Co střecha, to elektrárna. Česko se připravuje na konec spalování uhlí

Už patnáct let se v Česku diskutuje o tom, jak vybudovat další jaderný reaktor. Zatím bez hmatatelného výsledku. Tuzemská energetika však mezitím prochází méně viditelnou, ale zásadní proměnou. V Česku se začínají stavět takzvané chytré sítě. Ty mají umožnit uzavření desítek velkých zdrojů elektřiny na fosilní paliva a nástup početného množství malých jednotek, které z větší části využívají obnovitelné zdroje energie. I to vyplývá z debaty týdeníku Ekonom, která vznikla za podpory společnosti E.ON.

Takových malých zdrojů energie zatím v Česku není mnoho. Jde obvykle o fotovoltaické elektrárny na střechách továren nebo hotelů. Do budoucna by se ale mohla česká energetika opírat o statisíce, či dokonce miliony takovýchto „elektráren“. Vize ministerstva průmyslu a obchodu hovoří o tom, že by si téměř každý dům mohl část elektřiny, kterou spotřebují jeho obyvatelé, vyrábět sám.

Podle ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka by v ideálním případě mělo být takových fotovoltaik do roku 2030 instalováno alespoň milion. Byť podíl těchto malých zdrojů na celkovém energetickém mixu bude podle něho vždy menšinový, znamená to významný trh. „Když to bude do deseti procent, tak budeme nejspíše optimističtí. V Česku máte jen dvě jaderné elektrárny, ale mikrozdrojů tady může být milion. A i kdyby to byly jen domácnosti, kterých tady jsou zhruba čtyři miliony, pak by každá čtvrtá byla energeticky aktivní,“ říká.

Chytré elektroměry v roce 2030

K tomu, aby se zdroje o stovkách megawattů nahradily mnohem menšími, někdy třeba i jen o výkonu jednotek kilowattů, je potřeba přizpůsobit technologie a fungování distribučních sítí – ty se musí stát takzvaně chytřejšími. Energie totiž nepoteče jednosměrně tak jako v minulosti – tedy od výrobce k zákazníkovi, ale dodávat budou moci i samotní spotřebitelé, konkrétně jejich elektromobily nebo třeba solární panely na střechách. Celý systém se tak stane pružnější a schopnější rychleji reagovat na energetické potřeby trhu.

„Decentrálních zdrojů bude opravdu hodně, v našem případě půjde o investice v řádech desítek miliard,“ říká Pavel Čada, místopředseda představenstva společnosti EG.D, jež provozuje distribuční síť. „Proměna infrastruktury není ani tak o tom, že zakopeme mnohem více hliníku a mědi do země, ale spíše o tom, že chceme tok energie řídit,“ dodává.

K tomu je však nutné, aby všechny části sítě spolu komunikovaly, reagovaly na energetické nároky, dokázaly skladovat elektřinu a byly schopné dodávat ji do sítě. Jinými slovy je zapotřebí, aby distribuční společnost „viděla“ každý jednotlivý, i ten nejmenší zdroj a věděla, kolik energie momentálně dodává.

Aktuálně tak například EG.D, která je součástí skupiny E.ON, instaluje do všech svých trafostanic jednotky, které jsou schopné měřit a dálkově informovat o tom, co se v síti děje. „Instalujeme i chytré elektroměry, ze kterých jsme také schopni vyčíst, co probíhá na daném zákaznickém místě. Do venkovního vedení zase dáváme místo manuálních automatické ovládací prvky, které jsou schopné přímo z dispečinku v distribuční síti vypínat a zapínat vedení, když je třeba nějaká porucha nebo je potřeba změnit nastavení sítě,“ popisuje Čada.

Chytrých elektroměrů je v české síti zapojených podle něho zatím ale jen několik málo procent. Konkrétně jsou tam, kde mají zákazníci například instalované fotovoltaické panely. EG.D hodlá plošné osazování chytrých elektroměrů zahájit v roce 2024. Skončit by pak mělo o šest let později.

Chytrá síť prodraží distribuci

Náklady na „pochytření“ sítě se následně promítnou do výše distribučního poplatku za dodávku energií. Kolik si zákazníci připlatí, zatím není zřejmé. Lze předpokládat, že prudké zvyšování cen energií by odběratele motivovalo k úplné energetické soběstačnosti. Na odstřižení od sítě by ve finále doplatily i samotné distribuční společnosti. „Bude tedy nutné najít balanc mezi tím, kolik budou spotřebitelé platit za služby distribuční sítě, která je bude zachraňovat během zimy, kdy fotovoltaika v Česku tolik nevyrábí, ale zároveň tak, aby nehledali jiné řešení, kterým by byli stoprocentně energeticky soběstační,“ říká Sedlák. Například tak, že při vzniku nové čtvrtě domků by si mohli udělat vlastní lokální distribuční soustavu, propojit se mezi sebou a sdílet energii.

Nutná je legislativa i dobrá motivace

K výstavbě malých domácích elektráren Čechy rovněž tlačí nové technické normy. Ty jim od letoška nařizují, aby nově postavené domy byly téměř pasivní. Množství spotřebované primární energie z neobnovitelných zdrojů se oproti současným standardům snižuje na méně než polovinu. K dosažení takového výsledku už nestačí dům jen zateplit, ale architekti budou muset mnohem více počítat právě s využitím obnovitelných zdrojů energie.

Aby však celý chytrý systém dokázal využívat naplno své výhody, tedy třeba spustit pračku v době, kdy je elektřina nejlevnější, nebo naopak uskladnit si energii na dobu, kdy jsou tarify nejdražší, je zapotřebí, aby tomu odpovídalo i nastavení dalších předpisů.

Legislativní bariéry totiž dnes například brání lidem, kteří v Česku žijí v bytových domech, v přístupu k vlastní vyrobené elektřině ze solárních panelů na střeše. Problémem může být už získání souhlasu vlastníků všech bytových jednotek, které je k takovému kroku nutné. Investor, který dům teprve staví, má v tomto ohledu jednodušší situaci – o instalaci může rozhodnout sám a kupující buď v takovém domě chce bydlet a byt si koupí, nebo nechce.

Související

Debata Ekonomu

V energetice vybuchl tlakový hrnec, shodli se účastníci debaty týdeníku Ekonom

1 minuta čtení

Bezvětří, které panovalo v české energetice v posledních patnácti letech, skončilo, trh nyní čeká zásadní změna. Česko stejně jako celá Evropa...

„Bariérou je pak i to, že pokud se pro instalaci fotovoltaiky přesto lidé rozhodnou, musí se sloučit všechna odběrná místa v domě. To vede například k tomu, že bytová jednotka nemá vlastní elektroměr, jen podružné měření,“ konstatuje ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Individuální spotřebu domácností tak následně rozúčtovává ne distributor, ale přímo družstvo nebo společenství vlastníků jednotek. Komplikací je i fakt, že dům musí společně nakupovat elektřinu jen od jednoho dodavatele.

Změna legislativy by měla proto podle Sedláka umožnit především pružnější pravidla: shoda nebude muset být stoprocentní a mělo by jít i sdílet elektřinu s využitím veřejné distribuční soustavy, což nyní možné není.

Debata vznikla za podpory společnosti  .