AI mění, za co firmy platí advokátům. Roste cena zkušeností, úsudku a důvěry

Panelisté z řad firemních právníků se v debatě podělili o své zkušenosti s umělou inteligencí. Ukázalo se, jak rozdílné mohou být přístupy k jejímu využívání. Právní ředitel Rohlík Group Tomáš Krčil podle svých slov využívá AI přibližně při 90 % své práce – pomáhá mu se zpracováním dokumentů, správou e-mailů i organizací každodenní agendy. Lukáš Krejčí ze ŠKODA AUTO uvedl, že v jejich společnosti probíhá zavádění podobných nástrojů postupně. I zde však AI už pomáhá například s prvotními právními analýzami při vstupu na nové trhy.

„Klienti už dnes neposuzují právní služby jen podle výsledku, ale stále více také podle toho, kolik času a peněz jejich příprava stojí. Pokud dokážeme díky technologiím odvést stejnou práci podstatně rychleji, musíme na to reagovat. A to nejen změnou pracovních postupů, ale také způsobem, jakým své služby oceňujeme,“ říká Josef Donát, partner advokátní kanceláře ROWAN LEGAL.

Podobu moderní advokacie stále výrazněji ovlivňují technologické společnosti vyvíjející umělou inteligenci. Jednou z nich je švédská Legora, jejíž platforma pomáhá advokátním kancelářím a firemním právním oddělením s rešeršemi, analýzou dokumentů nebo přípravou právních podkladů. Její viceprezident pro právní inovace a strategii Kyle Poe na konferenci upozornil, že tradiční ekonomika advokacie stojí především na prodeji času právníků. Pokud ale AI dokáže zkrátit určitou činnost z deseti hodin na jednu, kancelář nemůže tuto úsporu času jednoduše promítnout do desetinásobně vyšší hodinové sazby.

Mění se tak i samotný způsob účtování právních služeb. Při hodinových sazbách získává z časové úspory prospěch především klient, zatímco u předem sjednané fixní ceny se přínos i riziko rozdělují mezi klienta a kancelář – kancelář totiž nese riziko, pokud se zakázka ukáže jako složitější, než původně předpokládala. Podle Poea proto mohou získávat na významu fixní ceny za konkrétní úkony nebo dlouhodobé dohody pokrývající celé soubory právních služeb.

Zásadní přitom bude schopnost prokázat skutečný přínos nových technologií. Klienti už podle Poea nechtějí pouze slyšet, že kancelář používá AI. Zajímají je konkrétní úspory, například srovnání nákladů na obdobné zakázky před zavedením AI a po něm. Pro advokátní kanceláře tak bude stále důležitější prokazovat vedle odborných znalostí také ekonomickou hodnotu svých služeb.

Zkušenosti firemních právních oddělení ukazují, že automatizace rutinní práce nemusí nutně znamenat pokles poptávky po externích advokátech. ŠKODA AUTO například začíná využívat AI k přípravě základních právních analýz, při složitějších záležitostech ale nadále potřebuje specializovanou expertizu. Podle Lukáše Krejčího mají externí advokáti výhodu zejména v tom, že se určitým typům transakcí, sporů či regulatorních problémů věnují každodenně.

Podobnou zkušenost popsal David Hicks, spoluzakladatel technologické společnosti Eyeball, která působí v oblasti fotbalové analytiky. Upozornil, že pro externí poradce může být náročné porozumět samotnému fungování technologické platformy, způsobu zpracování dat i právním požadavkům jednotlivých zemí. Novému právnímu poradci proto může trvat i několik měsíců, než fungování klientova podnikání skutečně porozumí. Důkladná znalost jeho byznysu a dlouhodobě budovaná důvěra tak představují hodnotu, kterou samotný přístup k AI nenahradí.

„Budoucnost podle mě nebude o tom, že klient místo advokáta dostane odpověď od umělé inteligence. Bude o tom, že od svého advokáta bude očekávat podstatně víc. Základní informace si často dokáže obstarat sám, ale stále potřebuje někoho, kdo rozumí jeho podnikání, dokáže vyhodnotit rizika a v případě potřeby mu řekne i to, co slyšet nechce. Právě zkušenosti, nezávislý úsudek a schopnost převzít odpovědnost za poskytované poradenství budou stále důležitější,“ vysvětluje Josef Donát.

Umělá inteligence otevírá také otázku, jak vychovat příští generaci právníků. Rešerše, kontrola smluv nebo příprava prvních návrhů dokumentů, které dnes stále častěji zvládá AI, dosud představovaly základ profesní přípravy juniorů. Podle Kylea Poea proto budou kanceláře muset do vzdělávání mladých právníků více investovat a hledat nové způsoby, jak jim zajistit potřebnou praxi.

Podle profesora Radima Polčáka, prorektora Masarykovy univerzity a odborníka na právo informačních technologií, přitom nestačí naučit budoucí advokáty používat nové technologie. Zásadní zůstává také osobní kontakt, předávání zkušeností a schopnost spolupracovat.