Přesně před půl tisíciletím, 29. srpna 1526, zahynul po prohrané bitvě s Turky u Moháče český a uherský král Ludvík Jagellonský. Tím se otevřela cesta do čela rozlehlého středoevropského soustátí pro nového panovníka Ferdinanda I. Habsburského. K vládě tohoto šlechtického rodu byli nejpozději od dob T. G. Masaryka čeští historici i politici kritičtí, převažující polistopadový názor na dynastii je už vstřícnější. „Našli způsob, jak věci organizovat a ovládat i za neustále se měnící vnější situace. Dali střední Evropě životaschopný model, který dlouho fungoval. Samozřejmě přicházely i války a problémy, avšak 400 let ten komplikovaný systém vydržel, což je obdivuhodné,“ hodnotí Jiří Hrbek z Historického ústavu AV ČR. Konec habsburského panování i celé říše podle něj přinesla neochota k politickým reformám a demokratizaci a hlavně první světová válka. Hrbek se v rozhovoru dotýká také pobělohorské rekatolizace českých zemí, zamýšlí se nad ekonomickou úrovní monarchie a nad příčinami, proč se Češi nakonec postavili proti její další existenci. Vyjadřuje se rovněž k úvahám o obnovení těsnější spolupráce v Podunají.
Co kdyby bitva u Moháče v roce 1526 dopadla jinak? Mohl král Ludvík Jagellonský přežít, nebo dokonce Turky porazit?
Ludvík mohl vyhrát, kdyby nebyl tak zbrklý – vypravil se do útoku proti Turkům bez zajištění. A také kdyby počkal na pomoc, než například dorazí jednotky uherského velmože Jana Zápolského nebo jednotky z Čech. Porážka odpovídala jeho mládí a nezkušenosti na vojenském poli.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef Pravec
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



