Egyptolog Bárta: Sucho do dvaceti let přivede do Evropy několikanásobně větší vlnu uprchlíků

Horké počasí posledních dnů je připomínkou, že jinde je to mají ještě o poznání horší a že se svět - tak jak se otepluje - začíná zalykat suchem. To ostatně už před pár lety, když ze dne na den zdražilo potraviny, odstartovalo arabské jaro a hrozí dál. Do dvaceti let, jak říká ve velkém rozhovoru pro aktuální Ekonom egyptolog Miroslav Bárta, který čerpá ze zpráv hydrologů, se rozsáhlé oblasti severní Afriky a Blízkého východu stanou kvůli nedostatku vody téměř neobyvatelné.

Co to bude znamenat? Jednak místní války o životadárnou tekutinu, přičemž velká výhoda bude v regionu na straně těch, kteří budou mít v rukou velká vodohospodářská díla. Což bude případ Turecka s přehradami na horním Eufratu a Tigridu a také Etiopie, pokud tato země dostaví s mezinárodní pomocí hráz na Modrém Nilu. Naopak ohromné problémy se rýsují pro pro již dnes rozvrácený Irák a také pro regionální velmoc, tedy pro Egypt, který je zcela závislý na nilské vodě.

Téměř jistý je tak další příval uprchlíků, kterým půjde o holý život a jejichž počet bude několikanásobně větší, než kolik jich je dnes. Půjde do milionů či dokonce desítek milionů. Vše se může dále komplikovat: pokud se například jako pravdivé ukáží předpovědi, které ničivá sucha předpovídají i pro hlavní obilnice světa - vnitrozemské oblasti USA a Čínu.

O Evropu s jejím relativně mírným podnebím, řekami a jezery a s úrodnou půdou pak bude enormní zájem. Nebylo by to poprvé, co sucho zničilo vyspělé civilizace. Stalo se tomu tak někdy mezi lety 2400-2200 před Kristem a i tehdy šlo o globální katastrofu. Zhroutily se starověké říše a vyspělé městské státy v Egyptě, Sýrii i dnešním Iráku a o něco později v Pákistánu a severozápadní Indii.

Nedostatek vody se už tehdy spojil s dalšími ekologickými faktory: důsledky odlesňování a dopady příliš intenzivního zemědělství. To také byly hlavní příčiny pádu nejvyspělejší předkolumbovské civilizace, středoamerických Mayů nebo peruánské říše Nazca.

Nepotvrzená, ale vysoce pravděpodobná, je i teorie, že se cyklicky střídají období sucha a vlhčího podnebí. Ta mohla ovlivňovat ve středověku život v rozsáhlém pásu asijských stepí natolik, že se tím dá vysvětlit mnohokrát opakovaná invaze kočovníků - Turků a Mongolů - na západ i na východ, což měnilo etnickou mapu, nebo alespoň politické dějiny, v celé východní a jihovýchodní Evropě, na Blízkém východě i v Číně.

Tomu všemu se dá oponovat tvrzením, že svět je dnes technologicky zcela jinde a rozmary počasí dokáže eliminovat. Jenomže vývoj v posledních letech tomu vůbec nenasvědčuje. Navíc je dnešní populace daleko početnější než dřív, nedostává se jí zdrojů a jen uprchlíků, respektive lidí hledajících nový domov, je dnes "na cestě" skoro 200 milionů.

- Jak bychom podle Bárty měli přistupovat k dnešním uprchlíkům?

- Bojí se velkého konfliktu?

- A jak vidí budoucnost Evropy?

Velký rozhovor s egyptologem Miroslavam Bártou nejen o uprchlících najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Koupit si jej můžete i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu, iPhonu a tabletu Samsung.