Analytický tým francouzské banky Natixis zkusil propočítat, komu euro po více než 15 letech od zavedení prospělo, a komu naopak uškodilo. Závěry vypadají následovně: společná měna zvýšila loňské HDP v Německu o pět procent oproti hypotetickému scénáři, kdy si jednotlivé státy ponechaly své národní měny. Naopak Francie přišla o tři procenta HDP, Portugalsko o devět procent, Itálie o 13 a Španělsko o 14 procent.
Pozoruhodné je i srovnání reálného a hypotetického vývoje sledovaných ekonomik v čase. Do konce roku 2008 se obě křivky téměř překrývaly. Až tak od roku 2010 lze hovořit o eurovítězích a europoražených.
Autoři studie (pro zájemce zde: http://cib.natixis.com/flushdoc.aspx?id=77936) vysvětlují německý úspěch hlavně nízkými úrokovými sazbami, které přímo vybízejí podniky k investování. Současný kurz eura sice podkopává konkurenceschopnost jihoevropských podniků, ale Němcům nevadí. Naopak se díky nové měně vyhnuli potížím, do kterých by je pravděpodobně dostalo dlouhodobé posilování marky.
Dalším zemím nad rámec pěti jmenovaných se analytici banky Natixis nevěnovali. Lze si tipnout, že Německo nebude jediným členem Evropské unie, kterému společná měna prospívá. Třeba Rakušané, Slováci a Estonci si nemohou stěžovat, jejich ekonomiky rostou slušným tempem.
Těžko z toho všeho usuzovat, zda v Česku zavádět euro, nebo nikoliv. Jedno obecné ponaučení se však nabízí: země, jejichž průmysl nedokáže kombinací kvality a ceny konkurovat německému, by do eurozóny vstupovat neměly.