Když jsem se před pár dny v podcastu Na vlně podnikání bavil s právničkou Petrou Stupkovou, zakladatelkou advokátní kanceláře Legitas, popisovala, jak se mladí právníci už nechtějí tak dřít jako v dobách, kdy s advokacií začínala ona sama. „Talentovaní vědí, že na zbohatnutí to není, můžete mít nějaký standard, ale jestli si vyděláte 80 tisíc měsíčně a budete víceméně v klidu, nebo 120 tisíc a budete se muset hodně otáčet, tak to si současná generace zvolí klid a peněz tak akorát na sójové latte,“ poznamenala. Vzpomněl jsem si na její slova při čtení textu ekonoma Tylera Cowena na webu Bloomberg.com. Cowen v něm připomíná, že při vysvětlování příjmové nerovnosti se často opomíjí jeden zásadní faktor: tvrdá práce.
Na amerických datech dokládá, že zhruba pětinu rozdílů v celoživotních výdělcích lze vysvětlit tím, že ti více vydělávající prostě odpracovali víc hodin. Tvrdá práce se ale na vašem příjmu neodrazí jen díky tomu, že děláte víc. Rovněž zvyšuje vaši produktivitu, neboť více investujete do svého lidského kapitálu. Jednu třetinu až polovinu vyššího příjmu pracovitých lidí vysvětluje právě lidský kapitál. Což mimochodem znamená, že čím dříve začnete tvrdě pracovat, tím delší dobu pak budete z výhod lidského kapitálu v budoucnu těžit.
Nic proti tomu, když si dnes mnozí mladí lidé zvolí pohodu a klid. Ať si pak ale za deset let nestěžují, že jejich tvrdě pracující kolegové vydělávají o hodně víc, zatímco oni sami už nemají ani na to sójové latte, protože musí kromě sebe živit i manželku na rodičovské se dvěma dětmi.
Přeji pěkné čtení.