Když byly počátkem 19. století zavedeny mechanické tkalcovské stavy, byla to pro anglické domácí tkalce katastrofa. Jeden takový stav dokázal vyprodukovat více bavlny než 10 až 20 ručních tkalců pracujících z domova. Stroje byly navíc tak velké, že musely být umístěny v továrnách, čímž se domácí tkalcovství stalo nemožným. Rodinné příjmy ručních tkalců v důsledku toho v letech 1809 až 1815 klesly na polovinu. Ani tovární dělníci obsluhující nové výkonné stavy si nevedli nijak dobře. Mezi lety 1806 a 1835 zaznamenali jen minimální reálný růst mezd. Rostoucí majetkové nerovnosti pak vyvolaly především na severu Anglie velké sociální nepokoje.

Související

Proč v roce 2026 píšu o událostech starých dvě století? Protože nástup AI může mít na pracovní trh podobné dopady jako tehdejší technologická novinka. Velké množství profesí může být nahrazeno a i tam, kde nedochází ke ztrátě pracovních míst, by práce vykonávaná lidmi mohla ztratit na hodnotě, což by vedlo k poklesu mezd. Proto jsme se podívali, jaké profese by mohly být nejpostiženější a kterým by se naopak mělo nadále dařit.

Přeji pěkné čtení.

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-67830940-koho-ceka-osud-tkalcu