Trh práce: půjde to bez cizinců?

Nedostatek řemeslníků a lidí ochotných pracovat vlastníma rukama mají vyřešit cizinci. Alespoň podle plánu ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS). "Vytvořil jsem ve svém resortu skupinu odborníků. Ta od počátku roku připravuje projekty, jak usnadnit příchod lidí ze zemí mimo Evropskou unii, kteří by u nás pracovali, " vysvětluje ministr.
 MPO zdůrazňuje, že nejde o žádné krátkodobé opatření, ale o dlouhodobé řešení, které by v ČR omezilo nelegální zaměstnávání cizinců. Těch pracuje bez povolení asi 40-50 tisíc.
 Už nyní je český pracovní trh poměrně liberalizovaný. Problémem je, že získat pracovní povolení je zdlouhavé a komplikované. Cizinec se nejdříve musí dohodnout s českou firmou, která pro něj žádá pracovní úřad o výjimku. Teprve poté může získat pracovní povolení. To vše, spolu se získáním víza, trvá až půl roku.
 I když se to neříká nahlas, zájem je hlavně o Ukrajince. "Chceme, aby tu nebyli načerno, ale aby přicházeli legálně," připustil i ministr průmyslu na nedávném setkání s drobnými a středními podnikateli.
 Podle Římana by také zmizel problém, spojený s nedostatkem učňů. Řemeslníky by už nebylo nutné draze připravovat, přicházeli by hotoví a odjinud.
 Změna při zaměstnávání cizinců není možná bez souhlasu Parlamentu. Na Římanově straně stojí ODS. "Jinak to nejde. Téměř všichni rodiče mají zájem na tom, aby jejich děti dosáhly co nejvyššího vzdělání. O učňovské školy není zájem," souhlasí s Římanovými plány předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Oldřich Vojíř (ODS).
 V ČSSD se připravovaný projekt nelíbí, velké výhrady mají také drobní podnikatelé a odbory.

JAK BY TO FUNGOVALO? Detaily jasné nejsou. Existují pouze první představy, které se budou dále zpřesňovat. "Nejprve musí vzniknout seznam nedostatkových profesí, na jehož základě by se pak mohli zahraniční zájemci hlásit o práci u firem, které by byly ochotny zaměstnávat cizince. Základním předpokladem je, aby tito cizinci byli schopni prokázat svoji kvalifikaci. Pak by mnohem rychleji získali pracovní povolení, povolení k pobytu a nastoupili do konkrétních firem," popisuje základní kontury projektu Klára Fillová z agentury CzechInvest, která na plánu s ministerskými úředníky spolupracuje.
 Seznam by se průběžně aktualizoval. Ve chvíli, kdy by se ukázalo, že o dané profese je zájem i mezi domácími pracovníky a profese by přestala být nedostatková, další nábor se zastaví. Ti, kteří by do té doby pracovní povolení dostali, by mohli zůstat v ČR tak dlouho, dokud by o ně byl u současných zaměstnavatelů zájem.

POKUD MPO změnu prosadí, nebude to hned. Už samotné vyhodnocení profesí, v nichž chybějí domácí dělníci, není během na krátkou vzdálenost. "Ministerstvo práce a sociálních věcí už na takové kategorizaci pracuje. Vzhledem k tomu, že úřady nemají často o volných pracovních místech úplný přehled, jde o zdlouhavý proces," připomíná Fillová.
 Pak by se musel změnit zákon o zaměstnanosti, který by začal pracovat s pojmem nedostatkových profesí. Ty by kvůli pružnosti byly stanovovány nejspíš vyhláškami nebo jinými operativními způsoby, aby bylo možné rychle reagovat na změny na trhu práce. Odpadlo by zdlouhavé prokazování, že firma nemůže sehnat domácího pracovníka. Zákon by změnil parlament, vyhlášky vláda.
 A kvůli rychlejšímu udělování víz těmto lidem by se musel upravit i zákon o pobytu cizinců. "Dříve než za dva roky takové změny legislativy pravděpodobně platit nebudou," odhaduje Fillová.
 Římanův plán může získat podporu zákonodárců ODS. Lidovci souhlasí pod podmínkou, že půjde jen o profese, které v ČR doopravdy chybějí. "Nelze spoléhat jen na to, že si vychováme vlastní učně," říká Marián Hošek, lidovecký náměstek ministra práce. Nesouhlasí ale s tím, aby se cizí dělníci masově dováželi. Zelení zatím žádné definitivní stanovisko nemají. "Pokud půjde o profese, které v ČR chybějí, tak by s tím ale neměl být větší problém," říká ministryně Džamila Stehlíková.

SOCIÁLNÍ DEMOKRATÉ jsou proti. "Vytvořit prostor pro dovoz a dumping nekvalifikovaných nebo nízce kvalifikovaných lidí považuji za zvěrstvo," reaguje na záměr předseda sociálního výboru Sněmovny Zdeněk Škromach (ČSSD). Podle něj není důvod pro podporu migrace v nižších pracovních kategoriích a vůbec otvírat pracovní trh Ukrajině. Při procesu evropské integrace a zapojení do schengenského prostoru to ani není možné, zdůrazňuje Škromach. Upozorňuje, že nyní je zvýhodnění zahraničního pracovníka možné jen v případech, kdy není o místo zájem mezi občany ČR. "Mám obavu, že by se obcházely úřady práce a potom by se dumpingově zaměstnávali lidé mimo EU. Což by byla nekalá soutěž," dodává.

VELKÉ FIRMY si na zahraniční dělníky zvykly. Spoléhá na ně například řada jihomoravských strojíren. Obor má v kraji velkou tradici a i přes velký počet odborných škol hlásí v poslední době úřady práce nedostatek strojařů. Nezbývá než zaměstnávat cizince, z více než tří čtvrtin jsou to Ukrajinci a také Mongolové a Bělorusové.
 Mnoho dělníků z východu pracuje u společnosti Daikin, která v Plzni vyrábí klimatizace. Firma zaměstnává kolem tisícovky lidí a poměr mezi Čechy a cizinci je asi sedm ku třem.

VÝHRADY MAJÍ střední a drobní podnikatelé. "To, co navrhuje ministr Říman, je jen krátkodobé a krizové řešení ve chvíli, kdy se ukazuje, že nám na trhu práce chybí asi 25 tisíc lidí," míní prezident Svazu podnikatelů v oboru technických zařízení František Holec. Chystaný projekt si dovede představit za podmínky, že stát současně podpoří střední odborná učiliště a technické školství. Jeho svaz navrhuje, aby firmy opět mohly zaměstnávat učně vyšších ročníků a nabízet jim finanční podporu výměnou za závazek, že u nich pak tři či čtyři roky zůstanou pracovat.

ODBORY ZBYSTŘILY pozornost a odmítají hromadný dovoz zaměstnanců ze zemí mimo EU. Ekonomu to sdělil předseda ČMKOS a senátor za ČSSD Milan Štěch. "Žádné akce organizované pro přísun zahraničních pracovníků nejsou na místě," uvedl.
 Šéf největší odborové centrály připomíná, že premiér Mirek Topolánek přislíbil, že tento "dovoz" musí být pod kontrolou. A že se nemůže odehrávat na základě zájmů organizovaného zločinu a hrozit pracovním dumpingem.
 Odboráři tvrdí, že firmy potřebují především kvalifikované pracovníky do technických oborů v oblasti kovo. Podniky ale podle nich musejí daleko více investovat do seznámení lidí a rodičů s dělnickými profesemi a ukázat jim, že ty jsou pro jejich děti perspektivou.

JOSEF PRAVEC
JIŘÍ KOUDA

Cizinci v ČR dávno pracují
Martin Říman nepřichází s návrhem na příchod pracovníků ze zemí mimo EU s ničím zcela novým. Zájem o lidi slovanského původu měl už bývalý premiér Vladimír Špidla. Za jeho vlády připravené projekty se však týkaly především vysokoškoláků a vysoce kvalifikovaných odborníků. Ale až dosud tímto způsobem trvalý pobyt získalo jen pouhých 145 lidí. Projekty pokračují dál, ale nadále se týkají jen menšího množství lidí a podmínkou pro jejich příchod zůstává vzdělání zakončené maturitou.
 Přitom už nyní v ČR legálně pracuje 185 tisíc cizinců a vedle mnoha Slováků a Poláků i kolem 46 tisíc Ukrajinců (podle ukrajinského velvyslanectví jich ale je 100 tisíc). Ročně jich přibude na dva tisíce. Ti většinou pracují jako pomocní dělníci, v hutích a slévárnách, lakovnách, jako šičky, v kuchyních, či uklízejí. A to i o sobotách a často také za plat jen kolem 12 tisíc hrubého.
 Současně úřady odhadují, že dalších 50 tisíc Ukrajinců - hlavně na různých stavbách - je v zemi bez pracovního povolení. A jejich pracovní podmínky bývají ještě daleko horší.
Liberalizaci pro vstup cizinců připravovali už experti vlády Jiřího Paroubka - návrhy ale byly uloženy k ledu z obavy, že by po takovém uvolnění přicházeli nejen přizpůsobiví Slované (kteří se například rychle naučí česky), ale také příslušníci národů se zcela odlišnou kulturou a zvyky.

PRA
KOU