Benzin i nafta v Česku v posledních dnech kvůli slábnoucí koruně pokořují jeden cenový rekord za druhým. Řidiči skřípající zuby nad zdražujícími pohonnými hmotami by se navíc měli připravit na to, že výrazné zlevnění v příštích měsících nepřijde.
Naopak. Napětí na Blízkém východě kvůli evropskému embargu na íránskou ropu a koruna oslabující vůči dolaru ceny nejspíše vystřelí ještě výše. Podle analytiků mohou dosáhnout 40 korun za litr benzinu a nafty.
Existují ovšem i krajní scénáře vývoje cen pohonných hmot. V případě shody řady nepříznivých faktorů – spolu s propuknutím ozbrojeného konfliktu v Íránu, eskalací problémů v dalších zemích patřících mezi významné producenty „černého zlata“ a výrazným oslabením koruny – se může cena litru benzinu či nafty dokonce přiblížit i padesátikorunové hranici.
Existuje ovšem také možnost, že tankování u tuzemských čerpacích stanic bude v příštích měsících levnější. Mohl by to způsobit propad evropské i globální ekonomiky do hluboké recese. V takovém případě by kvůli zhoršení kondice hospodářství poklesl zájem o ropu, což by snížilo její cenu.
To by se pak odrazilo i v cenících českých čerpacích stanic. Ani jeden z „extrémních“ scénářů sice není podle analytiků příliš pravděpodobný, ale vyloučit je úplně nelze.
Benzin a nafta zdraží ke 40 korunám
Částky, které řidiči platí na tuzemských čerpacích stanicích, se odvíjejí především od aktuálních cen ropy na světových trzích a směnného kurzu české koruny k dolaru. Oba tyto faktory v minulých dnech „hrály“ proti českým řidičům.
Na budoucí situaci na Blízkém východě, který má zásadní vliv na cenu ropy, a síle koruny také závisí, zda cenová křivka bude pokračovat v růstu, či se zastaví. První a nejpravděpodobnější scénář týdeníku Ekonom počítá s relativně klidným vývojem v obou oblastech. Další růst cen pohonných hmot proto nebude dramatický.
„Převažují efekty, které tlačí cenu benzinu a nafty vzhůru. Krátkodobě by mohlo dojít ještě k dalšímu růstu cen u českých pumpařů,“ odhaduje analytik GE Money Petr Gapko. Řidiči by tak podle něho letos měli sice tankovat za vyšší ceny, ty by ale rostly maximálně o několik korun a nepřekročily by metu 40 korun za litr.
Jak by se situace musela změnit, aby se předpověď naplnila? Na první faktor – cenu ropy – působí nyní dva protichůdné vlivy. Tím prvním je zpomalující globální ekonomika včetně dosud rychle rostoucích asijských zemí, které svojí poptávkou významně přispěly k nárůstu ceny ropy. Kvůli horšímu hospodářskému růstu se dá podle analytiků očekávat celkové snížení poptávky po „černém zlatu“, a tím i jeho nižší cena.
Naopak embargo na íránskou ropu, které tento týden schválila Evropská unie, částky placené za barel zvyšují. Írán nicméně v minulých dnech i přes schválení sankcí zmírnil svojí bojovnou rétoriku i pohrůžky uzavřením důležitého Hormuzského průlivu, jímž „protéká“ významná část suroviny z Perského zálivu na západ včetně Evropy.
Pokud k blokádě průlivu nedojde a Írán vyřeší evropské embargo nasmlouváním jiných odbytišť v Asii, situace v Perském zálivu i na komoditních trzích se uklidní. Pro Česko by v takovém případě byl zásadní vývoj kurzu koruny. Ten přitom reaguje především na situaci v eurozóně. „Je to paradoxní situace, problémy má především eurozóna, ale vůči dolaru oslabuje koruna silněji než euro,“ říká analytik společnosti Broker Consulting Jan Šimek. Vzhledem k tomu, že vyřešení problémů eurozóny je v nedohlednu, dá se očekávat další oslabování koruny, které zdraží i benzin.
Více se o tématu dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 26. ledna, nebo pod odkazem níže: