Ministři zahraničí zemí Evropské unie se v pondělí dohodli na uvalení embarga na dovoz ropy z Íránu v rámci sankcí proti jeho spornému jadernému programu. Teherán Evropanům vzkázal, že nové sankce přinesou víc škody unii než samotnému Íránu. Podle komentářů západních médií embargo na trh s ropou vliv mít bude, ale skutečné problémy by nastaly, kdyby Írán uzavřel Hormuzský průliv. Ceny ropy po vyhlášení trestů namířených proti Íránu rostou.

Země sedmadvacítky nesmějí uzavírat nové smlouvy na dovoz ropy z Íránu. Starší dohody se neruší do 1. července. O embargu se v unii do poslední chvíle vedly vášnivé debaty hlavně kvůli váhání Řecka, které patří k největším odběratelům íránské ropy, jež kryje téměř pětinu jeho spotřeby.

Írán tvrdí, že ho embargo nijak neovlivní. "Když člověk vezme v úvahu hospodářské turbulence v Evropě, zasáhne de facto tvrději členské státy EU," řekl předseda zahraničního výboru íránského parlamentu. Íránští zákazníci v Evropě patří mezi nejslabší ekonomiky EU.

"Doufejme, že (sankce) budou mít žádoucí účinek. Ve skutečnosti ale nevíme, jaký to bude mít výsledek na ceny ropy," připustil šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.

Hledá se náhrada za Írán

Západ doufá, že přísnější opatření pomohou zastavit nebo aspoň omezit íránský jaderný výzkum. EU se podobně jako USA obává, že jeho cílem je získání jaderné zbraně. Německá kancléřka Angela Merkelová, britský premiér David Cameron a francouzský prezident Nicolas Sarkozy znovu vyzvali Teherán, aby svůj jaderný program okamžitě zastavil. Írán výhrady Západu odmítá a tvrdí, že chce energii z jádra využívat výhradně k mírovým účelům.

Dodávky z Íránu by unijním zemím měla nahradit ropa zejména z dalších států v oblasti Perského zálivu. Právě proto kvůli chystaným sankcím hrozil Írán uzavřením strategického Hormuzského průlivu, kterým se dopravuje 40 procent světové ropy. USA a Británie mu nicméně odpověděly, že jsou s to takové záměry vojensky překazit. Podle agentury AP by uzavření Hormuzského průlivu mělo dalekosáhlé důsledky pro spotřebitele a obchodníky. Mnoho analytiků ale pochybuje, že by Írán udržel blokádu strategické cesty dlouho, ale jakékoliv omezení by mělo globální dopad.

Írán vyváží do EU zhruba 20 procent své ropné produkce. Většinu suroviny exportuje do Asie. Západ se proto snaží přesvědčit zejména Indii a Čínu, aby dovoz z Íránu omezily.

Velké riziko také představuje vztah Íránu s Izraelem. Tel Aviv totiž považuje Teherán za existenciální hrozbu. Zatímco Izrael v poslední době nevylučoval možnost úderu na íránská jaderná zařízení, íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád mnohokrát pohrozil zničením židovského státu. Teherán navíc podporuje militantní hnutí v Libanonu a v pásmu Gazy.


Jak vážné je riziko ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a Íránem? Proč nechce Teherán ukončit svůj jaderný program?

Ptali jste se Zory Hesové, analytičky Asociace pro mezinárodní otázky. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídala v pátek 27. ledna od 16 do 17 hodin.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Dobrý den, lze nějak jednodušše vysvětlit, kde se vzala antipatie Írán X Západ (konkrétně USA a Izrael)? Děkuji. O. Novotný
Zora Hesová
Dobrá odpoledne, íránská revoluce z roku 1979 sesadila předního spojence USA na Blízkém východě, šáha Mohameda Rezu Pahlavího, která tam byl v roce 1958 dosazen pučem, podporovaným britskou a americkou tajnou službou, proti premiéru Mosadeqovi, který chtěl nacionalizovat tehdy anglo-íránskou ropnou společnost. Islamističtí revolucionáři obsadili americké velvyslanectví v Teheránu a drželi v něm rukojmí po 444 dní. Irán představuje ideologického odpůrce, protivníka USA ve vlivu na Středním Východě a zemi, která jako jediná po Pearlu Harboru napadla území USA. S pozdravem Zora H.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat na důležitou otázku, na Váš názor, jak Vy to vidíte. Hrozí, že konflikt mezi Teherán a Washingtonem přeroste celosvětově a rozšíří se o nově "osvobozené" země od tyranů a diktátorů, směřující k silně radikálnímu islámu, připojíc se na stranu Íránu a na stranu Západu zase Izrael. Tedy může se to vyhrotit až na celosvětový konflikt? Děkuji
Zora Hesová
Dobrý den, radikální islám dnes nevládne nikde a v žádné ze zemí arabského jara nehrozí, že by se radikální islamistické skupiny dostaly k moci. Éra radikálního islámu skončila - na muslimském západě prohrou s národními státy na začátku 90. let, na muslimském východě ukončily přitaživost nadnárodního džihádismu arabské revoluce. Přetrvávají ale národně osvobozenecké islamistické skupiny . Co dnes konkrétně hrozí je prohloubení občanských válek v Jemenu a Sýrii. Pokud budou dlouho trvat a stát-režim nenalezne dohodu a nesplní alespoň minimální požadavky protestujících, může dojít k separatickým hnutím, etnickému čištění a také k formování islamistických ozbrojených skupin. Jakékoliv napadení Íránu by ale jistě vyústilo ve vojenskou odezvu nejen Íránuu, ale spojenců Íránu, Hizbolláhu, Hamáse; v odezvu okolních států proti těmto hnutím. Zkomplikoval by velmi a možná pohřbil demokratický vývoj arabského jara a palestinské otázky. Irán by se propadl do ještě horší situace a šance na to, aby se v něm utvořila otevřená společnost, které byly ještě před 10 lety poměrně velké a dosud existují, by byly zničeny. USA by ztratily zbytek respektu a posivitní vývoj posledního roku by byl ztracen. S pozdravem Zora H.
Čtenářský dotaz
Jaký je vztah Íránu a sousedního Iráků?
Zora Hesová
Po invazi USA a sesazení Saddáma Husajna ztratil Irán svého největšího regionálního nepřítele, s nímž vedl, po irácké invazi, těsně po revoluci, krvavou válku mezi 1980-1988. Volbami v roce 2005 a 2010 se k moci dostaly strany s podporou šíitské většiny – jde o arabské šíity, které se sousedními Peršany spojuje šíitské vyznání. Důležitější ovšem je, že vůdcové těchto stran pobývali v exilu v Iránu. Irán s nimi udržuje blízké vztahy, investuje do Iráku, obnovil poutě Iránců do šíitských svatých měst v Iráku a snaží se nepřímo ovlivňovat iráckou politiku, zejména skrze Muqtadu Sadra. Řada iráckých radikálních duchovních žije či žila v íránském Qomu. Nelze však hovořit o přímé kontrole: iráčtí šíité mají vlastní zájmy a autority, které jsou se velké části staví proti íránské revoluci.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, paní Hesová. Měl bych na vás jeden obecnější dotaz - je podle vás významnější pozice Íránu dána jeho zásobami ropy (na rozdíl například od KLDR)? Je to ta hlavní pozice, proč "Západ" zajímá osud této asijské země? Děkuji za odpověď. P. Trnka
Zora Hesová
Dobrý den, nejde pouze o íránskou ropu a plyn a ale především o roli regionální velmoci, kterou si Irán (za pomoci příjmů z ropy) buduje. Jde ovšem především o to, že stojí od roku 1979 v otevřeném konfliktu s USA. Zvláště v posledním desetiletí Irán využíval svého ideologického a materiálního vlivu k podpoře násilných islámských osvobozeneckých hnutí, stylizoval se do hlavního protivníka Izraele a představuje opozici vůči americkému pořádku na Blízkém východě. "Zájem" o Írán je tedy spojen se "zájmem" o Izrael a o status quo na Blízkém východě. S pozdravem, Zora H.
Čtenářský dotaz
kdyby iran mel opravdu atomovou zbran, je to pro svet se vsemi jeho ochranymi stity a destniky opravdu tak vazna hrozba? Obzvlast ednes, kdyz jsou i kyberneticke utocky nebo chemicke zbrane nebo teriroriste, kteri dokazou napachat za mensi penize mnohem vetsi skody?
Zora Hesová
Nukleární Írán by nepředstavoval nutně přímou vojenskou hrozbu globálního charakteru, ale získal by nový, silnější statut v rámci regionu, Nebylo by ho možné vojensky napadnout - tak jak byli napadeni dva jeho sousedé, Irák a Afghánistán; ani tak, jak Izrael vojensky napadl průmyslové (atomové či jiné) objekty v Iráku a Sýrii a politické cíle v Tunisku a v Libanonu. Bylo by mnohem obtížnější napadat jeho spojence - např. libanonský Hizbolláh, nebo Hamás - protože Íránská hrozba by měla jinou váhu. Za třetí by nuklární kapacita či zbraně v Íránu vedly k proliferaci - pravděpodobně Saúdská Arábie a Egypt by se mohli pokusit je také získat. Neznamenala by ale nutně to, že by Írán někoho napadl. Pákistán a Indie obě získali jaderné zbraně, opakovaně lavírují na pokraji konfliktu v Kašmíru ale použití jaderných zbraní nepřichází v úvahu. Jsou to (dosud) zbraně odstrašující a obranné. Proto ji podle všeho vyvinul i Izrael.
Čtenářský dotaz
Proč má Írán podporu Ruska a Číny? Je to jen mocenský prostředník v geopolitickém boji s USA? A je ta podpora pouze tichá, nebo otevřená - například formou nerespektování mezinárodních sankcí nebo dovozu zbraní do země?
Zora Hesová
Irán stojí v konfliktu s USA a v tomto kontextu se Rusko a Čína automaticky řadí buďto do pasivní, nebo do protiamerické role a tudíž nepodporují americkou politiku vůči Íránu. Druhým důvodem jsou ekonomické vazby. Čína dováží asi třetinu íránského vývozu ropy, Rusko investuje do plynového a atomového průmyslu v Iránu. Třetím důvodem je regionální politika. Írán se řadí k mezinárodním organizacím pod čínským vlivem. Rusko má také zájem na omezení existujícího amerického vlivu ve Střední Asii a protiamerický Írán je přirozený spojenec.
Čtenářský dotaz
Je Ahmadínežád opravdu mocným vládcem země, nebo má místní ajatolláh (omlouvám se za případný překlep v tom slově) mnohem větší vliv? Na místní lidi a na celkový vývoj a směřování společnosti.
Zora Hesová
Hlavním centrem moci v Iránu je doživotní vůdce, rahbar, dnes ajatolláh Chámeneí. Je to zaručeno jeho ústavní pozicí a mocí spojených institucí, které převyšují pravomoci parlamentu. Existuje však ještě několik dalších center moci, např. revoluční gardy, milice, ale také polostátní holdingy atd. Prezident Ahmadínedžad se podle všeho snaží vybudovat si z politicko-ekonomických složek vlastní centrum moci a v posledních letech se dostal do přímého střetu s vůdcem. Je to poprvé, co se vůdci prezident postavil z pozice jisté moci a do určité polarizoval vládnoucí kruhy. I prezident Chátamí stál v opozici s vůdcem, jeho moc byla však postavena na volbách a pravomocích prezidenta a parlamentu a proti vůdci nezmohl své reformy realizovat. Ahmadínežad je silnější, protože si našel podporu uprostřed mocenských struktur a také proto, že předsatvuje i určitou ideovou opozici: konzervativní a populistickou. Je prezidentem do roku 2013. Tehdy se uvidí, zda převáží existující revoluční instituce a Ahmadinedžad odejde, či se zruší jeho úřad, nebo zda se pokusí se u moci nějakým způsobem udržet.
Čtenářský dotaz
Hezký den. Je možné do Íránu vycestovat? Je k tomu potřeba nějaké vízum nebo další povolení? Byla jste někdy v této zemi? Jak na vás působila? Děkuji a zdravím. L. Sýkorová.
Zora Hesová
Dobrý den, do Íránu je možné cestovat běžně. Podle okolností může být více či méně obtížné víza získat, ale každoročně tam jezdí stovky českých turistů. Země je bezpečná, Íránci jsou milí, pohostinní a velmi se zajímají o cizince. Je to nejen krásná a kulturně neuvěřitelně bohatá země, vlastně i civilizace, její obyvatelé jsou nesmírně zajímaví. Setkáte se jak s naprosto evropskou mládeží tak s lidmi žijícími velmi tradičním způsobem. Tak je tomu alespoň podle mé zkušenosti a podle toho, co jsem kdy slyšela. Po roce 2009 jsem tam nebyla. V posledních letech ovšem Írán prošel silnou politickou krizí, zvedly se ceny a panuje napětí mezi Íránem a USA. Nedoporučuji opouštět běžné turistické cesty zvláště u hranic s Pákistánem a Irákem.
Čtenářský dotaz
Co se změní, až Írán získá jadernou zbraň?
Zora Hesová
Zatím není vůbec jisté, že ji získá a ani to, že na ní pracuje. Írán si právě buduje jadernou kapacitu, a to jak k výrobě civilní, tak tedy i k výrobě válečné. Přes nedávné krizové scénáře a dlouhodobé obviňování a nedůvěru vůči současné vládě se většina zpráv bezpečnostních agentur (USA? Izrael) shoduje na tom, že Írán na válečném programu přímo nepracuje a že jaderné kapacitě je vzdálen. Samozřejmě samotná jaderná kapacita představuje pro mnoho zemí nepřijatelný stav a také je třeba dodat, že program nebyl v minulosti inspektorům IAEA plně zpřístupněn. Dá se očekávat, že by ji chtěli získat i jeho sousedé (Saúdská Arábie, Egypt). Nástupu k jaderné proliferaci se obává Evropa. Většího regionálního vlivu Iránu, doslova jeho nenapadnutelnosti, se obává Izrael, který vede válku s islamistickými hnutími na svých hranicích, jež Írán podporuje.
Čtenářský dotaz
dobrý den.Nepřipadá vám současná situace absurdní? Země PIGS kupovaly ropu od Iranu za eura, nyní budou platit v dolarech , na kterém probíhá intervence ( posiluje). Nepřipadá vám, že Evropa je ve vleku zájmů mezinárodního sionismu? souhlasíte s tím , aby evropští vojáci krváceli ve válce s Iránem za zájmy Izraele?
Související