Debakl nejen politický, ale i ekonomický. Levici čekají úspory a prodej majetku

Vedení sociálních demokratů hrálo v letošních sněmovních volbách vabank a prohrálo. Rozhodnutí předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové jít do voleb na kandidátkách hnutí Stačilo! pro partaj znamená nejen politickou, ale také ekonomickou pohromu a další pokles už tak nízkých příjmů.

Přestože Stačilo! dostane za získané hlasy desítky milionů, SOCDEM z nich neuvidí ani korunu. Více než 24milionový státní příspěvek na kampaň hnutí použije na splacení 30milionového dluhu, který si vzalo u Fio banky. „Část příspěvků na činnost pak půjde na doplatek úvěru, zbytek ve výši zhruba 25 milionů bude určen na vlastní činnost hnutí a náklady spojené s kampaní pro další volby. Žádné jiné straně podíl nepůjde,“ říká mluvčí Stačilo! Roman Roun.

Sociální demokraté tak minimálně do dalších voleb budou muset hledat nejen ztracenou přízeň voličů, ale také peníze na běžné fungování strany. To se s největší pravděpodobností neobejde bez dalšího výprodeje majetku. Nejvíce peněz by strana mohla získat na realitním trhu; ve vlastnictví jí ještě zbývá několik zajímavých nemovitostí.

Před podobným problémem budou stát také komunisté. U nich se ale situace může vyřešit jiným způsobem, a sice užší spoluprací s hnutím Stačilo!, či dokonce „fúzí“ obou politických subjektů. Samotné hnutí má jen řádově desítky členů a i ze složení kandidátek do sněmovních voleb vyplývá, že komunisté v něm byli s více než 150 kandidáty dominantní silou. Dobrou zprávou pro komunisty je i fakt, že nepřijdou o nemovitost v Brně, jíž ručili za 30milionový úvěr na kampaň Stačilo!.

Ztracené miliony

O tom, jak konkrétně bude řešení ekonomického hlavolamu sociálních demokratů vypadat, zatím oficiálně není jasno. Zřejmé je jen to, že jeho hlavní strůjkyně se na něm nejspíš podílet nebude. „SOCDEM bude muset přijmout úsporná opatření. Ta bude navrhovat až nové vedení,“ sdělila mluvčí partaje Adriana Hanušová.

Z analýzy finančních výkazů a hospodaření SOCDEM v posledních několika letech vyplývá, že hledání zdrojů a udržení strany ekonomicky „naživu“ nebude jednoduché. Strana vinou propadu popularity u voličů přišla o podstatnou část příjmů a kvůli úsporným balíčkům předchozího předsedy Michala Šmardy se tenčí také majetek, kterým by mohla chybějící peníze ze státního rozpočtu nahradit.

Ztenčení toku peněz do rozpočtu SOCDEM během poslední dekády bylo extrémní. Hlavním zdrojem peněz pro kasu sociálních demokratů byly – jako u většiny politických stran – státní příspěvky. Jejich každoroční inkaso ovšem kleslo od roku 2015 z více než 130 milionů na 19 milionů korun v loňském roce. Po letošních volbách přijde SOCDEM o dalších devět milionů, které dostávala za 4,65procentní zisk ve volbách 2021. Shrnuto: za jednoho senátora a krajské zastupitele bude inkasovat jen asi 10 milionů.

Hospodaření SOCDEM

Zvětšit přes celé okno

Stejně tristní je pohled na další zdroj financí, a sice členské příspěvky. Vlivem úbytku straníků se za posledních deset let snížil z bezmála 19 milionů na pouhých 3,6 milionu korun v loňském roce. Letos přitom kvůli paktu s hnutím Sta­čilo! nastal další exodus nespokojených členů, což se projeví až ve výsledovce v příštím roce.

Propad lze ve finančních výkazech pozorovat také u položky dary. V době největší popularity dostávali sociální demokraté od příznivců řádově desítky milionů korun ročně; loni to bylo jen necelých osm milionů.

Příjmy SOCDEM – po odečtení mimořádných položek, například za prodej nemovitostí – se tak od roku 2021 počítají v desítkách mi­lionů korun. To stranu drží v každoročním minusu a nepomohly ani úspory, které zavedl po minulých neúspěšných volbách Michal Šmarda. Ten například snížil počet zaměstnanců SOCDEM z bezmála 70 na 20 a srazil tak roční personální náklady z 30 na 18 milionů. Díky splacení části dluhů také straně ušetřil až 10 milionů na úrocích.

I tak stranu tíží břemeno více než 130milionové půjčky vůči dceřiné akciové společnosti Cíl, v jejímž majetku je například sídlo SOCDEM Lidový dům, a 50milionový kontokorentní úvěr vedený u Fio banky.

Naproti tomu největší finanční pohromě se SOCDEM letos na jaře – alespoň zatím – vyhnula. Odvolací soud totiž na konci dubna zrušil rozsudek, podle nějž měla partaj zaplatit několik set milionů korun dědicům advokáta Zdeňka Altnera, který jí v 90. letech pomohl vysoudit Lidový dům. Dědicové se nicméně snaží verdikt zvrátit u Ústavního soudu.

Realitní kancelář SOCDEM

Minulý šéf SOCDEM kvůli politickému fiasku ve volbách 2021, na něž si kvůli kampani SOCDEM půjčila 190 milionů korun, a kvůli prudkému propadu příjmů prolomil také další dlouhodobé tabu: rozprodej nemovitého majetku strany. Partaj patřila z historických důvodů mezi nejbohatší v Česku. Po roce 1989 se na ni sice po obnově strany nevztahovaly restituce majetku ukradeného komunisty, řadu pozemků a domů ale strana získala s odkazem na právní kontinuitu tehdejší ČSSD s její předchůdkyní před rokem 1948.

Díky tomu partaj získala Lidový dům, Lannův palác a řadu nemovitostí – lidových či dělnických domů – v krajských městech. Finanční nouze ovšem přinutila sociální demokraty jich většinu prodat. Největší příjem do stranické kasy přinesl prodej jedné z nejlukrativnějších nemovitostí – Lannova paláce v centru Prahy. Ten partaj dlouhodobě pronajímala developerské společnosti Finep a právě ta jej v roce 2022 za více než 200 milionů korun také koupila. Většina těchto příjmů šla na splacení zmiňované více než 190milionové půjčky.

O rok později se SOCDEM zbavila dalších dvou nemovitostí, jedné v Rakovníku a druhé v Rychnově nad Kněžnou, za něž dostala necelých devět milionů. Zatím poslední vlna „realitního výprodeje“ přišla loni, kdy se strana zbavila dokonce hned několika nemovitostí, údajně ztrátových bytových i kancelářských domů v Břeclavi, Jihlavě, Plzni, Střekově, Olomouci, ve Znojmě, Českých Budějovicích a v Karlových Varech. Celkem za ně inkasovala necelých 90 milionů korun.

Kdysi rozsáhlé realitní portfolio sociálních demokratů se tak smrsklo a zůstaly v něm v podstatě tři „trofejní“ nemovitosti, které stojí za zmínku: Dělnický dům v Kladně, Kulturní dům Střelnice v Hradci Králové a Lidový dům v Praze. I ty ale dokážou vydělat – loni za jejich pronájem straně připlulo přes 17 milionů korun.

S ohledem na zhoršující se schopnost financovat i běžný provoz strany a vykazované ztráty v řádu desítek milionů ročně je ovšem otázkou, jestli SOCDEM nebude nucena prodat i některé z těchto zbývajících nemovitostí, které bývalý předseda Michal Šmarda označil za nedotknutelné. I to bude muset vyřešit nástupce Jany Maláčové v čele strany. „O případném dalším prodeji bude rozhodovat nové vedení po sjezdu SOCDEM,“ komentuje mluvčí strany Adriana Hanušová.

Sešup komunistů

Podobně tristní je také pohled na hospodaření druhé svého času velké a bohaté levicové strany. KSČM řeší velmi podobné problémy jako sociální demokraté, jen s jedním rozdílem: komunisté hospodařili střídměji, do kampaní investovali méně peněz, a tak nemají žádné bankovní úvěry ani půjčky. Jinak se ale finanční sešup pohybuje po stejné trajektorii.

Hlavním bodem zlomu byl opět rok 2021, kdy komunisté neuspěli ve volbách do Poslanecké sněmovny a jejich příjmy ze státních příspěvků se kvůli tomu propadly z bezmála 46 milionů v roce 2021 na čtvrtinu o rok později. Kvůli klesajícím příjmům se také výrazně prohloubily i každoroční záporné výsledky hospodaření komunistů.

Hospodaření KSČM

Zvětšit přes celé okno

Strana proto prošla „odtučňovací kúrou“. Její součástí bylo mimo jiné propouštění zaměstnanců v centrále i regionech. Zatímco ještě v roce 2020 pracovalo pro KSČM na plný úvazek 76 lidí, loni jich zbylo už jen 29. Strana díky tomu na osobních nákladech každoročně ušetřila zhruba 20 milionů korun.

Chybějící miliony do rozpočtu pak doplnila rovněž prodejem části majetku – například služebních aut, několika budov a pozemků například ve Svitavách nebo v Děčíně. „Komunistická strana Čech a Moravy vlastní několik desítek nemovitostí, které nakoupila v různém období od roku 1991. V současné době KSČM prodává několik objektů, místo nichž pořizuje prostory, které svojí kapacitou lépe vyhovují pro činnost organizačních jednotek strany,“ komentoval loni mluvčí strany Roman Roun. Celkové příjmy ovšem byly v porovnání se SOCDEM zanedbatelné – za poslední tři roky strana z prodeje majetku podle výročních zpráv získala necelých 25 milionů korun.

Hlavním zdrojem příjmů komunistů tak po dalším volebním propadáku zůstanou členské příspěvky straníků, které ročně činí zhruba 10 milionů korun, a inkasované nájemné z pronájmu nemovitostí v regionech, jež se pohybuje kolem 20 milionů ročně.

Zástupci KSČM na dotazy týdeníku Ekonom o případných dalších úsporách či prodeji majetku kvůli vyrovnání ztrátového hospodaření neodpověděli. S ohledem na to, že KSČM tvoří základ hnutí Stačilo! a oba politické subjekty mají částečně společné zázemí, nelze vyloučit, že proběhne zmíněná fúze. „Určitě dojde ke změně strategie pro další volby. Ostatní změny budou závislé na výsledku sjezdu, který proběhne na začátku příštího roku,“ komentoval budoucnost mluvčí KSČM i Stačilo! Roman Roun.