V daňovém přiznání se lidé dopouštějí chyb, po nichž správce daně musí vznést dotaz nebo požádá o doplnění. Komunikace s berním úřadem může být pro mnohé stresující. Ten v krajním případě rovnou pošle kontrolu. Týdeník Ekonom přináší přehled bodů, kde se chyby objevují nejčastěji. Vyvarovat se jich znamená snížit riziko sankcí.

Formální chyby bez sankcí

Poměrně běžné, ale málo závažné je chybějící potvrzení. Například prohlášení manžela či manželky, že neuplatňuje slevu na dítě, chybějící potvrzení o daru. Proto je vhodné vyplnit v daňovém přiznání kontakt. Finanční úřad poplatníka pak zpravidla věc vyřeší neformálně.

Zaměstnanci také přiznávají

V ročním zúčtování nese odpovědnost za správnost výpočtu daně zaměstnavatel, pokud zaměstnanec dodá správné a úplné podklady. Někdy se však stane, že zaměstnanec o roční zúčtování (tedy jakési daňové přiznání zpracované zaměstnavatelem) požádá, i když na něj nemá nárok. Následně buď přiznání vůbec nepodá, za což hrozí sankce, případně při výpočtu daně nezohlední správnou výši sražených záloh.

Chybuje i tehdy, když nezohlední všechny příjmy, typicky například opomene malý příjem z příležitostné činnosti, například členství ve výboru SVJ. V přiznání naopak není nutné uvádět příjmy zdaněné srážkovou daní, třeba dohody o provedení práce, pokud nemá poplatník podepsané prohlášení.

Méně častou chybou je neuvedení rozpisu příjmů, ke kterým nemá poplatník potvrzení zaměstnavatele – zde se jedná například o zaměstnanecké akcie či opce. Kdo nevyužívá služeb daňového poradce a přiznání sestavuje sám, měl by přiložit alespoň základní rozpis takových příjmů. Správce zpravidla nevyžaduje detailní podklady, potřebuje však mít údaje v příslušných částech vysvětleny. Stačí tedy například uvést, že se jedná o příjmy v podobě opcí či akcií a uvést částku.

Hypotéky jsou ošidné

V případě odpočtu úroků z hypoték bývá problémem jejich výše, případně fakt, že peníze jsou použity jinak než na bydlení. To se stává hlavně v případech, kdy poplatník byt či dům využíval, ale následně se přestěhoval.

Související

Občas nastane problém při změně bydliště. Kdo původní nemovitost prodá a převede hypotéku na jinou, nesplní podmínku, že hypotéka slouží k obstarání bydlení. Při případné kontrole pak nemusí být odpočet uznán a spolu s doplatkem daně může finanční úřad vyměřit nemalé sankce. Řešením je požádat o novou hypotéku, to ale vždy nemusí být výhodné kvůli prokazování bonity, sazbě úroků apod.

Akcie, nebo něco jiného?

Pokud investujete do akcií, ověřte si, že to, co kupujete, je skutečně akcie. Typické je to například u některých platforem umožňujících investovat drobné částky, nižší, než je nominální hodnota akcie. Investor mnohdy získává v lepším případě podíl na akcii, často však jen derivát, případně pohledávku na podíl na zisku či ztrátě. Taková investice má zcela jiný charakter a není možné u ní využít některých výjimek pro cenné papíry – například že příjmy do 100 tisíc korun ročně se nedaní, bez ohledu na to, jaký byl zisk. Totéž platí o kryptoměnách kupovaných přes aplikace.

Výsledkem opět může být opomenutí povinnosti podat přiznání, to případně obsahuje chybné údaje. Tento problém se týká zejména menších investorů, často mladých lidí, kteří se mohou dostat do problémů, aniž o tom vědí.

Z dalšího obsahu čísla

Názory

Téma čísla

Rozhovor

Další témata

Speciální projekt

#datavize

Dobré vědět, kdo je poplatníkem

Zdánlivě jednoduchá otázka: Kdo má daň platit? V praxi se občas setkáváme s tím, že rodiče zřídí dětem investiční účet na nějaké platformě na své jméno, aby jim umožnili vyzkoušet si investovat. Plátcem daně je pak rodič, respektive alespoň by měl podat daňové přiznání. Pokud to neudělá, může přijít sankce, i když jsou příjmy z investic malé – sankce se odvíjí od celkové daněné částky daně a ta může být při vysokých příjmech ze zaměstnání vysoká.

U dividend záleží na státě zdroje

Některé akcie přinášejí pravidelnou dividendu, ta je pak zpravidla zdaněna při její výplatě ve státě, kde sídlí zdroj. To ale někdy přináší problémy při výpočtu české daně. Často je totiž zahraniční daň vyšší než domácí a tu část, která převyšuje českou daň, nelze započíst. To někdy platí i v případě, kdy jsou obě daně stejné. Smlouva o zamezení dvojímu zdanění totiž může stanovit, že se má srážet daň nižší, než je zákonný standard, a ze zákona je možné započíst jen tu část, která by měla být sražena podle smlouvy.

O rozdíl je samozřejmě možné požádat u zahraničního finančního úřadu, často se ale jedná o náročný či drahý proces. Výnos z dividend tak může být o dost nižší.

Chybně stanovené příjmy

Častou chybou je zahrnutí příjmu do špatného období. Poplatníci mají někdy za to, že nájem za prosinec či faktura za práce v prosinci patří z hlediska zdanění také do prosince. Tak je tomu ale pouze v případě účetnictví (dříve nazývaného podvojné). Většina fyzických osob ale zdaňuje příjmy, nikoliv výnosy, a tak je určující datum platby. Prosincová faktura zaplacená v lednu se tedy bude danit až v následujícím roce. Naopak příjmy za prosinec předchozího roku obdržené v lednu 2024 budou zdaněny v roce 2024. Totéž platí pro výdaje. Pokud tedy zaplatíte až v lednu, můžete fakturu uplatnit až v následujícím období.

Pokud se na chybu přijde pozdě, nebude již možné opravit přiznání za předchozí období a jednu částku zbytečně zdaníte dvakrát.

Pozor na osvobozené příjmy

V termínu pro podání daňového přiznání mají fyzické osoby povinnost nahlásit přijetí osvobozeného příjmu, pokud je vyšší než pět milionů korun. Nemusí se hlásit příjmy z prodeje nemovitostí na základě kupní smlouvy evidovaných v katastru nemovitostí. Ale například na dary, směny či dědictví se často zapomíná. Sankce se může vyšplhat až na 15 procent příjmu a může být vyšší než samotná daň.

Pozor například i na příjmy z prodeje akcií či družstevních bytů, i ty je nutné hlásit. Uvedený limit platí pro jednu platbu, pokud tedy třikrát dostanete tři miliony, nic hlásit nemusíte. Pozor ale na umělé rozdělování plateb – to by mohlo být posouzeno jako zneužití práva.