Digitální dvojče ve stavebnictví umí šetřit miliony. V Česku je v plenkách

V digitalizaci stavebnictví si postupně razí cestu do praxe informační modelování staveb. To znamená, že investoři, projektanti a stavební firmy, ale také správce budovy pracují s takzvaným digitálním dvojčetem. Představila ho specializovaná debata Digitalizace stavebnictví týdeníku Ekonom.

Týkala se informačního modelu BIM (z anglického Building Information Modeling). Ten obsahuje veškeré informace o stavbě, například o jejím tvaru, použitých materiálech a technologiích a mnoha dalších parametrech. Tato data mezi sebou sdílejí všichni, kdo jsou do procesu výstavby zapojeni. Umožňuje jim to snáze odhalit a řešit problémy, stavbu zrychlit a také pak efektivněji budovu spravovat. Přináší to také úspory.

V Česku se uvádění novinky do praxe teprve rozjíždí. Doba, kdy BIM budou firmy nebo i stavební úřady ve velkém používat, je ještě vzdálená. „Odhaduji, že to bude trvat ještě 10 až 15 let,“ vyslovil se jednatel společnosti Cadconsulting Rudolf Vyhnálek.

Výstavba je jen zlomek nákladů

V debatě vyvstala otázka, jak velké úspory BIM přináší a v kterých fázích. „Když životní cyklus stavby rozdělíme na tři části, pouze dvě procenta z nákladů tvoří investice do přípravy projektu. Dalších 34 procent připadá na realizaci a zbytek na provoz stavby,“ vysvětlil Vyhnálek. Využití BIM modelů podle něj prodraží první fázi cyklu. „Když ona dvě procenta nafouknete o polovinu, dostanete se na tři, ale ušetříte jak v realizaci, tak během provozu stavby,“ dodal.

Díky informačnímu modelu má správcovská společnost daleko lepší přehled o stavu budovy nebo případných závadách. „Správce může sedět v pohodlí kanceláře a mít všechny informace před sebou jako na dlani,“ konstatoval šéf Cadconsultingu.

Na to, kolik mohou úspory činit, existují studie ze zahraničí. „Hovoří až o desítkách procent. Dosáhnout toho v České republice zatím považuji za velmi obtížné,“ přidal do diskuse jednatel společnosti BIM Consulting Vojtěch Ehlich. K dosažení tak vysokých úspor jako v zahraničí je klíčové využívat BIM právě při správě a údržbě.

Příklad z praxe nabídl jednatel společnosti Delta Group Erik Štefanovič: „Klient nás požádal, abychom u jeho projektu zpracovali dynamickou simulaci. Ta měla na základě informací z BIM modelu optimalizovat vzduchotechniku, chlazení a topení. Ušetřili tisícinásobek toho, kolik stála simulace.“

BIM modely se neustále zdokonalují, a tak budou v následujících letech úspory ještě větší. „Testujeme například automatické fakturace. Na staveniště jsme umístili 360stupňovou kameru, která každodenně ověřuje, co se tam změnilo. Když se pak tyto údaje srovnají s BIM modelem, dokážeme odpovědět na to, kolik se daný den prostavělo,“ vysvětlil Štefanovič.

Pro firmy nicméně není přechod na BIM jednoduchý. Než se například projektant naučí se systémem pracovat, může to několik měsíců trvat. A během této doby je jeho práce složitější. „Ke každému prvku stavby musí doplnit hodně informací, aby byl model použitelný. Jenže projektanti stejně musí tyto informace znát – u BIM je jen z šanonů a papírů přenesou do digitálního modelu,“ popsal přechod Robert Bouška ze stavební fakulty ČVUT.

Vyhnálek proto odhadl dobu, kdy je možné naučit nové specialisty pracovat s BIM modelem tak, aby to přineslo skutečné benefity, na půlrok až rok. Samotná implementace u nás trvá standardně kolem tří měsíců,“ dodal.

Odpor elektrikářů

Rozšíření informačního modelování staveb je i proto v Česku relativně slabé. Liší se také u jednotlivých fází životního cyklu budovy. Například u investorů podle Boušky hlavní roli hraje to, zda bude budovu také sám provozovat, anebo ji plánuje po dokončení vzápětí prodat. „V případě plánovaného prodeje je motivace používat BIM modely slabší,“ vysvětlil Bouška. Podobně například menší firmy, které fungují u projektu jako subdodavatelé, často na využití BIM ještě nejsou připravené.

U projektantů je využívání technologií oblíbené, ne vždy jde ale o plnohodnotné informační modelování staveb. „Mnohdy se používá výraz BIM pro parametrické modelování, kdy projektant z původního 2D výkresu vytvořil 3D model,“ konstatoval Štefanovič. Aby šlo ale o skutečné BIM, je podle jednatele Delta Group zapotřebí zahrnout do modelů daleko více informací. „A takových skutečných projektů zatím mnoho není,“ potvrdil, že Česko je ve věci v raném stadiu rozvoje.

Podle Ehlicha se tak skutečně plnohodnotné informační modelování se společným datovým prostředím pro sdílení informací a jejich výměnu využívá jen u jednotek procent staveb. „Mám zkušenost, že u velkých projektů s rozpočtem za miliardu korun a více se investoři už snaží metodu BIM implementovat. Věří, že jim to pomůže lépe uřídit celou tu obrovskou investici,“ popsal Ehlich.

A jak je modelování oblíbené u stavařských profesí? „Jednoznačně nejméně je to u elektrikářů. Jejich práce je především záležitostí schémat, například jak vytvořit rozvaděč. A pro takové detaily práce s BIM nedává úplně smysl,“ připustil Ehlich. Naopak velmi oblíbené jsou informační modely ve firmách zabývajících se vzduchotechnikou. Mohou díky nim optimalizovat například trasy ventilačního potrubí.

Samostatnou kapitolou je pak využívání, či spíše nevyužívání BIM u veřejných zakázek. Právě kvůli tomu vzniká zákon, podle nějž by mělo být u velkých projektů povinné. S účinností legislativy se počítá za dva nebo tři roky. Do té doby je potřeba doplnit samotný zákon také řadou prováděcích vyhlášek. A také „digitalizovat“ úřady z personálního hlediska. „Pokud neumožníme státní správě a stavebním úřadům přejít do digitálního prostředí tak, aby se z toho nezhroutily, nebude to fungovat,“ varoval Štefanovič. Pokud se to ale podaří, může se výrazně zrychlit povolování staveb.