Svět 2025: Jak se hroutí diktatury i demokracie

Když se v prosinci letošního roku během několika málo dní zhroutil režim syrského autoritářského prezidenta Bašára Asada, okomentoval to bývalý šachový vel­mistr Garri Kasparov, který je dlouholetým kritikem ruského prezidenta Vladimira Putina, takto: „Připomíná mi to mou poznámku Miloši Formanovi z roku 1988, že železná opona brzy padne. ‚Ale jak, Garri?‘ ‚Jednoho dne se probudíš, otevřeš okno a budou pryč.‘ O rok později mi volal z Prahy: ‚Garri, měl jsi pravdu. Jednoho rána jsem otevřel okno a oni byli pryč!‘.“

Kasparova vzpomínka nám připomíná jednu historicky ověřenou pravdu. Diktatury a autoritářské režimy sice uvadají pomalu, pak ale najednou v řádu dnů implodují. Opravdu jednoho rána otevřete okno a jsou pryč. Do příštího roku i do těch dalších nám to dává naději. Stejně jako nečekaně rychle padla železná opona či režim Bašára Asada, může jednou v mžiku oka padnout i autoritářský režim Putinův i mnohé další.

Potíž bohužel tkví v tom, že podobně rychle, jako se hroutí diktatury, mohou se zhroutit i demokracie. Nemáte‑li v zemi silné demokratické instituce, když je necháte erodovat a nemáte dost lidí ochotných aktivně demokracii bránit a budovat (protože demokracie není ani tak stav, jako spíš proces), můžete jednoho rána otevřít okno a ona je pryč.

Nám všem proto do roku 2025 i těch dalších přeji, abychom si ve větší míře uvědomovali, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo, ale že je zapotřebí o ně každý den pečovat. Pouze poté budeme moci každé ráno otevřít okno a skutečně svobodně se nadechnout.

Další číslo Ekonomu vyjde 9. ledna, šťastný nový rok přeje redakce.