Jan Mühlfeit (50)

Vzdělání:
V roce 1986 vystudoval elektronické počítače na ČVUT v Praze. Později absolvoval exekutivní programy na Wharton, LSE a Harvardově univerzitě.

Kariéra:
V letech 1987 až 1991 pracoval ve veřejném sektoru, na ministerstvu vnitra měl na starost informační systémy. Poté až do roku 1993 byl marketingovým a obchodním ředitelem ve společnosti Software602.
Od roku 1993 působí ve společnosti Microsoft v různých pozicích.
Vedl českou pobočku (1998-2000), poté východní Evropu (2000-2005) a od roku 2007 působí jako Chairman Europe (viceprezident pro Evropu).

Soukromí:
Je ženatý, má dceru.
Mezi jeho koníčky patří golf, tenis, cestování a rodina.

Jan Mühlfeit má za sebou první pětiletku v pozici viceprezidenta společnosti Microsoft pro region Evropy. Kontinent za tu dobu prošel finanční a ekonomickou krizí a svedl několik bitev o záchranu eurozóny.

Podle Mühlfeita však nejsou evropští politici v řešení klíčových problémů dostatečně odhodlaní. "Někdo by do toho měl konečně říznout," nabádá představitele vlád a institucí unie "Jack", jak mu přezdívají i v české pobočce mezinárodní korporace.

Česko by se podle jednoho z nejvýše postavených českých manažerů v zahraniční firmě mělo silněji angažovat také v zemích jihovýchodní Asie.

V současné době působíte jako viceprezident Microsoftu pro Evropu. Máte na starost také komunikaci s vládami a zástupci institucí EU. Byznys se tedy nedá úspěšně dělat bez kontaktu s politiky?

Já si myslím, že je to spíše naopak, že vládnutí se nedá dělat bez spolupráce s byznysem, ale je zapotřebí odhlédnout od korupce.

Mám velké zkušenosti ze severských zemí, když jsem v roce 2006 působil v poradních orgánech finské vlády. Ve Finsku je nulová korupce, lidi z byznysu jdou normálně dělat do vlády, lidi z vlády jdou dělat do byznysu. To bohužel v České republice, kde je korupce větší než v některých afrických zemích, není možné. Byznys a vlády spolu musejí úzce spolupracovat a konzultovat věci. Nyní jsem třeba v poradním sboru eurokomisařky pro vzdělávání nebo poradcem předsedy litevské vlády. Rozumné vlády si takové poradní sbory ustanoví, protože se současně dozvědí, co se děje po světě.

Jako jeden z cílů při nástupu do současné funkce jste si dal obnovit konkurenceschopnost Evropy. Čímž přiznáváte, že tuto vlastnost ztratila?

Ona ji ztrácí. Když se podíváte na seznam deseti zemí s největší konkurenceschopností, tak tam najdete jenom menší země, zpravidla skandinávské státy a Švýcarsko nebo Lucembursko. Pouze Německo je jedinou z větších zemí, která šla z hlediska konkurenceschopnosti dopředu. Oni vzali své tradičně silné stránky jako třeba automobilový průmysl a aplikovali na něj hi-tech. Vezměte si třeba mercedes, v tom autě je 16 počítačů a 60 procent nákladů na něj spolkne software, takže mercedes je softwarový výrobek.

Německo udělalo reindustrializaci. Nikdy nezahodili učňovské školství a mají také dostatek inženýrů, proto tamní ekonomika stále jede. Německo je malá Čína v Evropě. Jedině díky němu se Evropa ještě drží na nohách.

Když se stýkáte s globálními byznysmeny a politiky Evropské unie, jaká je na evropské úrovni image Česka?

Myslím si, že náš obraz je poměrně slušný, i přesto, že předsednictví EU dopadlo tak, jak dopadlo (uprostřed něho padla vláda - pozn. red.). Česko by o sobě mělo dávat víc vědět, na mezinárodní scéně jsme málo viditelní. Hospodářsky se nám daří také relativně dobře, ale především kvůli Německu. A jim zase hlavně díky Číně, kam směřuje velká část jejich vývozu. Jsem zastáncem členství v EU, ale 70 až 80 procent hospodářského růstu bude v budoucnu přicházet z emerging markets z Asie. Naše zahraniční, ale ani hospodářská politika tyto dynamické trhy zatím příliš nesleduje. Přitom v zemích ASEAN, jako je Vietnam, Indonésie nebo Malajsie, máme tradičně dobré jméno. Je třeba si uvědomit, že tam žije 520 milionů lidí, to je další Evropská unie.


Týdeník Ekonom - č. 43/2012Proč je české školství jako továrna?

Jaké jsou tři nejvážnější problémy Evropy?

Jaké jsou benefity globální výuky přes internet?

ROZHOVOR S JANEM MÜHLFEITEM NAJDETE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 25. ŘÍJNA.

banner 2

Související