Firmy dostaly víc času na udržitelnost. Unie je k ní ale stejně přivede

Ulevit od byrokratické zátěže, poskytnout více času na přípravu pro plnění nových povinností, které byznysu ukládají evropské směrnice o udržitelnosti podnikání. A také posílit konkurenceschopnost evropského byznysu. Takové jsou hlavní dva body balíčku Evropské komise, jehož název Omnibus se už vžil a symbolizuje neměnnost unijního směřování k odpovědnému podnikání.

Kontinent nejde směrem, kterým se vydaly nedávno Spojené státy s prezidentem Donaldem Trumpem. Zatímco za Atlantikem i velké banky či některé investiční fondy odstupují od svých klimatických závazků, Evropa hodlá pokračovat ve snahách dekarbonizovat byznys a posunout jej směrem k větší šetrnosti k životnímu prostředí.

Partner advokátní kanceláře White & Case Jan Linda na Udržitelném fóru 2025, které pořádal týdeník Ekonom na začátku června, popsal aktuální stav takto: „Základní zadání a cíle, které si EU vytyčila, se v rámci balíčku nemění. Evropská unie chce klimatické cíle zachovat, otevírá ale diskusi o tom, jak jich nejlépe dosáhnout a minimalizovat administrativní zátěž i dopad na konkurenceschopnost ekonomik.“

Související

Udržitelné forum 2025

České firmy mají udržitelnost více ve své DNA než ty nadnárodní

5 minut čtení

Je dnes ESG sprosté slovo? I takto provokativně se na konferenci Udržitelné fórum 2025, kterou pořádal týdeník Ekonom, probíraly požadavky na...

Zároveň upozornil, že znění legislativy Omnibus, známé od února, ještě není definitivní. „Jisté je jen to, že reportovací povinnosti pro největší podniky se odloží o dva roky. Co se ale týče obsahu, probíhá diskuse založená na zkušenostech z dosavadního fungování ESG regulace a dat získaných v rámci této regulace,“ řekl a tím pojmenoval, o čem se hojně diskutuje: povinná firemní hlášení o jejich ekologickém, sociálním a moderně řízeném fungování.

Konečnou podobu má směrnice dostat na začátku příštího roku. Z ní pak bude jasné, kdo a co musí v udržitelnosti (ESG) plnit.

Oddechový čas

Ze zkušeností expertů na ESG z bank, auditorských firem či poradenských společností vyplývá, že české firmy na Omnibus a určitou časovou úlevu reagovaly různě. „Velké podniky, které už práce na reportingu rozjely, pokračují v přípravách. Nejen proto, že musí, ale protože vnímají i přidanou hodnotu. U firem, které byly ve skluzu a původní termín prvního reportování – rok 2025 – by nestihly, pozorujeme, že si ještě dopřávají chvilku pohody, než se ukáže, jak to s Omnibusem dopadne,“ vypozorovala konzultantka pro ESG z poradenské společnosti PwC a zároveň členka výboru pro ESG v Komoře auditorů Radka Nedvědová.

Diskutující hovořili o tom, že s ohledem na mizivou pravděpodobnost, že by Evropská komise couvla od ambiciózních cílů a od povinného ESG reportingu pro velké firmy ustoupila, není využívání „oddechového času“ příliš prozíravé. „Firmy se mohou dostat do problémů, protože pak ztrátu nedoženou,“ upozornil Linda. „Považuji téměř za vyloučené, že by se ESG nějak zásadně změnilo,“ dodal. 

Nejde ale jen o plnění evropské směrnice. Například banky dnes zohledňují udržitelnost, když schvalují podmínky pro financování svých klientů. A těm „zeleným“ nabízejí výhodnější. Proto je pro ně odložení povinnosti ESG reportingu zároveň určitou komplikací – budou jim chybět data.

„U klientů, kteří budou chtít dosáhnout výhodněji na peníze z trhu, například na klimatické nebo zelené dluhopisy, to bude problematické,“ konkretizovala expertka České spořitelny na udržitelnost v oblasti nemovitostí Eva Neudertová.

Přitom právě ESG s sebou pro podniky přineslo mnoho nových zdrojů financování. „Jsou to jednak subjekty, které se v tomto regionu vůbec nepohybovaly, institucionální investoři nebo zahraniční pojišťovny, které poskytují takzvané dlouhé peníze a zohledňují ESG. Mnoho velkých firem si tyto možnosti uvědomuje a jsou schopné je využívat. Ne že by bez ESG nebylo možné sehnat financování, ale pro finančníky je udržitelnost jeden ze základních parametrů,“ vysvětlil Linda. Kdo ESG zanedbá, při shánění úvěru zažije větší stres nebo dostane menší půjčku, než by potřeboval, varoval. „ESG umožňuje mobilizovat peníze, ke kterým by se jinak firmy nedostaly.“

Vynucená udržitelnost

Dalším důvodem, proč při přípravách na ESG reporting neubírat na tempu, může být v mnoha sektorech ekonomiky také tlak obchodních partnerů. „Nedávno jsem měl jednání s nejmenovanou firmou. Když jsme mluvili o ESG před pěti lety, nevěnovali se tomu. Ale dnes říkají: dodáváme velkým automobilovým koncernům a ty po nás požadují, aby naše dodávky měly o 15 procent nižší uhlíkovou stopu. Jinak vypadneme z jejich dodavatelského řetězce,“ sdělil svou zkušenost partner PwC Brázda. Firmu tedy tlak ze strany odběratelů donutil, aby se začala udržitelností intenzivně zabývat.

Podobný případ popsal Brázda, když se zmínil o Správě železnic. „Jejím největším odběratelem jsou České dráhy. Ty požadují po správě snižování uhlíkové stopy, protože vydaly zelené dluhopisy. A ty si pořídily penzijní fondy, u nichž je tlak na udržitelnost vysoký. Ve výsledku to bude nakonec i o tom, zda se přidají i další tržní hráči a zda koncoví klienti případné navýšení budou ochotni zaplatit,“ řekl. Byznys směrem k udržitelnosti tlačí také další okolnosti, například zaměstnanci. „Firmy dnes bojují o zaměstnance, kterých je na českém pracovním trhu nedostatek. U mladé generace, u talentů, hraje přitom udržitelnost velkou roli. Zajímá je, protože se jich toto téma bude dotýkat v následujících desetiletích,“ je přesvědčena Neudertová. „Když to vezmu z pohledu budov, firmy budou s ohledem na změny kli­matu stále více řešit, jak se v nich lidé cítí, co to dělá s jejich produktivitou a jak se cítí v práci. Když si bude zaměstnanec vybírat ze dvou variant, vybere si pracoviště, kde se bude cítit lépe,“ odkázala expertka spořitelny na fakt, že firmy sídlící v udržitelných budovách mají při náboru a pro udržení pracovníků výhodu.

I čeští byznysmeni obchodující se zahraničím mohou pociťovat, co tam způsobuje evropský důraz na udržitelnost. „Vystoupil jsem minulý týden na konferenci o ESG v Istanbulu a spolu se mnou v panelu hovořil člověk z Istanbulské burzy. Říkal, že nově zavádějí velmi přísná opatření pro ESG a reportování, protože EU je jejich největším obchodním partnerem, takže potřebují dodržovat v oblasti udržitelnosti stejná pravidla,“ vyprávěl Brázda.

Tím se podle něj drolí i tvrzení odpůrců ESG, podle nichž se Evropa sama svazuje pravidly, která ale jinde ve světě nedodržují.