Česká platba za řecké dluhy

Příchod tisíců Řeků do Česka, zejména těch, kteří tu v minulých desetiletích už žili. Propad ekonomiky závislé na exportu do zemí Evropské unie. V krajním případě run na banky a později prodeje tuzemských peněžních ústavů, jejichž zahraniční matky přijdou v jižní Evropě o miliardy eur. Tak nějak by vypadal ten nejčernější scénář pro Českou republiku, pokud Řecko po opakovaných parlamentních volbách opustí v létě eurozónu a Brusel nezvládne situaci.

Velké banky se na tento okamžik už dlouho připravují. Z německé Bundesbanky zaznělo, že by bylo lepší nechat Řecko odejít, než lít peníze do jeho ochromené ekonomiky, která přestává mít peníze na výplatu penzí.

Situaci pozorně sleduje i český byznys. Týdeník Ekonom provedl anketu mezi 19 českými podnikateli a manažery a z výsledků vyplývá, že devět z nich předpokládá, že Řecko eurozónu opustí, zatímco tři se domnívají, že v ní zůstane. Ostatní si nejsou jisti. "Odchod Řecka z eurozóny je špatné řešení, ale nejlepší ze všech možných," říká Kvido Štěpánek, ředitel společnosti Isolit Bravo, vyrábějící spotřební elektrotechniku. Eduard Palíšek, generální ředitel elektrotechnické společnosti Siemens, nicméně upozorňuje, že rozhodování v této věci neprobíhá jen čistě v ekonomické rovině.

Plán na nejhorší

O dopadech řecké krize mluví i premiér Petr Nečas. "Představa, že by se nás případný odchod Řecka z eurozóny nedotkl, je naivní a nepravdivá," zdůraznil. Na možné komplikace upozorňuje i ministr financí Miroslav Kalousek. "Odchod Řecka z eurozóny je reálná varianta, která by mohla zvýšit nedůvěru na finančních trzích. Tempo růstu české ekonomiky je závislé na poptávce po našem vývozu v eurozóně, zde jsou možnosti vlády velmi omezené. Každopádně český bankovní systém je stabilní a vklady střadatelů ohroženy nejsou. Z tohoto pohledu nejsou krizové scénáře na pořadu dne," uvedl koncem května.

Určité přípravy, respektive konzultace mezi resortem financí a ČNB, se však už uskutečnily a k vypracování tajných plánů vyzvali jednotlivé členské země EU na nedávném setkání i poradci evropských ministrů financí.

Klidný zůstává prezident Václav Klaus. Na konferenci Chicagské rady pro globální záležitosti odmítl hlasy, že by odchod Řecka z eurozóny byl katastrofou. Připomněl v této souvislosti pokojné rozdělení společné měny při rozpadu česko-slovenské federace. Naopak stínový ministr zahraničí ČSSD Lubomír Zaorálek očekává dominový efekt: přelití finanční nestability do Španělska a Itálie a novou vlnu hospodářské recese.

Řecká ekonomika sice tvoří zhruba jen dvě procenta evropského hospodářství, ale "přenos" finanční nákazy a nedůvěry na trzích může zasáhnout celý kontinent. "Pokud se nákazu nepodaří zastavit, může se eurozóna ocitnout na prahu rozkladu a velké finanční krize," varuje hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. To by pocítila i česká ekonomika, více než 80 procent vývozu totiž směřuje do Evropy. "Následující propouštění, snižování mezd a úspory státu by krizi dostaly i do sektorů orientovaných na domácí poptávku," rozvíjí Kalouskova slova Bureš. Nejvíce ohroženo by podle něho bylo strojírenství a automobilový průmysl.

Dopad na bankovnictví

Přestože český bankovní sektor je v dobré kondici, krize by se projevila i v něm. "Banky by si navzájem začaly půjčovat za vyšší cenu či omezily vzájemné půjčky, což by se promítlo do vyšších úrokových sazeb mezibankovního trhu a sazeb u klientských úvěrů," vysvětluje ekonom ING Vojtěch Benda.

Podle ekonomů ovšem česká vláda moc dělat nemůže. "Nějaká systematická příprava není možná. Nejlepším opatřením českých i evropských politiků je připravit a uvést do činnosti opatření, která odstraňují překážky volného obchodu a stabilizují politické prostředí," konstatuje makroekonomický analytik GE Money Petr Gapko.

Další kroky mohou zmírnit otřesy jen zčásti. "Za efektivnější opatření považuji dočasné zvýšení garancí za úvěry soukromému sektoru například na export nebo podporu zkrácených pracovních úvazků v nejvíce postižených odvětvích," radí Jan Bureš.

Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 31. května, nebo pod odkazem níže: