Jinou věcí ale je, pokud jde o Čínu, zda za nějakých dvacet let ještě bude platit, že je zemí velkých příležitostí. Zejména ve Washingtonu existují předpovědí, že dříve než zbohatne, tak zestárne a téměř automaticky převáží její ekonomické, sociální a demografické obtíže. A že se dokonce, jako už mnohokrát v dějinách, a to i v moderních, rozpadne, což by mělo ohromné dopady na okolí.

Zcela opačnou možností je, že Čína rychlým tempem poroste dál a z konkurenčních důvodů téměř automaticky vypukne další studená válka, která, tak jako nyní Rusko, postaví východoasijskou mocnost proti USA a možná i Evropě.

Pozice zlenivělého Západu přitom není neotřesitelná. Pokud by Rusko, Čína a i další země například převedly obchod s ropou a zemním plynem mimo sféru dolaru, těžce by to otřáslo americkou měnou a schopností USA financovat nesmírně drahou velmocenskou politiku.

Ta ostatně není konstantou, vždyť americký politický izolacionismus odstranil až prezident F.D. Roosevelt před nějakými sedmdesáti lety a jen o málo dříve USA převzaly od Velké Británii dominanci ve světovém obchodě.

Oba scénáře, ačkoliv protichůdné, naznačují, že politicko-ekonomická budoucnost světa nemusí být tak přímočará, jak se ještě před pár lety zdálo. Ani úvahy českých podnikatelů, na jaké zahraniční trhy se orientovat, nebudou snadné.

 

obalka Ekonom 162014Velký rozhovor se Zbyňkem Frolíkem o vývozu českého know-how do Číny najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.

Související