Týdeník Ekonom ve svém aktuálním čísle analyzoval celkem sedm hlavních příčin kolapsu řeckých veřejných financí i celé ekonomiky. Většina z nich se zároveň shoduje s oblastmi, kde věřitelé požadují po Aténách nejhlubší reformy. Výčet hříchů minulých řeckých vlád přitom může sloužit také jako odstrašující příklad pro politiky z jiných zemí včetně Česka.
Ekonom přes SMS
Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom Vám doručíme až domů. Více zde.
Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.
Dluh přesahující 320 miliard eur, čtvrtina lidí bez práce, hospodářství o pětinu menší než v roce 2009 a konec krize v nedohlednu. Řecko se už pátým rokem potácí v ekonomické mizerii. Ať už aktuální jednání o další půjčce dopadnou jakkoliv, je zřejmé, že Řekové si na dobré časy minimálně ještě několik let počkají. Co stálo u zrodu krize, která nemá v Evropské unii obdoby?
Jednou z příčin je bezesporu rozbujelý sociální stát. Řecko jej začalo budovat v roce 1981, kdy země v čele se socialistickým premiérem Andreasem Papandreem vstoupila do Evropského společenství. Využíval k tomu dotace i půjčky a v jeho "práci" poté pokračovaly i vlády konkurenční pravicové strany Nová demokracie.
Svým dílem přispěly i odbory. Výsledkem je, že Řecko před krizí vydávalo na sociální stát bezmála 20 procent HDP. Tedy zhruba stejně jako Německo, ale o třetinu více, než kolik za sociální výdaje utrácí česká vláda.
S rozbujelým sociálním státem úzce souvisí neudržitelnost řeckého důchodového systému. I přes reformy podíl sociálních výdajů v poměru k HDP rostl i po roce 2010, kdy řecká krize vypukla naplno. Dnes dosahují 20,5 procenta HDP – tedy více než ve Švýcarsku, Norsku nebo Kanadě a téměř stejně jako v sociálním "ráji" Švédsku.
V Řecku s jedenáctimilionovou populací pracuje na 2,6 milionu důchodců 4,4 milionu lidí v aktivním věku. Vedle celoevropského trendu stárnutí populace situaci dále zhoršuje fakt, že z práce do penze odcházeli i lidé, kteří by třeba v Německu pracovali ještě minimálně 10 let. Nárok na důchod měl každý, kdo odpracoval 37 a více let.
Penzijní systém od roku 2010 prošel škrty. Byly zrušeny 13. a 14. důchody lidem mladším 60 let, minimální příspěvková doba byla zvýšena na 40 let a nejvyšší důchody nad 1300 eur byly sníženy až o třetinu. Atény také zvýšily věk odchodu do důchodu na 65 let. Vláda si vyšlápla i na další nešvar, a to "penzionované" státní zaměstnance, kteří brali od 55 let důchod a přitom dál pracovali v soukromém sektoru.
Ani tato opatření ale nestačí. Do důchodu totiž odešly od roku 2010 další desetitisíce lidí, počty penzistů zvýšilo také propouštění ve státní správě. Proto je reforma systému jednou ze základních podmínek věřitelů, bez jejíhož splnění nehodlají Řecku dále půjčovat.
Jak vstup do eurozóny nasměroval Řecko tam, kde je dnes? Kam putovaly peníze z půjček? Co je paradoxního na řeckých výdajích na obranu? Odpovědi na tyto a další otázky se dočtete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu, iPhonu a tabletu Samsung.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan Němec
