Vysoká hra o zelené odpustky. Česko kvůli emisním povolenkám chystá bitvu s Bruselem

Zcela shodit ze stolu, anebo podle záměru dosluhující vlády Petra Fialy usilovat jen o zmírnění? Česko se připravuje na ostrý střet s Evropskou komisí ohledně nového systému emisních povolenek pro dopravu a vytápění plynem a uhlím. Vítězové voleb, hnutí ANO, Motoristé sobě a SPD, chtějí hned na prvním jednání nově vytvořené vlády řešit, jak se evropskému systému známého pod zkratkou ETS2 vyhnout. Nejbližší měsíce tak rozhodnou o miliardách korun, které by měly od roku 2027 domácnosti i firmy každoročně připlácet k ceně nakupovaných fosilních paliv. Česká republika podobně jako většina členských států dosud směrnici do své legislativy neimplementovala. Zástupci hnutí ANO, Motoristů a SPD v rámci předvolebního boje rezolutně prohlásili, že to ani neudělají. Odmítnutí unijní legislativy však může přijít draho.

Směrnice stanovuje, že všichni dodavatelé fosilních paliv budou evidovat množství CO2, které se uvolní spálením jimi prodaných paliv. Na každou tunu pak bude potřeba jedna povolenka. Náklady na ně dodavatelé promítnou do koncových cen. Odhady, o kolik si domácnosti a firmy připlatí, se velmi liší. V součtu za benzin, zemní plyn nebo uhlí jde o částku řádově od tisíců po desítky tisíc korun ročně. Tyto „zelené odpustky“ tak ovlivní nejen účty domácností a podniků, ale i inflaci a potažmo vývoj celé ekonomiky.

Pokud tedy Česká republika systém povolenek ETS2 od roku 2027 nezavede, bezprostředně se nestane vůbec nic. Případná sankce může přijít nejdříve v dalším volebním období.

Místopředseda ANO a kandidát na ministra průmyslu a obchodu v chystané vládě Karel Havlíček se už nechal slyšet, že hned první den nové vlády musí odejít do Bruselu dopis s odůvodněním, proč Česká republika není připravena směrnici přijmout.

„Musíme hledat spojence a postupovat společně. Musíme do toho jít i za cenu velké bitvy. Budeme se bránit všemi prostředky, nechceme jít do konfliktu za každou cenu, ale pokud to bude Evropská komise hrotit, umíme hrát rovněž vysokou hru,“ odpověděl Havlíček na dotaz týdeníku Ekonom, zda se nebojí případných sankcí, ke kterým z podnětu Evropské komise může přistoupit Soudní dvůr EU.

Od vytýkacího dopisu k pokutě

Pokud členská země nepřijme unijní legislativu, Evropská komise nejprve zjišťuje důvody, pak jakýmsi „vytýkacím dopisem“ vyzývá k nápravě. Pokud daná země trvá na svém, dává komise podnět k posouzení Soudnímu dvoru EU, který rozhodne, zda bylo právo porušeno. Komise pak může dát unijním soudcům druhý podnět – k vyměření finanční sankce. V závislosti na závažnosti prohřešku, HDP dané země nebo i ochotě zpoždění řešit se jedná jak o symbolické, tak i velmi vysoké pokuty.

Jak ovšem z popisu výše vyplývá, tento proces je zdlouhavý. Pokud tedy Česká republika systém povolenek ETS2 od roku 2027 nezavede, bezprostředně se nestane vůbec nic. Případná sankce může přijít nejdříve v dalším volebním období.

Dosluhující vláda Petra Fialy s podporou dalších 17 členských zemí Evropské komisi navrhuje, aby zvážila možnost zavedení úlev a cenového stropu pro povolenky.

Například Soudní dvůr EU po letech tahanic v roce 2020 rozhodl, že Maďarsko neplní evropská imigrační pravidla a zemi v rozsudku zavázal k nápravě. To ovšem režim premiéra Viktora Orbána odmítl a soud tak přistoupil k sankci, jenže až v roce 2024. Podle rozhodnutí tribunálu mělo Maďarsko zaplatit 200 milionů eur plus jeden milion eur za každý den nedodržování unijních pravidel. Země doposud nezaplatila, peníze jsou jí strhávány z evropských dotací a tamní vláda se hodlá soudně bránit.

S postihem od Soudního dvora EU má zkušenost i sama Česká republika. Do konce roku 2021 nestihla implementovat směrnici o ochraně oznamovatelů, podařilo se jí to až v roce 2023. Sankce ve spíše symbolické výši 2,3 milionu eur přišla až letos na jaře.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

V případě směrnice ETS2 přitom není ve skluzu jen Česko, stanovenému termínu do června roku 2024 vyhovělo jen Rakousko, od té doby zavedlo směrnici o emisních povolenkách pro domácnosti do své legislativy ještě Německo, Irsko a Finsko. Dosluhující vláda Petra Fialy s podporou dalších 17 členských zemí poslala do Bruselu takzvaný non‑paper, tedy neoficiální žádost.

V ní navrhuje, aby komise zvážila možnost zavedení určitých úlev a včetně cenového stropu emisní povolenky na hranici 45 eur za tunu CO2 v cenách roku 2020, aktuálně 55 až 57 eur. Brusel se iniciativou hodlá zabývat. „Komisař pro klima Wopke Hoekstra uvedl, že Evropská komise stejně jako Česká republika jednoznačně nehodlá akceptovat příliš vysoké ceny a chápe obavy v České republice a v dalších zemích EU,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Povolenkový systém EU považuje za nejúčinnější způsob, jak docílit snižování emisí skleníkových plynů. Schválit ho pomohla za českého předsednictví v Radě EU právě vláda Petra Fialy. Podíl na zavedení ETS2 má ale i předchozí vláda Andreje Babiše tím, že v roce 2019 nevetovala, ale naopak podpořila Zelenou dohodu EU – Green Deal.

Systém ETS2 navazuje na obchodování s povolenkami v průmyslu (EU ETS1). Od roku 2005 se takto obchodují povolenky, které nakupují elektrárny, cementárny, chemičky a další podniky, které ve zvýšené míře zatěžují životní prostředí. Obchodují s nimi i další subjekty na trhu, včetně různých investorů, fondů, a to i ze zemí mimo Evropu. Cena povolenek je tedy tržně daná, v případě těch „průmyslových“ se v posledním období obchoduje za 70 až 80 eur za tunu CO2.

Podobně to má fungovat v případě systému pro domácnosti. Sumy, které budou dodavatelé paliv za povolenky platit, závisí na množství vypouštěných skleníkových plynů a tržní ceně za jednu povolenku. Na burze se už dnes s nimi obchoduje „na zkoušku“, jedná se o futures kontrakty s platností od roku 2027. V minulých dnech cena této povolenky šplhala k 90 eurům za tunu CO2, je tedy skoro o 10 eur dražší než průmyslová povolenka ETS1.

Systémem v Česku protečou desítky miliard korun

Směrnice o povolenkách pro domácnosti počítá s tím, že při překročení hranice 45 eur v cenách roku 2020 (letos tedy zhruba 55 eur) se spustí regulační proces, spočívající v navýšení počtu obchodovaných povolenek, což by mělo zpomalovat jejich zdražení. Jenže například podle Tomáše Protivínského z think‑tanku IDEA při CERGE-EI Bruselem nastavené nevelké navýšení počtu povolenek a poměrně dlouhá doba ke spuštění tohoto „brzdícího“ efektu kýžený efekt nepřinese a cena povolenek může vzrůst o desítky eur za kus.

Při ceně povolenky 75 eur si domácnost vytápějící uhlím připlatí ročně 14 tisíc korun. Celkový výběr od českých firem a domácností bude na úrovni 61 miliard korun.

Doprava, vytápění domácností, kanceláří a firem vyprodukuje u nás ročně zhruba přes 30 milionů tun CO2. Pokud by se povolenka obchodovala za 55 eur, znamenalo by to, že dodavatelé paliv by vydali (podle loňského kurzu koruny k euru), a tedy i vybrali od řidičů a domácností přes 42 miliardy korun. Podle ředitele strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenauera lze ale očekávat, že cena jedné povolenky se bude pohybovat nejpravděpodobněji kolem hodnoty 75 eur. To by znamenalo zhruba 61 miliard korun za rok. „Při této ceně přesáhnou náklady na povolenky u české domácnosti, která vytápí uhlím, 14 tisíc korun,“ říká Macenauer.

S odhady ceny povolenky už přišla řada ekonomů a expertů v energetice. Prognózy se pohybují v rozmezí od 55 eur až k víc než 300 eurům. Dopad na jednotlivé domácnosti záleží také na počtu ročně ujetých kilometrů, a tedy spotřebě pohonných hmot, záleží na velikosti bytu či domu, a tedy na spotřebě uhlí nebo plynu při vytápění. Například cena litru Naturalu 95 vzroste při povolence za 55 eur za tunu CO2 o zhruba 3,8 koruny, litr nafty podraží o 4,3 koruny.

Celé Česko by pak ovlivnila zvýšená inflace, jelikož vyšší ceny nafty a vytápěni by zdražily i produkci a přepravu zboží. Česká národní banka (ČNB) odhadla, že pokud by cena povolenky byla v roce 2027 na úrovni 55 až 57 eur za tunu CO2, domácí spotřebitelské ceny by se skrze zdražení pohonných hmot, plynu a uhlí mohly zvýšit o 0,9 procentního bodu. Takový odhad však může být podle ČNB vzhledem ke snaze řady států o zavedení větší regulace cen povolenek značně nepřesný. Vláda by mohla přistoupit i k různým cenovým kompenzacím pro domácnosti. „Proto prognóza pracuje s polovičním prvotním dopadem ve výši 0,4 procentního bodu a druhotným dopadem 0,2 procentního bodu,“ uvedla ČNB.