Byl jsem úspěšný, budoucnost to ukáže, říká o sobě Aleš Hušák

Když pro něho po schůzce s týdeníkem Ekonom v pražském hotelu Mövenpick přijel osobní řidič, neodvážel ho v luxusním bentley jako kdysi, ale v obyčejném golfu. Přesto si Aleš Hušák nadále myslí, že jistá míra okázalosti, kterou se jako dlouholetý ředitel Sazky proslavil, k hazardu tak nějak patří.

Jak tvrdí, lidé musejí uvěřit, že jde o byznys, ve kterém se točí velké peníze, jinak se k sázení strhnout nenechají. „Pokud budete chodit ve starých otrhaných šatech jako František z Assisi, neuvěří vám,“ říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom Hušák. Muž, kterému zástupci českých sportovců sdružených v ČSTV vyčítají, že svojí rozhazovačnou politikou zcela znehodnotil jejich majoritní podíl, který v Sazce donedávna měli.

S Hušákem se chtějí soudit o náhradu škody, kterou vyčíslili na téměř jednu miliardu korun. „Já se na ten soud strašně těším, až se začne prát špinavé prádlo. Třeba to, kdo kam létal letadlem, kdo pro koho pracoval,“ směje se sebevědomě Hušák.

O předloňském a loňském dění v Sazce prý píšete knížku. Má se snad někdo bát skandálního odhalení?
Mně jde především o to, aby celá ta událost byla popsána tak, jak se skutečně stala, nikoli tak, jak je dnes vykládána. Veřejnost zná celý ten příběh maximálně z 20 procent, novináři řekněme tak ze třiceti. To drama ale bylo daleko širší. A neví se ani o některých lidech, kteří v té věci přitom hráli velmi důležitou roli. Je třeba vztahy mezi lidmi pochopit, a potom pochopíte i celý příběh. A má knížka bude hlavně o vztazích. V každém případě se striktně drží faktů, vypráví jen to, co stoprocentně vím. Jakým způsobem se vypořádáme s pověstmi, z nichž některé se mezitím potvrdily, jiné ještě ne, to je předmětem diskusí našeho týmu.

Vaším velkým oponentem byl bývalý finanční ředitel Sazky Jan Prádler. Ten opakovaně představenstvo upozorňoval, do jak velkého finančního průšvihu se Sazka řítí.
Honza byl bezesporu tím, kdo říkal ty věci hodně tvrdě. Pravda ale také je, že tam vydržel skoro až do poslední chvíle.

Měl jste ho více poslouchat?
Strašné je, že vy, novináři, si myslíte, že řízení společnosti je one man show. To je nesmysl. Vy jste také v nějaké firmě, a v ní je také někdo, kdo tomu udává směr. Musí. Přijde jiný šéfredaktor, má trochu jinou představu, ale ani on se nemůže chovat jako diktátor. Vezměte si nádherný film Ďábel nosí Pradu. Šéfredaktorka Miranda – Meryl Streepová – není ve všem sama, i když nad svými zaměstnanci něco uplatňuje. V tak velké společnosti, jako je Sazka, vás v rozhodování limitují názory akcionářů, členů představenstva, managementu. Lidé měli pravomoci rozděleny, já jsem třeba nikdy nedělal výběrová řízení. Když se podívám zpátky, tak vím, že třeba Honza Prádler mi hodně oponoval a neviděl jsem na tom nikdy nic špatného. I obchodní ředitel mi oponoval. S technickým ředitelem jsme na sebe křičeli, ale byl mým technickým ředitelem 12 let.

A přesto vás zpráva líčí spíše jako samovládce a diktátora.
To jsou s dovolením píčoviny, zdůrazňuji slovo píčoviny. Já jsem byl tvrdý v tom, že jsem nastavil systém a vyžadoval jsem, aby ten systém fungoval. Ale všichni potvrdí, že až do okamžiku rozhodnutí jsem nechával diskusi co nejširší. Trval jsem však na tom, že jakmile rozhodnutí padne, už se nesmí měnit. Vždycky sice máte možnost ucuknout, ale to pak projevujete slabost.

Pokračování rozhovoru s Alešem Hušákem i analýzu o loterijním byznysu v Česku najdete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 21. června, nebo pod odkazem níže: