Firmy často kupují externisty bez smlouvy

Společnosti často nakupují služby spočívající v práci externích pracovníků (občanů Slovenska či Ukrajiny) bez jakéhokoliv smluvního ujednání. Pokud není sepsána smlouva mezi objednatelem a společností poskytující služby, která by jednoznačně definovala charakter nakupovaných služeb a odpovědnost obou stran, může být tato situace předmětem zájmu ze strany finančního úřadu a úřadu práce. "Služby lze považovat, zvlášť když pracovníci vykonávají práci podle pokynu objednatele, za skrytý zaměstnanecký poměr nebo skrytý pronájem pracovní síly," upozorňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Pokud finanční úřad vyhodnotí poskytování těchto služeb jako skrytý zaměstnanecký poměr nebo jako skrytý mezinárodní pronájem pracovní síly, může považovat objednatele za zaměstnavatele. Potom by objednatel mohl být povinen doplatit za externí pracovníky daň z příjmů fyzických osob. V případě doměrků záloh na daň uplatňuje finanční úřad obvykle tzv. brutaci, tedy považuje částku vyplacenou fyzické osobě již za čistý příjem po odpočtu zálohy. Doměrek uhrazený společností bývá pak ze strany finančního úřadu považován za daň zaplacenou za jiného poplatníka, která je pro společnost daňově neuznatelným nákladem. Pracovní úřad může klasifikovat tuto situaci jako skrytý pronájem pracovní síly. V takovém případě musí mít poskytovatel těchto služeb licenci na pronájem pracovní síly vydávanou MPSV. Navíc musí být mezi oběma stranami uzavřena smlouva o pronájmu pracovní síly. Pokud licence nebyla udělena nebo nebyla uzavřena příslušná smlouva o pronájmu, je úřad práce oprávněn uložit pokutu ve výši až 2 miliony Kč, a to ve druhém zmíněném případě oběma stranám, nejen pronajímateli pracovníků.

Marie Lucová
Petr Blažek