Z Kremlu přichází spolu s Medveděvem i významný impuls pro český byznys

Pro letecké opravny LOM Praha je tento týden klíčovým okamžikem v bezmála stoleté historii firmy. Po prezidentské návštěvě Dmitrije Medveděva se opravnám otevírají dveře k miliardovým zakázkám skoro ve všech světadílech. A to kvůli mezivládní smlouvě, kterou do Prahy přijeli podepsat lidé z ruského ministerstva obrany.

Dokument umožní LOM hlásit se do zahraničních tendrů na modernizaci a servis ruských dopravních vrtulníků MI, které dnes létají téměř v devadesáti zemích světa. Podle dosavadních dohod se totiž firma mohla starat pouze vrtulníky české armády.

"Letecké opravny budou mít nyní jasný právní rámec, aby se mohly ucházet o zakázky ve třetích zemích," říká ředitel podniku Jindřich Ploch.

Podepsáním mezivládního dokumentu a pak dalších smluv, které na něj navazují, se pražským opravnám oficiálně potvrzuje jejich unikátní postavení - stávají se jediným podnikem mimo postsovětský region, který dokáže na vrtulnících MI odvádět všechny potřebné práce a zároveň bude mít domluvený také exkluzivní přístup k ruským výrobcům.

Česká železnice na Uralu

LOM v tuto chvíli není zdaleka jediným podnikem, jehož byznys je závislý na domluvě s Rusy. Podobných příkladů jsou desítky. I když zatímco letecké opravny potřebují mít na své straně ruské partnery, aby mohly expandovat do světa, rozlet jiných podniků spíše závisí na tom, zda se jim podaří uchytit se na samotném ruském trhu, který ročně absorbuje dovezené zboží v přepočtu za více než čtyři biliony korun.

Například na programu Medveděvovy návštěvy je i podpis smlouvy, jejímž prostřednictvím získá skupina firem v čele s brněnskou stavební společností OHL ŽS obří kontrakt na severním Urale - za zhruba čtyřicet miliard korun zde mají postavit více než polovinu z celkem 700kilometrové železnice, jež pomůže zpřístupnit tamní rudná naleziště. Součástí "českého" úseku bude i 2,5 kilometrů dlouhý most přes veletok Ob. Svým objemem by šlo o vůbec největší zakázku, jakou nějaká česká firma v Rusku získala.

V oblastech severního Uralu se navíc začínají angažovat také další české společnosti - třeba otrokovická společnost PSG tam má vybudovat novou paroplynovou elektrárnu za několik miliard korun.

Ze subdodavatelů do první ligy

"Ruský trh je zajímavý kvůli své velikosti, ale samozřejmě také kvůli geografické i kulturní blízkosti. Nemluvě o dlouholeté tradici, kterou zde mají výrobky z bývalého Československa," shrnuje František Masopust, výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států.

Řada společností začala podle něho ruské trhy objevovat teprve s příchodem krize, ovšem ne všem se podařilo prorazit. "Manažeři některých firem například v oblasti spotřebního zboží nebo stavebnictví měli představu, že Rusové koupí všechno. Jenomže to platilo naposled někdy v roce 1993. Mezitím se na ruském trhu uchytila řada západních společností a konkurence začala být velká," dodává Masopust.

Podobně mluví i šéf moskevské pobočky agentury CzechTrade Štěpán Jílek. "V Rusku dnes má zastoupení většina významných nadnárodní koncernů. Zájem o tamní trh přitom souvisí jak s uvolněnější politickou situací, tak i s růstem životní úrovně," říká Jílek.

Nicméně i postavení českých firem na ruském trhu se postupně mění. Zatímco dříve se nacházely zejména v roli subdodavatelů, nyní postupně přecházejí do pozice hlavních kontraktorů. A nemusí jít pouze o zakázky související s těžbou nerostných surovin, jako je tomu u výše zmíněných společností OHL ŽS či otrokovické PSG. Například brněnská stavební firma Unistav se stala generálním dodavatelem při výstavbě závodu na výrobu, skladování a distribuci léčiv v oblasti jihozápadně od Moskvy. Letos v červnu již odevzdala do provozu první část závodu, jehož výstavba vyjde celkově na více než šest set milionů korun.

Více se o česko-ruských obchodních vztazích dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 8. prosince, nebo pod odkazem níže: