The Economist: Italská ekonomika se propadá do temnot

Silvio Berlusconi a jeho koaliční spojenec Umberto Bossi stále více připomínají Butche Cassidyho a Sundance Kida v poslední scéně známého westernu z roku 1969, kdy jsou oba zraněni, odsouzeni k záhubě, a přitom zdánlivě nic netuší o přesile, proti které stojí.

Postavením italského premiéra už dříve otřásly tisíce stránek důkazních materiálů, které ho vykreslují jako údajného děvkaře.

Ještě větší ránu mu však 20. září zasadila ratingová agentura Standard & Poor's, když Itálii snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti z úrovně A+ na A a vyjádřila závažné pochybnosti o schopnosti italské vlády účinně reagovat na krizi v eurozóně.

Takový názor je hodně rozšířený i v samotné Itálii. Většina Italů si podle všeho uvědomila, že jejich ministerský předseda je přítěží. Jeho popularita se propadla pod 25 procent. O přízeň odborů přišel již dávno, nyní ztratili i zaměstnavatelé víru ve schopnost jeho pravicové vlády uřídit ekonomiku.

Když agentura S&P snížila Itálii rating, napsal ekonomický deník Il Sole-24 Ore, jehož vlastníkem je federace zaměstnavatelů Confindustria, že přišel čas, aby Berlusconi odešel ze scény. Právě Itálii z pohledu tohoto deníku ze všech zemí eurozóny nejvíce hrozí, že bude následovat Řecko a upadne do chaosu.

Deník z toho mimo jiné viní »nedostatečně pevnou vládnoucí koalici, zahanbující sérii skandálů, které se přímo dotýkají ministerského předsedy, jeho ministrů a blízkých spolupracovníků, a přetrvávající neschopnost přijímat bolestná, ale nezbytná rozhodnutí«.

Malá naděje na promlčení

Ani tím však Berlusconiho potíže nekončí. Vystupuje jako obžalovaný ve třech soudních procesech. V jednom čelí obviněním ze zpronevěry, daňových úniků a falšování účetních dokladů.

Ve druhém byl obviněn z toho, že zaplatil nezletilé prostitutce, a ve třetím z úplatkářství. (Berlusconi všechna obvinění popírá.)

Největší obavy mu údajně působí třetí proces, v němž byl nařčen z toho, že uplatil svého bývalého právního poradce Davida Millse. Soudci, kteří se případem zabývají, 19. září zkrátili seznam svědků. Zvýšila se tak pravděpodobnost, že rozsudek bude vynesen dříve, než Berlusconiho - jako mnohokrát předtím - zachrání uplynutí promlčecích lhůt.

Stejně velkou škodu působí dvě vyšetřování, v nichž premiér není podezřelým. Jedno se týká tvrzení, že Berlusconiho vydíral Giampaolo Tarantini, podnikatel z jihoitalského města Bari, který údajně dodal více než stovku žen včetně řady prostitutek na večírky v Berlusconiho sídlech.

Předmětem druhého vyšetřování je kuplířství, kterého se měl dopustit právě Giampaolo Tarantini.

Asi pět tisíc stran důkazního materiálu z tohoto vyšetřování bylo zveřejněno 15. září. Jde o velmi lechtivé čtení, které navíc obsahuje tvrzení, že premiér jednal nepatřičně, ba přímo nezákonně.

Již dříve bylo známo, že mezi lidmi, které hostil, byla i přítelkyně jistého gangstera. Dosud se však nevědělo, že svému údajnému kuplíři dal k dispozici vládní letadlo a že mu zajistil vízum pro návštěvu Číny.

Prozradilo se i to, že jisté mladé dámě ladných tvarů - opět z řad svých hostů - zprostředkoval místo ve veřejnoprávní televizi RAI a že se postaral o to, aby Tarantini mohl jednat o šťavnatých zakázkách s představiteli polostátní společnosti Finmeccanica, která vyrábí obrannou techniku.

Ve většině demokratických zemí by kterékoli z těchto obvinění stačilo k tomu, aby se předseda vlády musel rozloučit s úřadem. Berlusconiho pozice je nyní sice neudržitelná, ale způsob a načasování jeho odchodu zůstávají nejasné.

Pouhý začátek

V jednom z úvodníků v listu Corriere della Sera se nedávno objevila myšlenka, že by mohl následovat příkladu svého španělského kolegy Josého Luise Rodrígueze Zapatera a vyhlásit předčasné volby, v nichž by nekandidoval.

Vytvořil by tak prostor pro spolupráci mezi vládou a opozicí.

Pokud se italský premiér odmítne podvolit, mohl by ho odvolat prezident Giorgio Napolitano. (Nicméně ten se nechal slyšet, že to udělá pouze v případě, že vláda ztratí důvěru parlamentu.)

Mohli by ho také opustit jeho koaliční spojenci v Lize Severu (ovšem Umberto Bossi přislíbil loajalitu). Anebo by se mohl stát obětí vzpoury ve své straně Lid svobody (PdL). To ale není příliš pravděpodobné, protože mnozí členové strany vděčí za své funkce a živobytí právě Berlusconimu.

Minulý týden se objevily náznaky, že se možná patovou situaci podaří prolomit. V den, kdy došlo ke snížení ratingu, neprošlo při hlasování v parlamentu pět vládních návrhů. Stalo se tak především proto, že se na jednání nedostavili někteří poslanci za Lid svobody.

Ve stejnou dobu se prezident Napolitano sešel s předními politiky a vše napovídá tomu, že si chce udělat představu o jejich postoji pro případ vládní krize.

Sestavení nové vlády by ovšem všechny potíže nevyřešilo. Jak zjistili analytici ratingové agentury S&P, vůči strukturálním hospodářským reformám, které Itálie tak zoufale potřebuje, mají stejnou nechuť odbory, profesní organizace, monopolní podniky i veřejný sektor.

Dát Silviu Berlusconimu kopačky by mohl být dobrý začátek. Byl by to však jen začátek.

© 2011 The Economist Newspaper Limited. All rights reserved.
Publikováno na základě licence s The Economist, překlad týdeník Ekonom.
Článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Po skandálech s prostitutkami dohnaly premiéra Berlusconiho i hospodářské problémy Itálie. O přízeň odborů přišel už dávno, po snížení ratingu země ztrácejí víru v jeho schopnost uřídit ekonomiku i zaměstnavatelé. Foto: Reuters