Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan LodlDěsíte se toho, že jednou přijdete do banky a tam místo člověka bude sedět podivný android? Možná to jednou nastane, ale zatím jsou roboti v bankách mnohem nenápadnější. Vratislava Šestáková, provozní ředitelka Sberbank v Česku, říká, že roboti dokážou být výrazně efektivnější než lidé. "Na druhou stranu robot ale neumí myslet, a tak potřebuje člověka, který ho jeho činnosti naučí a vyřeší situace, se kterými si robot neví rady," doplňuje Šestáková.
Mluvíme spolu první den po vyhlášení karantény v Česku. Lze říci, že robotizace nebo digitalizace dává firmám větší šanci se s omezeními vyrovnat?
Byla bych nerada, aby to vypadalo, že roboti nám mohou pomáhat jen v takovýchto negativních situacích. To rozhodně není pravda. Na druhou stranu platí, že robot opravdu nemůže mít nemocenskou, dokonce ani během práce nepotřebuje žádné přestávky. Můžeme říci, že tam, kde se již využívá robotické automatizace, běží všechny činnosti normálně, bez ohledu na krize.
Protože i když část zaměstnanců bude muset zůstat doma, robotické provozy budou fungovat normálně. Ač tedy nikdo nebude robotizovat své postupy jen kvůli infekcím a karanténám, je současná situace důkazem toho, že tento směr má smysl.
V současné době pracuje jako provozní ředitelka české pobočky Sberbank a má na starosti mimo jiné i automatizaci či robotizaci procesů, zastává totiž také pozici ředitelky centra pro robotickou automatizaci procesů. Absolvovala Mendelovu univerzitu v Brně, před příchodem do Sberbank působila v GE Money Bank, Axa Assistants nebo innogy, kde se také mimo jiné zabývala robotickou automatizací procesů v péči o zákazníka.
Když mluvíme o robotizaci. Většina z nás si umí představit robota ve výrobním závodu, takové už známe. Ale jak vypadá takový robot pracující v bance?
To, co nazýváme robotem v naší bance, a zřejmě podobná situace bude i v jiných bankách, je ve skutečnosti program, který dokáže zaznamenat jednotlivé kroky, jež dělá člověk. Následně je pak schopen tyto kroky přesně zopakovat. V podstatě tak pracuje se všemi aplikacemi a vstupy, které by při práci používal člověk. Jde tedy o něco, čemu říkáme robotická automatizace. Tedy překreslení standardních činností člověka do virtuálního světa, robot je pak může zopakovat.
Znamená to tedy, že robot dokáže jen opakovat kroky člověka?
Robotů je mnoho druhů, jde spíše o obecné pojmenování celé řady strojů či programů. Ale v případě robota využívaného ve Sberbank je to přesně tak. Pokud bychom použili příklad, je to asi podobné, jako kdybychom někoho naučili kotoul. On by pak byl schopen ho udělat také, ale musel by ho udělat jen naprosto identicky jako my. Nedokázal by použít jiný způsob, jak se dostat k cíli. To znamená, že robot by se při takovém kotoulu dotkl země přesně tam, kde člověk, hlavu by otočil naprosto identicky jako člověk, který ho to učil, a tak dále. Roboti používaní v bankovním sektoru tedy dokážou zopakovat a zrychlit činnosti, které je naučíme, ale nedokážou sami přijít s jiným postupem. To je právě rozdíl oproti automatizaci ve smyslu informačních technologií.
K čemu se takoví roboti v bankách používají?
Největší efekt nám nasazení robotů přináší v něčem, co označujeme jako manuálně intenzivní činnosti. Tam, kde specialista v bance zpracovává požadavek třeba několik desítek minut, když musí například vyhledat informace z několika systémů, propojit je a v nějakém systému z nich vytvořit výstup, například nějakou zprávu, stanovisko pro klienta. To může být příklad žádosti o čerpání úvěru, přípravy smluvní dokumentace, která vzniká na základě několika podkladů. Robot je schopen tyto informace velmi rychle najít a přenést je ve strukturované formě do cílové aplikace.
Robot je velmi efektivní a velmi rychlý, navíc pracuje zcela bez chyb. Podle našich zkušeností, i když dochází k využití pouze jednoho zdroje, je robot rychlejší než člověk přibližně třikrát. Ale jakmile je potřeba využít data ze tří, čtyř či více aplikací, pak se rozdíl v rychlosti násobně zvyšuje. Robot nemůže udělat překlep, nepřemýšlí o informacích, přenáší je pouze z jednoho místa na druhé. V některých případech dokáže robot úkol zpracovat až desetkrát rychleji, než to zvládal člověk. Výhodou je, že robotovi stačí informaci najít jen jednou a pak ji může kdykoliv použít. Člověk ji musí hledat opakovaně.
Jak dokáže robot pomoci při posuzování úvěrů? Jak zpracovává data?
Abychom mohli využít robota pro zpracování nějakého úkolu, potřebuje strukturovaná data. To znamená, že je musíme mít v databázi, v tabulkovém procesoru, prostě tak, aby je dokázal vždy najít na stejném místě. Teoreticky by mohl také zpracovat standardizovaný formulář, který mu jednoznačně nadefinujeme a nebude se měnit. Bylo by možné naučit jej využívat i další vstupy, například text, to však už vyžaduje více učení a sofistikovanější řešení. Nicméně, dnes již můžeme využívat technologie na bázi rozpoznávání textu, tedy něco jako OCR, a ty pak umožní robotovi získat data dokonce i z nestrukturovaného textu. Záleží na tom, co jej naučíme − toho bychom do budoucna rádi používali například u zpracování faktur. Klíčové je vždy robotovi vytvořit prostor, aby dokázal získat strukturovaná data.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
