Udržitelnost je revoluce, kterou Česko nesmí promeškat

Hospodářská politika v Česku se nachází na křižovatce a potřebuje restart. Země čelí rozhodnutím, která mohou výrazně ovlivnit její ekonomiku na mnoho let. Po období stabilního růstu přišel čas přehodnotit dosavadní směřování, přizpůsobit se novým výzvám a podpořit inovace. Konferencí Bold Future, která se minulý týden konala v pražském Kongresovém centru, zněly jako největší příležitosti pro český průmysl a firmy udržitelnost a nízkoemisní principy.

Ekonom a filozof Tomáš Sedláček stručně a jasně popsal směr: „Splňujeme všechny podmínky, technické i technologické, k tomu, abychom se stali klíčovou zemí v této nové filozofii. Doporučuji nám do ní nastoupit a brát ji jako revoluci, a ne jako v minulosti reformu důchodů, školství, veřejného sektoru a dalších věcí, které jsme si doteďka nezreformovali. Od revoluce až doteď jsme v těchto oblastech jenom švejkovali a nebyli jsme schopní dosáhnout ničeho pořádného.“

Evropa je ve stanovování svých cílů mnohem agresivnější než například Spojené státy či Čína. Zavázala se snížit do roku 2030 emise CO2 o 55 procent oproti roku 1990. Doteď už je srazila o 37 procent. Čína naopak podle expertních odhadů v roce 2030 dosáhne svého maxima uhlíkových emisí.

Jak ale upozornil Pavel Franc, ředitel expertní skupiny Frank Bold, která konferenci pořádala, snížení emisí CO2 je ve skutečnosti pro Evropu a Česko nutností, nikoliv zbytečným sebetrýzněním. Znamená menší závislost na fosilních palivech, která se z velké části dovážejí. „Evropa, na rozdíl od Ameriky, musí svoji energetickou spotřebu pokrývat z 50 procent ze zahraničí. Jsme na tom extrémně závislí a válka na Ukrajině nám to také ukázala,“ řekl.

I když se to daří změnit, kontinent si souběžně připravuje jiné obtíže. Nacházejí se v oboru technologií nutných k výrobě obnovitelné energie, kde se lídrem stala Čína. „Dostáváme se do pasti závislosti. Přecházíme z fosilních paliv a závislosti na šílených a nestabilních režimech do pravděpodobné závislosti na obnovitelných zdrojích a jejich technologiích vyráběných v Číně,“ upozornil Franc. Důležité podle něj je, že to, co je pojmenováno jako Green Deal, byť ho čeští premiéři dlouhodobě torpédují a zpochybňují, je úspěšné ve svých cílech. Například v dosažení efektivity průmyslu či efektivity budov.

„Pro zajímavost, chemický průmysl je v porovnání s americkým efektivnější o 20 až 30 procent v energetické účinnosti,“ doložil to Franc na číslech. „To je obrovský rozdíl a obrovská konkurenční výhoda, která nám dává šanci v globálním soupeření nezaostávat.“ Požadavky na udržitelnost vidí jako nástroje ke zvyšování efektivity firem.

Udržitelnost a růst jdou ruku v ruce

Environmentální, sociální a správní aspekty podnikání (ESG) dnes představují významný nástroj pro efektivní řízení podniků, který se stává klíčovým prvkem strategie pro české firmy. Nejde jen o omezující regulaci, naopak. Nové nároky přinášejí českým firmám i nové možnosti a dají se využít k posílení konkurenceschopnosti. „Eurowag je nádherným příkladem, že ekonomický dopad na firmu a na naše zákazníky a environmentální dopad a sociální dopad jdou naprosto ruku v ruce,” prohlásil na konferenci Martin Vohánka, zakladatel a generální ředitel Eurowagu.

„Silné zaměření na udržitelnost nás nutí nabízet inovativní produkty, jako jsou alternativní paliva, zákaznická uhlíková kalkulačka, elektronické nabíjení jako služba a ekologické řízení. Oslovují rostoucí zákaznickou základnu, která upřednostňuje nízkouhlíková řešení. Otevírá nové trhy a zákaznické segmenty, zejména mezi společnostmi, jejichž cílem je měřit a snižovat svůj dopad na životní prostředí,“ pokračoval Vohánka v řeči o tom, jak iniciativy udržitelného rozvoje firmu přiměly přehodnotit způsob řízení provozu.

„Udržitelnost je tím, čím se Eurowag liší od ostatních a zajišťuje, že byznysově i vnitřním fungováním jsme připraveni na budoucnost. Udržitelnost navíc zlepšuje naši pověst, pomáhá nám přilákat a udržet si špičkové talenty a investory, kteří jsou v souladu s naší dlouhodobou vizí,“ dodal zakladatel Eurowagu.

Podobné smýšlení přijala společnost PPG, která vyrábí barvy a nátěry pod značkami jako Primalex či Balakryl. „Udržitelnost je pro nás významnou konkurenční výhodou. Její integrací do naší po­dnikové strategie a vývojem inovativních produktů se odlišujeme na trhu a pomáháme našim zákazníkům řešit jejich obchodní potřeby v oblasti udržitelnosti,“ potvrdil Jan Šipan, obchodní ředitel PPG pro Českou republiku z divize Architectural Coatings.

Firmy upozorňují na to, že v současném konkurenčním prostředí jde na některých trzích fakticky o nutnost. „Mít udržitelné podnikání je dnes podmínkou pro to být vůbec vpuštěn do výběrového řízení. Bez strategie udržitelnosti a principů ESG to ani nelze,“ přidal své zkušenosti místopředseda představenstva průmyslového holdingu MTX Group David Bečvář.

Podobně se vyjádřila Iva Prošková, manažerka udržitelnosti a systémové kvality v EDS Group, pod kterou spadají dvě velké tuzemské tiskárny Severotisk a Svoboda Press. „Dnes je již naprosto běžné, že součástí výběrových řízení je i dotazník k ESG, jehož výsledek je jedním z hodnoticích kritérií,“ přidala do debaty. Navíc firmy od příštího roku čeká povinný ESG reporting. Bude se na ně vztahovat podle toho, jak jsou veliké, a měly by se tedy zajímat o to, co a odkdy budou muset plnit. Toto bude hrát důležitou roli při zajištění transparentnosti podnikání. V mnoha případech bude ESG vykazování znamenat vyšší počáteční náklady na sběr dat a audit.

Konference Bold Future

Prohlédnout fotogalerii

Úspěchu nízkoemisní transformace v Česku zároveň nelze dosáhnout bez těsné spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. V oblasti výstavby a strategických investic je spolupráce mezi státem, samosprávami a investory klíčová. Téma nastolil Tomáš Kadeřábek z Asociace developerů.

Pro plynulý rozvoj výstavby je nezbytné vytvořit kvalitní územní plány a zajistit flexibilitu, aby se samosprávy dokázaly přizpůsobit dynamickému vývoji trhu​. „Stále platí, že nejlepší přípravou obce na spolupráci se stavebníky je kvalitní územní plán a zejména schopnost a ochota příslušných zastupitelstev ho měnit. Doba je velmi turbulentní, situace na trhu se dynamicky mění a je třeba, aby územně plánovací dokumentace tomuto tempu stačila,“ shrnul Kadeřábek.

Nový institut plánovacích smluv, který je součástí stavebního zákona, zavádí formální pravidla pro spolupráci mezi obcemi a investory. Tyto smlouvy mají za cíl urychlit schvalovací procesy a vytvořit stabilní prostředí pro rozvoj projektů. Podle ředitelky Antracit Managementu Zuzany Bajgarové je však důležité, aby plánovací smlouvy nezůstaly jen formální náležitostí, ale přispěly k aktivní spolupráci všech zainteresovaných stran. Pak se projekty nebudou potýkat s nečekanými překážkami. „Jsem jednoznačně toho názoru, že investor a veřejný sektor mají před zahájením investice projít debatou nad investicí, definovat si vzájemné potřeby a cíle, přičemž tím základním a výchozím podkladem je platný územní plán města. Současně zastávám názor, že především pro větší investice s významnějším dopadem na město i investora se má ta dohoda mezi investorem a veřejným sektorem stát ‚zákonem‘, který není možné jednostranně a bezsankčně porušovat,“ prohlásila jasně Bajgarová.

Přilákat strategické investice

Republika v současnosti stojí také před úkolem přilákat nové strategické investice a podpořit projekty, které mohou významně přispět k transformaci ekonomiky. Mezi prioritní oblasti patří výroba polovodičů, elektromobilita a umělá inteligence, pronesl David Petr ze Státní investiční a rozvojové společnosti (SIRS).

Právě tyto sektory mají potenciál přinést nejen nová pracovní místa, ale také výrazně posílit technologickou konkurenceschopnost země. „Je pravda, že některé záměry z těchto segmentů jsou prostorově náročnější a mají vysoké nároky na infrastrukturu. My pro ně nyní máme kritický nedostatek vhodných území a ztrácíme v ostré soutěži s okolními státy. Prioritou je příprava pro tento typ investic, aby z probíhající transformace mohlo Česko vyjít silnější,“ pokračoval Petr.

Příkladem takovéto transformace je projekt gigafactory na výrobu baterií v Dolní Lutyni. Momentálně je ve fázi předprojektové přípravy a studie proveditelnosti, zatímco CzechInvest a ministerstvo průmyslu a obchodu intenzivně jednají s investorem o realizaci projektu. Tento projekt má nejen přilákat investice, ale také vytvořit dlouhodobý impulz pro další rozvoj inovativních technologií​.

Jak se připravují lokality pro strategické investice a jak probíhají vyjednávání s obcemi vysvětlil David Petr z nově založené Státní investiční a rozvojové společnosti.

Foto: Petr Vrabec

Dalšími strategickými projekty jsou například i revitalizace pohornické krajiny v rámci programu POHO 2030 a příprava průmyslové zóny Nad Barborou, kterou Moravskoslezský kraj označuje za středobod budoucího rozvoje oblasti​. „Víme, že dlouhodobě nemůže region růst jen díky dotacím, zaměřujeme se tak více na soukromé investice a jejich lákání, které mají dlouhodobější charakter v území a jsou schopny generovat mnohonásobně vyšší multiplikační efekty,“ vysvětlil Václav Palička, předseda představenstva regionální rozvojové agentury MSID.

Proměna průmyslové zóny Nad Barborou je vlastně přelomovým počinem, na němž se ukáže potenciál revitalizace regionu. A rovněž, pokud sem přijde strategický investor, zatraktivní pro zájemce o financování další projekty regenerace brownfieldů.

Boom sdílení energií

V kontextu přechodu na nízkoemisní ekonomiku je v Česku zásadní role obnovitelných energií. Vzpruhu dostaly především díky novele energetického zákona známého jako lex OZE II, který přinesl možnost komunitního sdílení energií. Potenciál v komunitním sdílení se už netýká jen domácností, nyní mohou podnikatelé i samosprávy k zásobování vlastních provozů posílat nespotřebovanou energii do jiných provozů či vzdálených subjektů, jako jsou například školy. Otevírá se tím i tady prostor pro spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem. Rezolv Energy se například zaměřuje na podporu místních komunit při zavádění energetických řešení z obnovitelných zdrojů. Sdílení elektřiny umožňuje městům a obcím snížit svou závislost na fosilních palivech a podpořit energetickou nezávislost. Podle manažera společnosti Milana Kamarýta je sdílení elektřiny efektivní cestou k udržitelnosti a energetické bezpečnosti​.

„Rezolv Energy výrazně podporuje města a samosprávy, které chtějí ekologizovat své dodávky elektřiny. Z našeho pohledu je budoucnost komunitní energetiky založená na obnovitelných zdrojích. Napojení na obnovitelné zdroje snižuje závislost na fosilních palivech a zvyšuje energetickou nezávislost místních komunit. Sdílení elektřiny je proto skvělý způsob, jak začít cestu těchto samospráv k udržitelnosti,“ vysvětlil.

Důležitým nástrojem v tomto směru jsou dlouhodobé kontrakty známé jako PPA (Power Purchase Agreements), které firmám zajišťují stabilní dodávky zelené energie. Tyto kontrakty zaručují výrobcům obnovitelné energie předem dohodnutou cenu, což jim poskytuje stabilitu a odběratelům umožňuje nakupovat elektřinu za konkurenceschopnou cenu. PPA kontrakty se stávají atraktivní volbou pro průmyslové podniky a společnosti s vysokou spotřebou energie, které chtějí minimalizovat svůj ekologický dopad a přispět k dekarbonizaci​.

Ačkoli je tento typ sdílení zatím na začátku, do Česka již vstoupil. Příkladem je například právě smlouva mezi Rezolv Energy a telekomunikačními společnostmi, včetně T‑Mobilu. Rezolv Energy buduje rozsáhlé zdroje obnovitelné energie zejména v Bulharsku a Rumunsku a připravuje se na dlouhodobé dodávání energie výrobním firmám.