Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom Vám doručíme až domů. Více zde.
Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.
Je tu jeden háček. Tyto elektrárny a doly se nacházejí na území Německa. Tedy v mimořádně riskantní oblasti, kde vyslovit výraz "Braunkohle" - podobně jako "Atomkraft" - v jiném než negativním kontextu dnes není společensky přijatelné.
Přesto se najdou v Česku zájemci, kteří by uhelné portfolio od Vattenfallu chtěli koupit. Jmenovitě státem kontrolovaný energetický podnik ČEZ a soukromý Energetický a průmyslový holding (EPH) vedený Danielem Křetínským.
Krátkodobě to snad může dávat ekonomický smysl, hnědouhelné elektrárny se vyplatí provozovat i při dnes nízkých burzovních cenách elektřiny. Uhelné lomy se nacházejí poměrně blízko v oblasti Lužice a jejich produkce by se mohla uplatnit i v kotlích českých elektráren a tepláren.
V dlouhodobém horizontu však Němci s hnědým uhlím nepočítají. Spolková síťová agentura BNA na počátku února zveřejnila prognózu, podle níž zůstane za deset let v provozu jen polovina hnědouhelných bloků. Druhá polovina bude muset uvolnit místo obnovitelným zdrojům energie. Po roce 2040 nejspíš bude výroba energie z hnědého uhlí v Německu zcela mimo hru. Aspoň s tím tedy počítá tamní energetická strategie Energiewende.
V této souvislosti je pozoruhodný údaj, že Vattenfall by chtěl za svou německou divizi inkasovat až tři miliardy eur (80 miliard korun). To je dost přepálená cena za byznys bez budoucnosti. Uvidíme, zda ji někdo nabídne a zaplatí.