Sjednat si životní pojištění až s lékařskou zprávou, která neslibuje dobré prognózy, je neopatrné a drahé. Pokud to vůbec ještě jde. Ke zdravotním potížím se tak může přidat ještě obava o zabezpečení rodiny, splacení hypotéky a udržení si důstojné životní úrovně. „Dřív se lidé spoléhali na to, že se o ně ve stáří postará stát, a také to do velké míry platilo. Dnes je ale situace jiná,“ varuje Petr Žaba, místopředseda představenstva České podnikatelské pojišťovny. Ta se společně s dalšími pojišťovnami snaží připravit na dobu, kdy česká populace dramaticky zestárne a zvýší se počet lidí, kteří budou potřebovat zabezpečení a péči. Na prvním místě to ale závisí na vlastní odpovědnosti každého člověka.
Podle loňského průzkumu agentury Ipsos má zhruba 55 procent Čechů sjednané životní pojištění. Je to hodně, nebo málo?
Myslím, že je to stále málo. Češi jsou zvyklí si připojišťovat spíše domy a movitý majetek, většinou auta. Ale u životního pojištění stále váhají. Ze zmíněného čísla vyplývá, že skoro polovina lidí na to trochu zapomíná.
Čím to je?
Může to vycházet z určité historické české mentality, protože když se podíváme na západní svět, tak tam je propojištěnost v rámci životního pojištění vyšší. V Česku mají mnozí lidé pocit, že se jim nic nemůže stát. Také mívají o invaliditě mylné představy. Například si myslí, že invalidou se člověk stane po nehodě nebo vážném úrazu. Ve skutečnosti ale většina případů invalidity vzniká ze závažných onemocnění, která člověka upoutají na lůžko nebo omezí jeho životní uplatnění.
Jak tahle uvědomělost souvisí s demografickým vývojem?
Všechny demografické křivky předpovídají stárnutí naší populace. A protože víme, že z odváděných důchodů nepůjde zajistit dostatečnou péči, snažíme se rozvíjet takzvané připojištění závislosti na péči. V rámci České asociace pojišťoven také budujeme vlastní síť pečovatelských domů, některé už vznikly a jiné se postaví do deseti let. To je příspěvek pojistného trhu k řešení této situace, ale začít by měl myslím každý sám u sebe. To znamená především zvážit, jestli si různými prostředky dostatečně spoří na to, aby si svou životní úroveň mohl zachovat i po odchodu do důchodu nebo po nečekané události a nebyl závislý jen na pomoci státu.
Co všechno je možné do životního pojištění zahrnout?
Důležitá jsou velká hlavní rizika, kterými jsou závažná onemocnění, trvalá invalidita, trvalé následky úrazu a smrt. Potom existuje celá škála různých připojištění a tady více než u jiných pojištění platí, že záleží na individuální situaci každého člověka. Některá připojištění mohou být důležitá pro toho, kdo se věnuje rizikovému sportu, jiná pro člověka, který si bere hypotéku a zároveň zakládá rodinu. Každopádně by měl myslet na to, aby mu v případě velkých rizik životní pojištění pokrylo současné rodinné výdaje i ty budoucí.
V jakém věku je obvyklé a v jakém ideální si životní pojištění založit?
Poprvé to lidi většinou napadne právě u hypotéky nebo u narození dětí. Ale myslím, že by na to měli myslet už předtím, protože čím dřív si člověk životní pojištění zařídí, tím je pro něj finančně výhodnější. Zdravý mladý člověk má životní pojištění pochopitelně levnější než ten, který už zjistil, že má nějaké onemocnění a s tím spojené přirážky či výluky.
Petr Žaba
vystudoval České vysoké učení technické v Praze. Do ČPP nastoupil v roce 2011 jako ředitel Úseku pojištění flotil. Patří mezi vyhledávané odborníky v oboru pojištění vozidel. Od února 2023 je místopředsedou představenstva v ČPP zodpovědným za oblast tvorby produktů, správy pojištění a likvidace pojistných událostí.
Jak to u nemocných lidí funguje?
Při vstupu do pojištění musíte projít takzvaným oceněním zdravotního stavu. Z lékařské zprávy nebo ze zdravotních dotazníků, které vyplníte, pojišťovna zjistí jeho závažnost a od toho se pak odvíjí cena pojištění. U některých onemocnění se postupně mění i legislativa. Dřív například nebylo možné se pojistit po onkologické léčbě a teď je tam určitá čekací doba, po které se můžete pojistit znovu.
Jak se vaše nabídka v posledních letech mění?
Jednou z novinek je rozšířené krytí asistované reprodukce, ke které se uchyluje stále více párů. To je další situace, na kterou je třeba myslet dřív, než začnete řešit neplodnost. Pojištěným klientkám nabízíme až čtyřikrát 10 tisíc korun na hrazené cykly a až dvakrát 80 tisíc za nehrazené cykly. Rozšiřujeme také naše služby kolem onkologických onemocnění, protože ta jsou nejčastějším důvodem vyplacení pojistného plnění, které v rámci životního pojištění tvoří 66 procent všech výplat. U některých diagnóz, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba nebo bakteriální meningitida, vyplatíme plnění i v méně pokročilé fázi onemocnění. A změnili jsme také podmínky pro pojištění diabetiků. Od roku 2024 jsme schopni pojistit i klienty s vrozeným diabetem, což není na trhu úplně běžné, protože tato nemoc obnáší různé související zdravotní komplikace.
Co podle vaší zkušenosti lidé u pojištění (nejen toho životního) nejčastěji podceňují?
V roce 2024 jsme především v oblasti severní Moravy zažili velkou kalamitní škodu. Tam se ukázalo, že lidé stále podceňují pojištění majetku. Nejde o to, že by své nemovitosti neměli pojištěné vůbec, ale často je měli podpojištěné, takže částka, kterou jim pak pojišťovna vyplatila, jim nepokryla náklady na nové bydlení. Týkalo se to asi dvou třetin domácností, které byly povodněmi poškozené. Problém byl v tom, že hodnota jejich majetku postupem času rostla, jenže ruku v ruce s ní nerostla pojistná částka, která měla být v čase navyšována.
Musí si tohle hlídat pojistník sám?
Většina pojišťoven nabízí u pojistných smluv automatickou indexaci, která se řídí vývojem spotřebitelských cen a cen stavebních prací. Takže pojistná částka by měla automaticky reflektovat inflaci a situaci na stavebním trhu. Pojistník si ale musí hlídat to, jak sám hodnotu svého majetku navyšuje tím, že například nemovitost rekonstruuje či jinak zhodnotí. Toto nesmí zapomenout pojišťovně nahlásit, jinak při šetření likvidací zjistíme, že měl pojištění nedostatečné a pojistné plnění může být kráceno. U pojištění majetku je potřeba jednou za pár let překontrolovat smlouvy a ujistit se, že údaje odpovídají skutečnosti.
Týká se tento problém i životního pojištění?
Do jisté míry ano. Především platí, že při sjednání pojištění nesmí pojištěný nic zatajit. V dotazníku, který vyplňuje, musí uvést úplné a pravdivé údaje o svém zdraví, aby nedošlo k pojistnému podvodu. Stejně tak je důležité přiznat pravdivě své příjmy, aby pak v případě potřeby dosáhl na částku, která dokáže jeho rodinu opravdu zabezpečit. Pomáhá k tomu i pravidelná revize pojistných smluv. U životního pojištění je důležité to udělat ve chvíli, kdy dojde k nějaké významné změně, například k narození dítěte.
Jak se podle vás bude vyvíjet pojistný trh v následujících deseti letech?
Pokud jde o nová rizika, v důsledku klimatických změn pozorujeme častější katastrofické události. Přibývá bouřek, povodní nebo požárů a objevují se i pro nás nové živly, jako je tornádo. Mění se také geopolitická situace, narůstají ekonomické a kyberbezpečnostní hrozby. Z technologického hlediska bych zase zmínil proměnu, kterou přináší umělá inteligence. V tuto chvíli se těmito nástroji intenzivně zabýváme a věřím, že nám pomohou lépe zpracovávat data a individualizovat nabídku pro naše klienty podle jejich potřeb.
Text vznikl ve spolupráci s Českou podnikatelskou pojišťovnou.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom


Anežka Hesová



