Americký prezident Donald Trump splnil své hrozby a podepsal nařízení zavádějící plošná pětadvacetiprocentní cla na dovoz z Kanady a Mexika. Na importy z Číny pak uvalil desetiprocentní sazbu. Během své předvolební kampaně voličům opakovaně tvrdil, že daně „nebudou nákladem pro vás, ale pro jinou zemi“. Pojďme se tedy podívat, jak to bude ve skutečnosti.

Existují v zásadě tři možné scénáře. První možností je, že americká firma dovážející zboží ze tří zmíněných zemí přenese náklady na clo na osoby kupující výrobek v USA ve formě vyšších maloobchodních cen. V takovém případě to tedy bude americký spotřebitel, kdo ponese ekonomickou zátěž.

Související
#datavize

Americká cla v předvečer obchodní války

1 minuta čtení
Staronový americký prezident Donald Trump podepsal nařízení, které zavedlo clo na zboží dovážené z Číny ve výši 10 procent nad rámec aktuálních...

Druhou možností je, že americká dovážející firma absorbuje náklady na clo sama a nepřevede je na jinou firmu. Tento americký podnik tedy bude mít nižší zisky.

Konečně za třetí je možné, že zahraniční vývozci sníží své velkoobchodní ceny o hodnotu cla, aby si udrželi své zákazníky v USA. Potom by si zisky snížila vyvážející firma.

Všechny tři scénáře jsou teoreticky možné. Jak ale ukazují ekonomické studie dopadu nových cel, která Trump zavedl ve svém prvním funkčním období v letech 2017 až 2020, většinu ekonomické zátěže nakonec nesli spotřebitelé v USA.

Když se ostatně v průzkumu Chicagské univerzity ze září 2024 ptali skupiny uznávaných ekonomů, zda souhlasí s tvrzením, že „uvalení cel vede k tomu, že podstatnou část cel nesou spotřebitelé země, která cla zavedla, a to prostřednictvím zvýšení cen“, tak s tím nesouhlasila jen dvě procenta respondentů.

Třeba to tentokrát opravdu dopadne jinak. Historická zkušenost ale ukazuje, že se Trump zavedením cel střelil do vlastní nohy. Respektive do nohy amerických spotřebitelů.

Přeji pěkné čtení.

Související