Aktuální číslo časopisu Ekonom
Vojtěch WolfJe dnes ESG sprosté slovo? I takto provokativně se na konferenci Udržitelné fórum 2025, kterou pořádal týdeník Ekonom, probíraly požadavky na ekologické, sociální a celkově odpovědné řízení firem. Ve Spojených státech se vzedmula vlna odporu k těmto regulacím a také v Evropě se ozývají hlasy, že by bylo lepší nechat firmám větší svobodu k růstu. Jsou tu ale i ukazatele vypovídající o tom, že když se pro udržitelnost byznysu nedělá nic, ziskovost a konkurenceschopnost takových společností může klesnout.
Jan Brázda, partner poradenské společnosti PwC, nabídl srovnání: „V naší poslední globální studii jsme se zaměřili na to, jaký bude dopad umělé inteligence na růst světového HDP v příští dekádě. AI může přispět ke zvýšení HDP až o 15 procent. Vedle toho, pokud bychom neřešili klimatické změny a jejich fyzické projevy, hrozí ekonomický propad až o sedm procent.“
Realita těchto rizik se projevila například při povodních ve Slovinsku, kde škody dosáhly 10 procent HDP. „To je obrovská suma. Ano, stát to jednou ustojí, ale určitě ne každým rokem,“ dodal Brázda.
U environmentální problematiky se debata chvíli udržela. Padla v ní data z nedávného průzkumu v USA, že v posledních letech došlo k 50procentnímu nárůstu ztrát pojišťoven oproti desetiletému průměru. Zatímco průměrné roční ztráty byly kolem 100 miliard dolarů, loni to bylo už 150 miliard. Na Floridě dnes stojí průměrné pojištění nemovitosti zhruba 1000 dolarů měsíčně – a to u nemovitosti s běžnou cenou kolem 350 tisíc dolarů. Mnoho domů je už prakticky nepojistitelných, neboť jsou až příliš vystaveny přírodním živlům.
„Právě v tomto světle je paradoxní, že USA, které patří mezi země nejvíce zasažené klimatickými extrémy, jdou často cestou odporu vůči ESG,“ upozornil Brázda. „Pozitivní je, že Evropa je skutečně na trajektorii snížit emise (skleníkových plynů) o 55 procent. Z pohledu dosažení tohoto cíle se tak dá říct, že navzdory kritice je Evropa se svou klimatickou politikou úspěšná a její kroky nejsou zbytečné.“
Zisk a udržitelnost nemusí jít proti sobě
Debatující se pak věnovali otázkám rozporu či souladu mezi ESG a ekonomickou výkonností. „Není pochyb o tom, že cílem většiny firem je maximalizace zisku. A bez něj je i motivace věnovat se tématům, jako je ESG nebo udržitelnost, výrazně slabší. Výzkumy jasně ukazují, že žebříček priorit ve firmách má na prvním místě ekonomickou výkonnost – etické chování či širší společenská odpovědnost následují až s odstupem,“ řekl Ladislav Tyll, proděkan pro mezinárodní vztahy FPH VŠE v Praze. Podle něj ale ziskovost a udržitelnost nemusí jít proti sobě. „Naopak, měly by jít dohromady,“ říká. Problém je spíš v tom, že se to ve firemní praxi ne vždy daří.
Tyll se dlouhodobě věnuje strategickému řízení firem. Tvrdí, že základní principy se za poslední dvě dekády nezměnily a ESG nenese nový obsah, jde spíš o nové důrazy. Nabádá nemluvit jen o regulacích a nákladech, ale o schopnostech řídit ve firmách cíle a procesy. „Na VŠE vytváříme vlastní ESG rating, ve kterém porovnáváme, jak transparentní firmy v této oblasti jsou. Nehodnotíme jen to, zda si nastaví udržitelné cíle, ale především to, zda jsou nastaveny tak, aby jich dokázaly reálně dosáhnout,“ vysvětlil.
Některými závěry z výzkumu přítomné překvapily. „Musím říct, že české firmy – a zvlášť ty menší, rodinné – mají udržitelnost často více zakotvenou v samotné DNA než některé nadnárodní korporace, které o ESG sice hodně mluví, ale ne vždy to promítnou do konkrétních kroků,“ popsal akademik s tím, že tomu tak bylo i dřív.
Uvedl ilustrativní příklad: „Máme zákazníka – ať už staví dům, nebo potřebuje barvu – a musíme vědět, co od nás očekává. Stejně tak zaměstnanci musí vědět, co od nich čekáme. Samozřejmě nechcete, aby vám lidé začali bojkotovat továrnu, protože vypouštíte něco škodlivého do ovzduší.“
K tomu Tyll připojil, že chovat se takto je byznysovou samozřejmostí. „Regulace jen nastavila rámec a nabídla návod těm, kdo to dosud nedělali.“
Firmy už investují. A vyplácí se to
Požadavky ESG nicméně mnoho věcí posunuly, řada firem své kroky podnikla, když tyto požadavky vyvstaly. „My jsme si to zažili na vlastní kůži. PwC se nedávno v Brně přestěhovalo ze staré budovy na náměstí Svobody, protože už nesplňovala naše zelené standardy, do nové, udržitelné budovy u nového nádraží,“ potvrdil Brázda. Je víc příkladů, že pokud má firma ESG cíle a strategii, je ochotná zaplatit třeba i trochu víc na nájmu za prostory.
Jak se sledování ESG principů vyplácí byznysově, popsal Jan Šipan ze společnosti PPG, která vyrábí nátěry značek, jako je Balakryl či Primalex. „Například dnes víme přesně, kolik energie spotřebujeme na každou šarži barvy. To, že máme senzoriku a řešíme chyby v reálném čase, nám zvyšuje efektivitu i udržitelnost. Spustili jsme i solární elektrárnu, která sníží naše celkové náklady na elektřinu o 15 procent.
Transformací podle něj prochází i trh samotný. „Zákazníci čím dál víc zohledňují nejen cenu, ale i parametry jako životnost, údržbu nebo udržitelnost. V Česku například prodáváme Primalex Ceramic, se kterým se dají povrchy snadno čistit. Tyto novinky dnes nahrazují klasické produkty, protože šetří čas i peníze při správě budov.“
Výrobce zároveň reaguje i na měnící se klimatické podmínky. „Sledujeme trendy třeba z jižní Evropy. Tam se začíná do fasádních nátěrů přidávat černý pigment, který paradoxně odráží teplo a zlepšuje mikroklima v budovách. Takové inovace nás čekají také,“ uzavřel Šipan.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
