Pověstná třináctka. Právě třináctého minulý týden přišla Sazka o bezmála 90 milionů korun, kdy po roce a půl "konečně" padl superjackpot. "Kdyby nikdo nevyhrával, tak nikdo nebude sázet," komentuje to ovšem s úsměvem generální ředitel největší české loterijní firmy Kamil Ziegler.
Skoro to vypadá, jako kdybyste se na "odpis" takové sumy těšili...
Statistická pravděpodobnost se nakonec vždycky musí naplnit. A naši lidé indikovali - je to něco jako když lékař vyšetřuje těhotnou ženu - že jackpot se už "přenášel". Když žena přenáší moc dlouho, je to až nebezpečné. A tomuhle jackpotu podobný padl naposledy v lednu loňského roku, což je už dost dlouho. Ukazuje se, že pro sázející je atraktivní kombinace vyššího jackpotu s častým počtem výher.
Lidé už otupěli v reakci na výši jackpotu? Co by je dříve strhlo, už tak netáhne?
Znalci oboru mi potvrzují, že dříve byla magická hranice sto milionů. Tehdy se tržby zvyšovaly až čtyřnásobně, lidi se prostě "zbláznili". Ta hranice se však letos posunula ještě výše.
Čím je to způsobeno?
Když uvidím jednou za čas krásnou ženu, okouzlí mě to. Ale být denně obklopen krásou vám zevšední.
Zhýčkaly si firmy sázející?
To ani ne. Prostě je tu konkurence, a čím dál důležitější je ta frekvence výher.
Loni jste revitalizovali Sazku coby "mrtvolu", výsledky jsou letos mnohem lepší. Ale když to srovnáte s rokem 2006, který vychází z výročních zpráv Sazky asi jako nejlepší - vrátí se někdy ty zlaté časy?
Současné tržby v porovnání s lety 2009, 2010 jsou tak na úrovni 90 procent. S rokem 2006 to nemohu úplně srovnávat. Vždyť letos klesají třeba i výdaje na potraviny v maloobchodu. A to není segment zábavy. A možná se v době velkého jackpotu trochu vyčerpali i sázkaři. Jsme teď ale zároveň také střídmá firma, která "neprožírá", co tu lidé nastřádají.
Váš předchůdce Aleš Hušák ale dával výrazně najevo, že loterijní firma ani její vrcholný reprezentant se nemohou představovat jako úsporní, šetrní. Je prý naopak třeba dát najevo, že "tady jsou peníze"!
Já nevidím jediný důvod, proč bychom měli dávat na odiv, že jsme bohatá firma. Nepotřebuji Hušákův bentley. Když si někdo uškudlí 170 korun na sázenku, nevím, proč bych mu dával najevo, že z toho 15 korun projezdím v bentleym a prolétám v letadlech.
Půlrok je už pryč, jak odhadujete letošní výsledky?
Zisk nechci odhadovat. Pokud jde o tržby, když vezmu dohromady loterijní i neloterijní trh - nabíhá nám zase například dobíjení kuponů -, tak by mohly být mezi devíti a deseti miliardami. Od začátku roku už jsme celkově na výhrách vyplatili přes jednu miliardu korun, z toho 34 lidí vyhrálo více než milion.
Nakolik Sazka pod vaším vedením zeštíhlela?
Místo dřívějších 600 lidí je jich polovina. Provozní náklady jsme snížili o 60 procent. Každé nakoupené aktivum musí buď vydělávat, nebo je prodáme. Pozemky nebo vinařství taky nepotřebujeme.
Víno z "Hušákova" vinařství Kolby ale nabízíte stále na prodej?
Veškerá produkce vína z Kolby se nakupovala pro dceřinou společnost Sazky Business Center Service. To byla obslužná organizace, kterou už nepotřebujeme. Je v řízené likvidaci. Vinařství Kolby jsme prodali, ale v této organizaci nám zbyly desítky tisíc lahví, které už dříve nakoupila.
Aspoň vám pan Hušák zanechal vinotéku...
Stejně tak nám udělal archiv uměleckých děl. Jsou to stovky obrazů. Zatím to nikdo nekupuje, ale už máme něco rozjednáno.
Jaké změny chystáte v samotném loterijním byznysu?
Připravujeme inovace, jak lidem ještě více sázení usnadnit, zjednodušit. Ale nedá se čekat, že loterie v budoucnu nějak razantně poroste. A zároveň změny musíme dělat opatrně, protože Sportka je "národní zlato", do toho se radikálně zasahovat nesmí. Uvažujeme například o větším zapojení do mezinárodních loterií, kdy se třeba sloučí jackpot. Zároveň chceme využít unikátní síť terminálů, které jsou multifunkční, a využít je pro další "finanční služby". Trafikantům stejně ubývá jejich klasický byznys, cigarety a noviny, a věřím, že do konce roku přijdeme s novými produkty.
Jiří Pšenička, Martin Mařík
Foto: Lukáš Bíba