Od bitcoinové nutnosti k byznysové příležitosti. V Česku vznikl bezpečný čip, je ve finále soutěže o nápad roku

Za zdmi jedné libeňské kanceláře se před šesti lety zrodil nápad, který nyní mění pravidla hry v globálním čipovém průmyslu. Jan Pleskač, dnes šéf společnosti Tropic Square, a spolu s ním ještě Marek „Slush“ Palatinus a Pavol „Stick“ Rusnák ze SatoshiLabs tehdy řešili palčivý problém kryptokomunity: neexistoval bezpečnostní čip, jemuž by bylo možné stoprocentně důvěřovat. V SatoshiLabs, patřícím k průkopníkům v kryptoměnové bezpečnosti, zoufale přemýšleli, jak co nejlépe zabezpečit svou kryptoměnovou peněženku Trezor.

Problém nebyl technický, ale strukturální. „Výroba čipů je relativně mladé odvětví. Zpočátku se výrobci moc neobávali, že by jejich čipy mohl někdo prolomit, proto ani nechtěli moc ukazovat světu, co uvnitř je,“ popisuje Pleskač hlavní bariéru v odvětví.

Tradiční výrobci čipů stavějí na principu, který se v odborné komunitě nazývá „bezpečnost skrze utajení“. Situace se příliš nezměnila ani ve chvíli, když se – nejprve teoreticky a posléze i prakticky – ukázalo, že dostat se dovnitř by nemusel být takový problém.

Pro decentralizovaný svět kryptoměn, kde chybu nelze vrátit zpět jako u bankovního převodu, je ovšem takový přístup nepřijatelný. „S touto filozofií bychom v bitcoinovém světě daleko nedošli. Tady vznikla ta potřeba ultimátního bezpečného hardwaru. Prostě potřebujete vidět, co ten čip dělá, jak to dělá,“ vysvětluje Pleskač motivaci založit firmu, která bude dělat čipy úplně jinak.

Trvalo relativně dlouho, než se bezpečný čip zrodil. Vývoj však dospěl ke zdárnému konci a polovodič, který nese označení Tropic01, se probojoval mezi desítku finalistů soutěže Vodafone nápad roku.

Principem je otevřená architektura čipu. Znamená to, že každý si může projít zdrojový kód a následně ověřit, co čip dělá.

Otevřenost místo utajování

První peníze na rozvoj přišly ze samotné bitcoinové komunity. Investice od švýcarské společnosti Auzera ve výši čtyř milionů eur následně umožnila odstartovat praktický proces a najmout první vývojáře. Půl milionu eur získal Tropic Square také z peněz Evropské unie. Loni firma získala další tři miliony eur a aktuálně připravuje nové investiční kolo v objemu 20 milionů eur.

Čip o rozměrech čtyři krát čtyři milimetry obsahuje pokročilé bezpečnostní mechanismy na několika úrovních. Podle Pleskače představují přidanou hodnotu detektory útoků. To je obrana proti sofistikovaným „čtečkám“ či měřicím zařízením, které umí díky nepatrným změnám napětí, proudu nebo elektromagnetického vyzařování zvenčí odhalit, co čip právě dělá. „Když se s čipem děje něco nestandardního, včas na to upozorníme a případně obsah čipu nebo jeho část vymažeme. Někdy se zablokuje,“ popisuje Pleskač.

Čipy Tropic01 se vyrábějí v singapurském závodě tchajwanské společnosti UMC. Používá se při tom 55nanometrová technologie, která sice už není nejmodernější, ale v oboru bezpečnostních řešení a mikrokontrolerů zůstává osvědčeným a spolehlivým standardem. Podle Pleskače může být relevantní ještě řadu let.

Firma zatím vyrobila zhruba 300 tisíc kusů. Samotný výrobní proces je klasický: na jeden wafer – tedy tenký kotouč z křemíku, na němž se vytvářejí a následně řežou jednotlivé čipy – se vejde téměř dvanáct tisíc kusů.

První zákazníci už čip zkoušejí v praxi. Jde o různé firmy zabývající se hardwarovými peněženkami, digitální identitou či systémy pro správu přístupů. Konkrétní názvy zatím Pleskač neprozrazuje, ale potvrzuje, že první produkty s čipem Tropic01 se na trhu objeví do konce roku 2025. Největším odběratelem bude pravděpodobně samotný Trezor a nová generace legendární kryptopeněženky vznikající ve skupině SatoshiLabs už počítá s českým čipem.

Ten zaznamenal velký úspěch na letošním oborovém veletrhu v Norimberku, kde získal dvě prestižní ocenění. „Rozdali jsme přes tři sta vývojových kitů a reakce komunity byla neuvěřitelná,“ vzpomíná Pleskač. Věří, že se otevírá cesta k dalším výrobcům.

Ekonomika je jasná: čip za několik dolarů dává smysl jen u zařízení s vyšší přidanou hodnotou. „U produktů za pár desítek dolarů by takový čip výslednou cenu příliš zatížil,“ přiznává šéf projektu.

Další ambice Tropicu

Největší překážkou na cestě k zákazníkům zůstává nedostatek kvalifikovaných odborníků. Vývoj čipů je totiž velmi specifická disciplína. „V Česku, ale obecně i v Evropě, se téměř nevyrábějí čipy úplně od nuly. Je to doména výhradně nadnárodních firem,“ vysvětluje Pleskač. Přesto má Tropic Square ambiciózní plány sahající daleko za první generaci čipu. Připravovaný Tropic02 má představovat zcela nový koncept: platformu, kterou Pleskač přirovnává k obchodu s aplikacemi na telefonu. S tím rozdílem, že bude určena vývojářům.

Uživatel si stáhne aplikaci a spustí ji na čipu. Díky jeho designu poběží bezpečně, aniž by někdo musel řešit detaily hardwarové ochrany. Tento přístup umožní výrobcům elektroniky soustředit se na design a funkce produktu, zatímco bezpečnostní část nechají expertům. „Stavíme kompletně nový ekosystém pro hardwarovou bezpečnost,“ shrnuje Pleskač.

Příběh Tropic Square zapadá do širšího postavení Česka v polovodičovém průmyslu. Národní strategie polovodičů, schválená loni vládou, počítá s trojnásobným nárůstem velikosti sektoru do roku 2029. Podle Pleskače je na tom Česko v čipovém odvětví vcelku dobře. „Je tu spousta firem, které vyrábějí materiály a komponenty pro polovodiče, často jako subdodavatelé pro velká jména, například ASML nebo Applied Materials,“ říká.

O dosavadním uplatňování vládní strategie má představitel nové vlny firem v oboru pochybnosti, protože z jeho pohledu vyhovuje tradičním výrobcům. Přesto věří, že inovace od Tropic Square se prosadí, a v otevřeném hardwaru vidí budoucnost. „Open source hardware přináší výhody, které dobře známe z open source softwaru. V době, kdy jsou kybernetické útoky čím dál sofistikovanější a dražší, může právě otevřený přístup znamenat zásadní změnu paradigmatu,“ domnívá se šéf Tropic Square.