Lidl se přidává k Albertu. I kvůli karetním poplatkům nabízí možnost alternativních plateb další supermarket

Maloobchodní řetězec Lidl zavádí ve svých prodejnách nové platební řešení Cvak, které v Česku konkuruje platebním kartám Visa a Mastercard. Po supermarketu Albert, který tuto alternativu spustil vloni v červnu, jde o druhého velkého hráče na maloobchodním trhu. Oba tímto krokem reagují mimo jiné na vysoké náklady spojené s tradičními kartovými schématy, které ročně mohou na poplatcích dosáhnout vyšších stovek milionů korun.

Podle Daniela Eichholze, jednatele společnosti Lidl odpovědného za finance, chce firma službou klientům nabídnout alternativní způsob placení, který bude mimo jiné fungovat jako pojistka pro „případ nečekaného výpadku kartových systémů“. Supermarket službu postupně zavede ve všech svých 326 prodejnách v Česku. Mluvčí společnosti Veronika Nová doplňuje, že technologie je z pohledu zákazníka „obdobně komfortní jako platba platebními kartami“, přičemž je „stejně bezpečná a přibližně stejně rychlá“.

Hlavním ekonomickým motivem pro zavádění alternativních metod samotných obchodníků jsou pak transakční poplatky. Velké maloobchodní řetězce v Česku odvádějí bankám a kartovým společnostem průměrně asi 0,5 procenta z každé transakce. Podle analýzy Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) zaplatila jen sedmička největších prodejců potravin (Albert, Lidl, Kaufland, Penny, Tesco, Billa a Rohlík) v roce 2022 na těchto poplatcích přibližně 1,4 miliardy korun.

Vzhledem k tomu, jak těmto firmám rostou tržby, se dá odhadnout, že částka například za loňský rok byla daleko vyšší. Na úrovni celého tuzemského maloobchodu pak tyto náklady podle SOCR ročně dosahují dvou až tří miliard korun (a i v tomto případě dlouhodobě spíše porostou).

Služba Cvak funguje na principu přímých plateb z účtu na účet (A2A), čímž obchází standardní kartovou infrastrukturu. Zatímco u drobných živnostníků je poplatek za zprostředkování sjednocen na 0,8 procenta z transakce, u velkých retailových partnerů je poplatková struktura individuální. Podle mluvčí Lidlu Veroniky Nové je však toto řešení o něco levnější než standardní platby kartou. „To je dáno kratším řetězcem zapojených zpracovatelů,“ říká Nová.

Technologii Cvak vyvinula Air Bank a před dvěma lety ji spustila ve spolupráci s Monetou Money Bank. U drobných živnostníků platí, že klienti těchto dvou finančních domů mohou zaplatit mobilem přímo prostřednictvím své bankovní aplikace. Ostatní platbu provedou přes webové rozhraní buď bankovním převodem, nebo digitalizovanou kartou v Apple Pay či Google Pay.

Je zřejmé, že Cvakem v Lidlu budou moci od začátku spuštění služby – které postupně v jednotlivých prodejnách přijde v nacházejících měsících – zaplatit určitě klienti Air Bank a Monety Money Bank. Podle mluvčí Air Bank Alžběty Honsové je ale cílem, aby se do projektu – v ideálním případě hned od začátku – mohli zapojit klienti všech bank.

Například v Albertu je situace v současnosti taková, že nákup zde mohou zaplatit zatím právě jen klienti přímo zapojených finančních domů, tedy Air Bank a Monety. Služba je zde navíc spárována přímo s aplikací Můj Albert, kterou musí mít zákazníci staženou, pokud chtějí platit tímto způsobem. Podle Jiřího Marečka, ředitele komunikace Albert, firma čas od času ve spolupráci s Air Bank či Monetou připravuje promo akce, které mají za cíl Cvak zákazníkům přiblížit. Jak tomu bude u Lidlu, zatím není podle mluvčí Nové zcela jasné. 

Platební metoda se prosazuje i v e-commerce, kde je díky spolupráci s platební bránou Comgate dostupná u 16 tisíc e-shopů, mezi které patří například Ticketportal, Wolt, Albi či Knihobot.

Snaha omezit vliv amerických finančních gigantů je aktuálním tématem nejen v Česku, ale i na úrovni celé Evropské unie, kde je vnímána jako součást strategie pro zvýšení ekonomické bezpečnosti a snížení závislosti na institucích z USA. Příkladem je iniciativa European Payments Initiative (EPI) a její aplikace Wero, kterou v Německu, Francii či Beneluxu spustily banky jako Deutsche Bank, Société Générale či ABN Amro s cílem vytvořit nezávislý evropský platební ekosystém.

V tuzemsku na podobnou strategii zhruba před dvěma lety nastoupil například velkoobchodní řetězec Tamda Foods. Na jeho pobočce v pražské Libuši nelze platební karty využít vůbec, akceptována je pouze hotovost nebo platba přes QR kód. Právě druhou zmiňovanou možnost využije asi každý desátý zákazník.

Phuong Vu, finanční ředitel oddělení ve společnosti Tamda Foods, HN napsal, že při firemním ročním obratu kolem šesti miliard korun by úplný přechod na QR platby znamenal úsporu přibližně 10 milionů korun ročně. Tyto peníze tvoří primárně náklady na manipulaci s hotovostí a její správu. Vedoucí marketingu Tamda Foods Vuong Do Bao pak v reportáži České televize uvedl, že díky absenci karetních poplatků může firma nabízet zákazníkům výhodnější ceny zboží.

Dlouhodobě hlavním protiargumentem zástupců společností Visa a Mastercard zůstává zejména vysoká úroveň bezpečnosti jejich platebních systémů. Často zmiňovanou výhodou je také služba chargeback, která zákazníkům umožňuje reklamovat například chybně zadané transakce. Přes nástup alternativních metod zůstávají platební karty v Česku dominantním prostředkem, a to především ve své tokenizované podobě v rámci služeb Apple Pay a Google Pay.