SPECIÁL: Řecká dluhová krize a její dopad na EU

Řecko již více než rok doplácí na svůj "život nad poměry", kdy jako člen Evropské unie porušovalo snad všechna pravidla, která by země, kde se platí eurem, měla dodržovat.

To se postupně projevilo výrazným poklesem důvěry investorů v jejich státní dluhopisy.

V rámci ozdravné kúry musela řecká vláda přistoupit k drastickým škrtům ve výdajích. To vyvolalo velkou nevůli řeckého lidu, která přerostla ve vlnu stávek a protestních demonstrací.

Rok poté, co partnerské země eurozóny a Mezinárodní měnový fond poskytly Aténám finanční injekci ve výši 110 miliard eur. V létě 2011 eurozóna odsouhlasila, že Řecku půjčí dalších 130 miliard eur, tentokrát, ale za výrazně přísnějších podmínek, než u prvního balíku. Řecká vláda proto musí zavést tvrdá úsporná opatření, které vyvolávají mezi lidmi velké nepokoje. V dubnu navíc čekají Řecko parlamentní volby, které mohou cestu slíbených reforem (a přílivu zahraniční pomoci) velmi zkomplikovat.

Noční můra Řecka

Řecká vláda zahajuje jednání s evropskými institucemi o vystoupení z eurozóny. V zemi propuká panika. Lidé i firmy hromadně vybírají svá eura z bankovních účtů a převádějí je do zahraničí.

O "novou drachmu" s pochybnou hodnotou není zájem.

Řecký finanční systém kolabuje. Dominovým efektem se do problémů dostávají i zahraniční banky, které drží řecké dluhopisy. Propuká nové kolo finanční krize. Škody dosahují stovek miliard eur a Evropa se potápí do mohutné recese.