Přepsání kapitoly či odstranění celého titulu? Osud e-knih ve vaší knihovničce nemáte ve svých rukách, nejsou totiž tak docela vaše

Představte si, že si po čase chcete osvěžit svůj oblíbený román, například Haškova Švejka. Zapnete čtečku knih, s chutí se ponoříte do atmosféry skomírajícího Rakouska-Uherska. Hned v úvodu ale zjistíte, že známá otázka titulního dobrého vojáka „Máš rád Turky? Máš rád ty pohanský psy?“ adresovaná hostinskému Palivcovi v textu chybí. Ne, není to tím, že jste si dílo špatně zapamatovali. Pasáž totiž mohl změnit vydavatel ve snaze zmírnit výroky na adresu západoasijského národa.

Na první pohled absurdní situace je dnes možná. V roce 2023 například britské nakladatelství Puffin ve spolupráci se správci spisovatelovy pozůstalosti vydalo upravené verze několika titulů Roalda Dahla, z nichž byla odstraněna potenciálně problematická slova, jako například „tlustý“ či „ošklivý“. Přepsaná verze se pak v rámci automatické aktualizace mimo jiné dostala i do některých čteček čtenářů, kteří si díla pořídili v minulosti.

Podobné zásahy mohou být z hlediska zákona v pořádku. Problém může vzniknout v momentu zapůjčení či přeprodeje upraveného titulu. Ačkoliv se totiž v běžné řeči pořízení e-knihy označuje jako koupě, právní realita je odlišná. 

Orwellovské zmizení Orwella

Pokud si člověk koupí papírový výtisk v knihkupectví, stává se jeho výlučným vlastníkem. V případě elektronických knih je však situace jiná. Ten, kdo zaplatí určenou částku, obvykle získává pouze osobní oprávnění k užívání textu na základě licenční smlouvy. Zákazník zpravidla nezískává vlastnické právo k digitálnímu obsahu v témže smyslu jako k papírovému výtisku. Při užívání musí respektovat podmínky poskytovatele. Rozsah těchto oprávnění se liší podle konkrétního prodejce, licenční smlouvy a technického způsobu ochrany souboru.

V případě oprav textových chyb se praxe vydavatelů liší. U některých může čtenář novou verzi stáhnout ručně, jinde jsou povoleny automatické aktualizace.

Ochranné prvky ve většině případů omezují možnost otevřít soubor jako normální text v aplikacích třetích stran. Většina českých vydavatelů však v tomto směru představuje výjimku, jejich přístup je benevolentnější. Na titulní stranu textu a do jeho metadat umísťuje identifikační znaky zákazníka, ale jinak umožňuje soubor používat na různých zařízeních a v různých programech.

Podstatný obsahový zásah do textu knihy je poměrně vzácný. U děl chráněných autorským právem se při úpravách musí respektovat práva autora a rozsah oprávnění, která vydavatel získal. Změnit již zpřístupněnou e-knihu navíc nemusí být technicky jednoduché a takový krok s sebou nese rizika kontroverze.

V případě oprav textových chyb a formátových nedokonalostí se praxe vydavatelů liší. U některých může čtenář novou verzi stáhnout ručně, jinde jsou povoleny automatické aktualizace. Ty právě mohou změnit původní znění knihy, jak je popsáno v úvodu, případně i poznámky a záložky. Rozhodující proto bývá nejen nastavení čtečky, ale také způsob, jakým poskytovatel ukládá původní soubor a uživatelská data.

U většiny těchto aktualizací je možné si původní text ponechat. Některé licenční smlouvy však zakotvují možnost vynuceného nahrání nové verze v případě, že ta původní obsahuje závažnou chybu, která znemožňuje plynulé používání.

Změnu digitálního obsahu, za který uživatel zaplatil v původní podobě, a to i zásadní, může teoreticky žádat autor či třetí strana. V roce 2009 tak například ze zařízení amerických uživatelů zařízení Kindle zmizela kopie románu George Orwella 1984. Společnost Amazon totiž dálkově odstranila všechny kopie e-knihy, které byly staženy z jejích stránek poté, co byla upozorněna, že vydavatel, společnost MobileReference, nedisponuje právy k dílu. Po silně negativních reakcích dotčených čtenářů společnost vydala omluvu a přislíbila změnu firemní politiky.

Případ ukázal limity licenčního ujednání. Na vzniklou situaci navázal soudní spor, v němž se středoškolský student domáhal náhrady za újmu, která měla spočívat v tom, že spolu s kopií, jejíž odstranění Amazon odůvodnil nedostatkem potřebných práv, přišel i o své poznámky potřebné k vytvoření domácího úkolu. Věc byla vyřešena mimosoudním vyrovnáním.

Vypálení digitálních antikvariátů

Hojně diskutována je i otázka prodeje „z druhé ruky“. To, co je u fyzických knih běžné, licenční smlouvy k elektronickým knihám neumožňují. Soudní dvůr Evropské unie v řízení, jehož stranou byl nizozemský digitální antikvariát Tom Kabinet, konstatoval, že prvním prodejem digitální kopie nekončí autorská práva. Přeprodej tedy není z hlediska unijního práva povolen. Podobný přístup k problematice mají i ve Spojených státech.

Rozdílný je naopak pohled na půjčování e-knih v knihovnách. Soudní dvůr EU připustil, že za určitých podmínek lze výjimku pro veřejné půjčování uplatnit i na elektronické knihy. V USA tato plošná výjimka neexistuje a knihovny proto musí uzavírat separátní smlouvy s jednotlivými vydavateli a distributory.