Český start-up rozjel byznys v audioknihách. Hlasem umělé inteligence si získal Ameriku dřív než Česko

Letos na jaře se v nabídce českých knihkupců objevily novinky s názvem Jak přežít Ctirada a Duchovní detox. Nešlo jen o další z mnoha audioknih. Výjimečnými je neudělal příběh, ale způsob, jakým vznikly. Poprvé je nenamluvil herec ani jeho hlasový klon, ale čistě syntetický hlas vytvořený s pomocí umělé inteligence.

Ve start-upu ElredoVoice, který ho pro audioknihu vyvinul, i v nakladatelstvích proto s napětím očekávali, jak budou posluchači na novinku reagovat. Výsledek je nezklamal. Titul Duchovní detox se zařadil mezi bestsellery. „Ukázalo se, že použití umělého hlasu nemělo negativní vliv ani na recenze, ani na prodejnost,“ hodnotí šéf Elreda Matěj Schmalz.

Jeho firma není jen českým projektem, má globální ambice. Uzavřela už smlouvy s několika velkými americkými nakladatelstvími, pro která bude vyrábět audioknihy v dalších jazycích. Počítá s tím, že jejich počty postupně půjdou do stovek a později tisíců titulů.

Mají se tedy herci či dabéři bát o zakázky? Podle Schmalze vůbec ne. „Nechceme nahrazovat špičkové audioknihy načtené známými herci. Ty mají svoje místo a vždycky mít budou. My se soustředíme na tituly, které by jinak audioknihu nedostaly,“ vysvětluje zakladatel firmy. S technologií je výroba podstatně levnější a nakladatelům se tak vyplatí audioverze, které by jinak jako předpokládaně ztrátové nevznikly. Tedy především odborné publikace, starší tituly nebo knihy s menším okruhem čtenářů.

Na začátku byla aplikace

Původní plán přitom vypadal mnohem jednodušeji. Když před několika lety vznikalo Elredo, chtěl jeho zakladatel motivovat lidi ke čtení. Audioknihy se k tomu zdály být dobrým prostředkem. Nová aplikace postupně získala kolem 30 tisíc uživatelů. Mezi její klienty se zařadily také velké české firmy, které ji začaly nabízet zaměstnancům jako benefit.

Právě jejich požadavky firmu přivedly tvůrce k dnešnímu byznysu a vyústily ve vznik dceřiné firmy ElredoVoice. „Dostávali jsme od uživatelů pořád stejnou otázku: Kdy bude tahle kniha jako audio? Když jsme se na to ptali nakladatelů, odpověď byla většinou stejná. Buď bude potřeba několik měsíců počkat, nebo nevznikne vůbec. Tehdy jsme si uvědomili, že problém není poptávka, ale ekonomika výroby,“ vzpomíná šéf Schmalz.

Řešení nakonec nepřineslo další nahrávací studio ani levnější herec, ale umělá inteligence. Zatímco klasická audiokniha vyžaduje interpreta, režiséra, zvukaře, střihače i studio a její výroba stojí až kolem sta tisíc korun, syntetický hlas požadavky na tým a techniku sníží – stačí dva lidé, počítač a propracovaný software. Výroba je podstatně kratší, místo měsíců trvá dny.

Start-up tedy nevyužil umělou inteligenci k tomu, aby konkuroval stávajícím audioknihám. Místo toho posluchačům nabídl něco, co nikdo jiný neměl. Otevření nového segmentu knižního trhu s sebou nese otázku: jak velký je?

V Česku vychází každoročně přibližně 15 tisíc nových knižních titulů. Audio podobu jich dostane kolem 600 až 700. Zbytek zůstává pouze na papíře nebo v elektronické podobě pro čtečky. Podobný poměr podle Schmalze platí i ve Spojených státech, kde jsou ovšem absolutní čísla násobně vyšší. A Amerika v plánech start-upu hraje klíčovou roli.

Česká opatrnost

První obchodní schůzky s českými odběrateli ukázaly, že novinka se neprosadí hned. Ačkoliv nabízený byznysmodel z pohledu start-upu dával smysl, zástupci nakladatelských domů byli opatrní. Nikdo nechtěl být první, kdo se do pokusu s nejistým výsledkem pustí.

Až Amerika byznys akcelerovala. Přestože vydavatelé na e-maily nereagovali. Schmalz se proto rozhodl sednout do letadla a zkusit štěstí osobně. „Překvapilo mě, jak rozdílný tam měli přístup,“ vzpomíná. Přestože trochu drze oslovoval zaměstnance přímo v recepcích nakladatelství, nakonec se mu podařilo dostat ke správným lidem. A ti byli ochotní dát nové technologii šanci. Jestliže v Česku se nikdo nechtěl spálit a čekal, co ostatní, ve Spojených státech naopak chtěli být první, kdo technologii vyzkouší. Výsledkem byly kontrakty s předními světovými hráči Blackstone Publishing nebo John Wiley & Sons. Teprve pak se chytli i čeští nakladatelé – po Albatrosu se přidala společnost Euromedia Group a další.

Velké kontrakty znamenaly také potřebu rychle zvýšit kapacitu. Firma proto připravuje další investiční kolo. Podle Schmalze už má přislíbenou investici necelý milion eur od českých i zahraničních investorů. Peníze chce využít na další vývoj technologie i rozšíření týmu. K dnešním 16 zaměstnancům by mělo přibýt přibližně deset dalších. Do konce letošního roku chce zvládat výrobu přibližně dvou set audioknih měsíčně. V příštím roce plánuje kapacitu zvýšit na tisíce.

Aby byla firma blíž největším světovým nakladatelům, plánuje v příštích měsících otevřít pobočku v USA. Podle Schmalze nejde jen o obchodní krok, ale o pokračování strategie, kterou si jako zakladatel stanovil už na začátku. „Nechtěli jsme být firmou, která nejprve uspěje v Česku a pak se pokusí o zahraniční expanzi. Od začátku jsme uvažovali globálně a naším cílem je stát se světovou jedničkou v produkci a distribuci AI audioknih,“ uzavírá ambiciózní podnikatel.