Digitální daň nakonec bude překvapivě vysoká − sedmiprocentní. To se může vymstít. Česko by mělo začít trochu níže a podpořit celounijní řešení.

Rok 2019 pravděpodobně bude rokem schvalování národních digitálních daní, které v jednotlivých státech postihnou Google, Facebook, Apple či Amazon. Česko není výjimkou. Vláda se dohodla na sedmiprocentní dani na umísťování cílené reklamy pro giganty s globálním obratem nad 750 milionů eur.

Samotná daň je jistě v pořádku, protože obři různě přemísťují své daňové povinnosti. V Česku je to ještě pregnantnější kvůli srovnání s velkým tuzemským hráčem Seznamem, který do státní kasy platí třicetkrát více než Google, i když obě firmy jsou z tržního podílu srovnatelné, jen Google většinu tržeb z Česka přiznává v Irsku.

Když ministryně financí Alena Schillerová v nedávném rozhovoru pro Ekonom novou daň označila ne za sektorovou, ale vyrovnávací, měla určitě pravdu. Pro samotnou radost z ucpání jedné daňové díry však nezapomeňme na to, že každá berně by měla být chytře vymyšlená. A to tahle příliš není. Rozhovor s ministryní vyšel pět dnů před finálním oznámením designu daně, ale její stanovisko k sazbám ještě tehdy znělo: "Moje úvahy byly mezi třemi a pěti procenty, asi to bude spíše pět procent." Jenže nakonec je to sedm. Proč? Velmi pravděpodobně proto, že ANO a ČSSD se na jiných daních − jako je třeba bankovní − neshodnou, tak je potřeba přitlačit tam, kde shoda je. A tak by výsledkem mělo být při vyšší sazbě digi daně hned pět miliard do hladového státního rozpočtu. Krátkodobě jistě efektivní, ale také trochu krátkozraké.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Původně se debatovalo o celounijním řešení se sazbou tři procenta. Některé státy jdou nyní výše, ale sedm procent je opravdu dost. Ministryně o digi obrech řekla, že "jejich zisky jsou natolik obrovské, že je to nepoloží". Asi ano. Ale také není vůbec rozumné být v EU v této dani zbytečně nahoře. Vysoké zdanění technologických gigantů může omezit rozvoj jejich služeb v Česku. Ideálním řešením by bylo začít níže, vrátit se k jednacímu stolu v Bruselu a přesvědčit rebelující Irsko a severské státy, že je třeba najít kompromis. A jako důkaz, že takové řešení je lepší, než aby se jednotlivé státy ve stanovování daně utrhly ze řetězu, je bohužel možné předložit Česko.

Související