V pražské centrále Sazky visí po chodbách desítky či spíše stovky obrazů, dědictví po předchozím managementu. Mezi zarámovanými uměleckými díly jsou i fotoportréty generálních ředitelů, kteří stáli v čele donedávna monopolní loterijní firmy od jejího založení v roce 1956. Předposlední v řadě je Aleš Hušák a úplně poslední je fotka insolvenčního správce Josefa Cupky, který do budovy ve Vysočanech vstoupil na konci května loňského roku, kdy Sazka kvůli miliardovým dluhům spadla do konkurzu.

Překvapuje, že pomyslnou manažerskou kontinuitu nepředstavuje spíše Kamil Ziegler, který stojí v čele "nové" Sazky, tedy společnosti, kterou v souvislosti s odkupem klíčových aktiv založili čeští miliardáři Petr Kellner (skupina PPF) a Karel Komárek (skupina KKCG).

Ziegler ale dává najevo, že o zvěčňování na stěně nemá příliš zájem. Stejně tak nechce utrácet za věci, které firma nezbytně nepotřebuje. "Do práce jezdím čtyři roky starým superbem," uvádí a prezentuje úsporná opatření, která během svého působení prosadil, aby se tím odlišil od "rozhazovačného" předchůdce Hušáka, který vyznával jinou strategii (více viz Hlídáme jackpot jako těhotnou ženu a Byl jsem úspěšný, budoucnost to ukáže).

To, co je na Zieglerově střídmosti sympatické, může být ale také interpretováno jako z nouze ctnost. Nejen Sazka, ale celý loterijní byznys totiž už jako by měl zlaté časy za sebou. Investoři do něj přitom nasypali miliardy. A tak můžeme být v budoucnu svědky nejen jejich snahy přilákat více sázejících novinkami, ale dají se čekat i další velké vlastnické přesuny.

Sazka přežila, ale trh živoří

Není pochyb o tom, že se PPF a KKCG podařilo převzetím Sazky "oživit" mrtvolu, od které se loni na určitou dobu odvrátila i velká část sázejících. Výraznou roli v tom hrála reklama a marketing. Loni na ně vydala "nová" Sazka asi 50 milionů korun, letos to má být 100 milionů. Tím se Sazka vrací i mezi deset největších zadavatelů inzerce v Česku. Šéf firmy Kamil Ziegler si zejména pochvaluje spolupráci s hokejistou Jaromírem Jágrem, aniž by ale uvedl finanční podrobnosti kontraktu.

Ovšem přes nesporné úspěchy na rozhazování evidentně není prostor. Pro Sazku vždy byla a nadále je naprosto klíčovým zdrojem příjmů číselná loterie Sportka s doprovodnou hrou Šance, které zajišťovaly zhruba tři čtvrtiny zisku společnosti. To trvá i nadále, přitom ale tržby ze Sportky a Šance jsou dnes stále zhruba deset procent pod rokem 2010, který již lze označit za předzvěst loňské totální krize. Za letošní rok nová Sazka na zmíněných hrách (společně se hrou Euromiliony) utržila v průměru asi 82 milionů týdně, přičemž v roce 2010 to bylo v průměru 89 milionů. Srovnání s rekordním rokem 2006, kdy Sazka stále těžila z všeobecné konjunktury, přináší ještě větší rozdíl. Tehdy totiž firma v průměru utržila asi 106 milionů týdně (celkem za rok 5,5 miliardy). Jak přiznává sám Ziegler, návrat "zlatých časů" v tuto chvíli opravu nehrozí.

Bývalý generální ředitel Aleš Hušák toto všechno nepochybně ví také. Proto se bije v prsa. "Pokud se týká současného dění v Sazce, tak k tomu se vyjadřovat nechci. Tento rok není ještě zdaleka uzavřen. Jsem ale přesvědčen, že o tom, jak kdo byl v byznysu úspěšný, hovoří čísla. Až se srovnají ty naše roky s roky nových managementů, tak bude jasno. A já se na to srovnání určitě nedívám pesimisticky," tváří se Hušák v rozhovoru s týdeníkem Ekonom jako morální vítěz celé kauzy, ačkoli sám také připouští, že hazard, zvláště ten český, byl krizí tvrdě zasažen. "Celý trh byl samozřejmě silně otřesen, tak se to muselo nějak promítnout. Hazard v současné době není v dobré situaci, a to v celé Evropě. Je to odvětví, které v prvním sledu nějak reaguje na ekonomický vývoj. Naproti tomu třeba v Asii a Latinské Americe roste," dodává Hušák.

Větší oči v oblasti loterií určitě měli i konkurenti Sazky, kteří loni vstoupili na trh. Výmluvné je zjištění, že všichni tři současní hráči na trhu číselných loterií - Sazka, Fortuna a Tipsport, dosahují v součtu pouze asi dvou třetin tržeb, co samotná Sazka v rekordním roce 2006. K růstu nepomáhají ani vysoké jackpoty a také mimořádné prémie (což jsou vlastně reklamní peníze, které jsou v určitých obdobích roku do podpory her vkládány). Sázející už otupěli, a to, co by ještě před několika lety mohlo vyvolat davové šílenství, dnes příliš nefunguje. Na tom se shodují všichni experti.

Fortuna se svým Lotem dosáhla podle zjištění týdeníku Ekonom letos maximálních týdenních tržeb pouze do sedmi milionů korun. V minulých týdnech sice na trh uvedla i hru Superloto, která sázejícím nabízí za méně peněz tři losování během týdne, ale přesto ani tato novinka zatím žádnou díru do světa neudělala. Celkové tržby u Fortuny nerostou, přitom sázející jsou lákáni na velmi vysoké jackpoty (v banku Superlota je momentálně 150 milionů korun). "K vyhodnocení, jak se Superloto skutečně ujalo, budeme potřebovat ještě výsledky za červen a září. Nadcházející prázdniny jsou totiž pro loterie vždy oddychové," dodává Radim Haluza, jenž má ve firmě na starost kurzové sázky, ale od července se stává ředitelem celé Fortuny.

Ještě hůře je na tom Tipsport se svou hrou Tipšestka. Týdenní tržby jsou nyní podle informací týdeníku Ekonom na úrovni pouhých půl milionu korun a je otázkou, nakolik se takový byznys může vlastně vyplatit i vzhledem k vysokým nákladům na reklamu. Týdeník Ekonom žádal majoritního akcionáře Tipsportu Vratislava Randu, aby se vyjádřil k tomu, zda vůbec má smysl za takové situace hru dále provozovat. Za firmu nakonec odpověděl mluvčí Lubomír Ježek. "Prostě se ukázalo, že na tak malém trhu, jako je v Česku, se může masivně rozšířit pouze jedna jackpotová hra. My jsme si nestavěli vzdušné zámky, vždy jsme Tipšestku považovali za doplňkový produkt vedle kurzových sázek, v nichž jsme lídrem trhu," připomíná mluvčí.

Firma, která po nedávném nákupu sázkové kanceláře Chance svou pozici v oblasti kurzových sázek ještě posílí, ale nemá zatím v úmyslu dominantní Sazce ustupovat a z loterijního trhu odcházet. "Naše náklady na rozjezd i potřebné finance pro provoz Tipšestky jsou velmi malé proti ekonomice kurzových sázek. Byli jsme v plánech opatrní, věděli jsme, že vstupujeme na nejisté pole. Výsledkem je pouze to, že náš zisk je menší, než jsme si představovali. Ale dokud bude aspoň nějaký, tak si Tipšestku podržíme," dodává mluvčí Tipsportu Ježek.

Pokus o prolomení letitého monopolu Sazky narazil především na ultrakonzervativnost českého spotřebitele, která se projevuje i v jiných oblastech. Této výhody si je vědom i ředitel Sazky Kamil Ziegler, když hru Sportka označuje za "národní zlato".

Proti růstu celého trhu ovšem mluví více důležitých faktorů. Za prvé, v době ekonomické recese lidé prostě nemají na svého hazardního koníčka tolik peněz. Za druhé, kauza Sazky otřásla důvěrou sázejících. "Přece jen se k nám nevrátili všichni sázející, snad to bude chtít více času," připouští i sám Ziegler. Za třetí, od letoška se výrazně změnilo i legislativní prostředí, a firmy odvádějí z tržeb výrazně více peněz. "S pádem doktora Hušáka padla od letoška i výjimka, díky níž jsme neplatili daň z příjmu. Celkem odvádíme teď do státního rozpočtu asi 40 procent z čistých tržeb," upozorňuje Radim Haluza z Fortuny.

Padouch, nebo hrdina...

Za této situace je pro současné majitele hazardního byznysu dvojnásob palčivá základní otázka: Za jak dlouho se jim jejich investice vrátí? Nynější akcionáři Sazky - PPF a KKCG - do nákupu firmy vložili odhadem asi sedm miliard korun. Z toho 3,8 miliardy zaplatili za majetek insolvenčnímu správci, za další peníze odkoupili pohledávky. Odborníci, kteří se v oboru pohybují, odhadují návratnost klidně i na patnáct let, vzhledem k tomu, jak se snížily zisky v hazardu. Současný ředitel Ziegler tyto prognózy odmítá. "Patnáct let to určitě nebude. Pánové Kellner a Komárek jsou proto tak úspěšní, že do této investice s tak dlouhou dobou návratnosti by nešli," míní šéf Sazky. Spokojeně se zatím tváří i majitel Fortuny, investiční skupina Penta. Přitom právě ta souboj o Sazku prohrála - v opačném případě by sama naprosto dominovala trhu. "První čtvrtletí bylo pro Fortunu dobré, rosteme hlavně v Polsku, a to především na kurzových sázkách," konstatuje mluvčí Penty Martin Danko. Nicméně je otázkou, zda české loterijní firmy přece jen zanedlouho neskončí v rukou nadnárodních společností. Nakonec tomu tak je už ve většině jiných oborů. Klíčoví domácí hráči navenek zachovávají pokerovou tvář. "To by byly jen spekulace. Já osobně se domnívám, že oba naši akcionáři berou Sazku spíše jako strategickou investici," říká Kamil Ziegler.

Svému hazardnímu byznysu podle Martina Danka věří i Penta. "V obecné rovině platí, že Penta teď nepotřebuje hotovost a nemusí prodávat svá aktiva. Vždyť loni jsme například dobře prodali obchodní síť Žabka," říká.

Jenže už loni, při krizi Sazky, se například mluvilo o zájmu italské firmy Lottomatica. Oficiálně nic nepotvrdila. "Lottomatica je velká a úspěšná, můžeme se od ní i něco naučit. Ale kdyby někdo ze zahraničí měl o Sazku opravdu zájem, už by kolem ní nejspíše kroužil loni. Upřímně řečeno, dohodnout se tehdy se sportovci by pro něj mohlo být snazší než pak jednat s takovými protřelými finančníky jako Kellnerem a Komárkem," připomíná Ziegler. Nicméně vše zůstává otevřené. "Nepochybně to u zahraničních firem skončí," míní například Aleš Hušák. Pro potenciálního zahraničního kupce by přitom bylo výhodné, kdyby získal firmu, která dominuje zároveň v loterii i kurzových sázkách. Ale právě v tom je trh v Česku v současné době rozdělen.

Jaká je šance, že by se domácí hazardní byznys semkl pod jedním silným hráčem? Zdánlivě jde o utopii, protože právě kauza Sazky pořádně zpřetrhala i osobní vztahy mezi byznysmeny. Veřejně to účastníci souboje nekomentují, nicméně kuloární informace jsou výmluvné. Například šéf PPF Petr Kellner měl tak naléhavě "doporučovat" spolumajiteli Penty Marku Dospivovi, aby z boje vycouval, že to Dospiva sotva vydýchal. Když po skončené bitvě podepisovali vrcholní představitelé Penty, KKCG a PPF mírovou dohodu, byl proto za PPF místo Kellnera přítomen raději jeho investiční ředitel Martin Štefunko - ten v Pentě dříve pracoval a nezvyšoval proto Dospivovi hladinu adrenalinu.

Na druhou stranu ale tatáž kauza ukázala momenty, kdy se k sobě i "nepřátelé" z pragmatických důvodů začali chovat vstřícně. V Pentě tak v určité fázi soupeření o Sazku lidé z Dospivova týmu žasli, když jejich šéf začal najednou mluvit o Hušákovi jako o Alešovi. Do té doby to byl i podle přídomků nepřítel číslo jedna... Sňatky z rozumu nejsou v byznysu nic překvapivého. A hlavním hráčům by se spojení vyplatilo. Každý z nich je totiž zatím lepší v jiném segmentu. V číselné loterii zaujímá neotřesitelnou vedoucí pozici Sazka. "Drží asi 91 procent trhu, a když vystřelí nějaký veliký jackpot, jde až na 96 procent. My máme zhruba osm procent trhu, Tipsport sotva jedno," hodnotí situaci Radim Haluza z Fortuny.

V kurzových sázkách na sportovní utkání je ale stav opačný. Jedničkou je Tipsport s ročními hrubými výhrami (to jsou peníze za přijaté sázky po odečtení vyplacených výher) kolem 1,6 miliardy korun, k tomu teď navíc přibírá Chanci se 400 miliony. Dvojkou je opět Fortuna, utrží na hrubých výhrách 1,1 miliardy. Celkové hrubé výhry v kurzových sázkách v Česku přitom dosahují výše 3,5 miliardy korun, a Sazka je v tomto oboru zatím hodně vzadu spolu s ostatními menšími hráči.

Internetové sázky v pasti

Je ještě jeden závažný důvod, který hovoří pro spolupráci hazardních firem. A mimochodem je zároveň i dalším argumentem pro potvrzení názoru, že investice do tohoto byznysu jsou problémové. Pokud něco v českém hazardu roste, jsou to kurzové sázky. Právě teď, při probíhajícím fotbalovém mistrovství Evropy, mají firmy největší žně. "Loňský rok byl i pro nás co do zisku rekordní. A za prvních pět měsíců letoška jsme vyplatili rekordní výhry 1,9 miliardy korun," potvrzuje trend Radim Haluza z Fortuny.

Jenže jedním dechem dodává, že hlavní nárůst ve sportovním sázení zaznamenávají nelegální firmy. Tedy ty, které mají v Česku i zakázanou reklamu, ale přesto tu po internetu vesele působí dále. Sídlí v daňových rájích, a tak neodvádějí žádné daně. "Tomu nemůžeme vzdorovat. Vážně uvažujeme o tom, že kurzové sázení přemístíme na Maltu nebo Britské Panenské ostrovy, odkud nekalá konkurence nejčastěji působí," tvrdí Haluza.

Kamil Ziegler souhlasí. "Není tu rovnoprávné prostředí. Například společnost Bwin tu má zakázanou reklamu, ale proslýchá se, že Velká cena Brna se má snad dokonce jet jako Bwin Grand Prix. Chystáme se teď spolu s dalšími domácími firmami dát důrazně najevo, že tohle se nám nelíbí," říká šéf Sazky, ale charakter protestu zatím blíže nespecifikuje. Informaci, že závod seriálu GP v Brně se pojede pod jménem internetové sázkařské firmy potvrdil týdeníku Ekonom i právní zástupce Bwin pro ČR Jindřich Rajchl (jinak též místopředseda fotbalového svazu). "Nejde ale o lokální smlouvu. Bwin uzavřel kontrakt s pořadatelem seriálu pro několik vybraných velkých cen, Brno je jednou z nich," zdůrazňuje Rajchl nadnárodní charakter marketingových aktivit.

Auditorská společnost PricewaterhouseCoopers odhaduje velikost nelegálního hazardu v Česku na jednu miliardu korun s tím, že stále roste. Situace je tristní i proto, že státní správa s kritikou firem souhlasí - ale tváří se, že je prakticky bezmocná. "Firmy mají pravdu, na trhu nejsou rovné podmínky. Navíc ve světě na internet postupně přechází celý hazardní byznys, nejen kurzové sázky. A naše legislativa i praxe zaostávají," připouští náměstek ministra financí Tomáš Zídek, který má loterie na starost. Tento týden podle něho zahájili ministerští úředníci jednání s bankami, které by mohly blokovat účty firem, jež v Česku podnikají nelegálně. Jenže sám Zídek si od toho moc neslibuje, opatření totiž nemá náležitou oporu v zákoně. "Osobně mi připadá nejelegantnější řešení, které mají v Itálii. Ze zákona musejí jít sázky přes jeden centrální server, který je pod dohledem státu. Jinak tam sázet nelze," nabízí náměstek ministra řešení, v němž se navíc přesně shoduje s názory tuzemských firem. Uvést tohle řešení do života je ale v Česku nejspíše hudbou budoucnosti. "Řeknu to otevřeně. Do podzimních krajských voleb se nepohne nic. Většina politiků vychází vstříc náladě voličů, která je spíše proti hazardu obecně. A i potom by nás stálo zavedení potřebných pravidel stovky milionů korun a dva až tři roky práce," prohlašuje Zídek.

Kam má tedy celý byznys s hazardem v Česku po loňském otřesu se Sazkou nakročeno? Přes veškerou zdrženlivost ve vyjádřeních šéfů Sazky či Fortuny se zdá, že výhodnou nabídku na odkup ze zahraničí by investoři jen tak neodmítli. Například Penta má svoji Fortunu už od roku 2005, a průměrná doba od koupě akvizice do jejího dalšího prodeje se u finančních skupin pohybuje od tří do pěti let. I Kamil Ziegler za Sazku svůj odmítavý názor o možném prodeji české jedničky neopomíná uzavřít poznámkou: "Ovšem nikdy neříkej nikdy."

Jiří Pšenička
Martin Mařík

Hazard v Česku

Pozn.: Novější data nejsou k dispozici
Zdroj: Ministerstvo financí

Tržby Sazky (týdenní, v mil. Kč)

Zdroj: loterijní průmysl

Goliáš a dva Davidové

Zdroj: loterijní průmysl

82 mil. Kč
Tolik v průměru týdně utržila firma Sazka za letošní rok na hrách Sportka, Šance a Euromiliony.

Tržby Sazky ze Sportky a Šance jsou dnes zhruba deset procent pod rokem 2010, návrat "zlatých časů" roku 2006 už nikdo nečeká.

V číselném sázení si Sazka v porovnání s konkurencí drží neotřesitelné postavení.

Pokud něco v českém hazardu roste, jsou to kurzové sázky. Právě teď, při probíhajícím fotbalovém mistrovství Evropy, mají firmy největší žně.

Uvažujeme o tom, že naše kurzové sázení přemístíme na Maltu, ostrov Man nebo Britské Panenské ostrovy, odkud působí nekalá konkurence.

Radim Haluza, Fortuna

Nevrátili se k nám všichni sázející, snad to bude chtít více času.

Kamil Ziegler, šéf Sazky

Související