Že je generace Z líná? Ale vůbec ne. Jen potřebuje vědět, proč co dělá

Filip několik let dělal v public relations. Teď se na zimu chystá do Norska, kde chce pracovat za barem. Jako barman totiž začínal při vysokoškolských studiích. Je jedním ze statisíců lidí, kteří jsou na trhu práce relativně krátce a změna způsobu obživy je pro ně mentálně snadná.

Podle průzkumu společnosti Randstad za poslední rok změnilo zaměstnání 23 procent příslušníků generace Z neboli zoomerů, tedy lidí narozených od poloviny 90. let minulého století do roku 2010. Byli tak formováni digitálními technologiemi. Podle studie společnosti McKinsey dostalo 98 procent z nich svůj první telefon v průměru v deseti letech věku a 55 procent stráví pět a více hodin denně aktivitami s mobilem. „Ve zjednodušeném pohledu lze říci, že mají vše na dosah pár kliknutí. To ale znamená, že na pár kliknutí mohou své volby také změnit,“ říká Jan Císař, zakladatel agentury Strateggo a spoluzakladatel platformy GenSight, která vznikla ve spolupráci s VŠE a specializuje se právě na poradenství k náboru lidí z této generace.

„Zetka“, jak se také označují, tvoří přibližně pětinu z pěti milionů pracujících v Česku a pro firmy představují skutečnou příležitost – jsou rychlejší, otevřenější novým názorům a chtějí pracovat efektivně. „Aby se tak stalo, musí ale dostat prostor. Jinak mohou rychle ztratit zájem, nebo dokonce změnit práci, pokud nenaplňuje jejich osobní volby. Tato hluboce zakódovaná rychlost často vede ke zkratkovitému jednání,“ upozorňuje Císař na specifika práce s touto skupinou zaměstnanců. Radí, aby jim šéfové vysvětlovali, proč co dělají.

V tom, že je klíčové vysvětlovat jim jejich roli ve větším celku, podstatu a účel svěřeného úkolu, vidí význam práce manažerů i šéfka lidských zdrojů ve společnosti Schneider Electric Ida Ročňáková. „Samozřejmě spousta věcí se odvíjí od konkrétní pozice a také oboru, nicméně v technickém oboru se mladá generace výrazně více pídí po smyslu práce,“ říká. Nepozoruje, že by tito pracovníci oproti předchozím generacím více posuzovali, co firma dělá, ale na tom, co sami vykonávají, jim záleží.

V úvodu zmíněný Filip to potvrzuje: „Pokud bych se měl vrátit do komunikace s veřejností, tak možná k něčemu, co má celospolečenský dopad, například s ohledem na boj s dezinformacemi.“ Jako důvod, proč teď jede do zahraničí, udává zálibu v cestování a chuť něco zažít, než se definitivně zafixuje v kariéře. „V tuto chvíli, kdy nemám rodinu a závazky, nejsou úplnou prioritou peníze a stabilní práce,“ dodává s tím, že měl dobře rozjetou karié­ru a u původního zaměstnavatele se mu líbilo.

Pracovat bez zbytečného tlaku

Lidé generace Z získali pověst těch, kteří se snadno vzdávají a raději opustí práci, než aby dřeli do úmoru jako jejich rodiče. Podle Císaře to neplatí a jde o jedny z nejpracovitějších lidí, se kterými se setkal. Jejich flexibilita na druhé straně může být i křehkostí. „Vytvářejme jim bezpečné prostředí, aby věděli, že jim důvěřujeme, a pokud udělají chybu, podpořme je, aby příště neselhali,“ říká Císař.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

To, že na rozdíl od starších kolegů zoomeři nesnesou zbytečný tlak a chtějí bezpečné pracovní prostředí, potvrzuje i šéfka náborářské společnosti ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová: „Zaměstnavatelé musí dbát na jejich nižší úroveň akceptace stresu a tlaku. Jinými slovy, tlačit a dělat dusno u téhle generace nefunguje. Když se jim to nebude líbit, seberou se a půjdou pryč. Zakrátko si najdou práci jinde, mají otevřené možnosti i za hranicemi.“

Význam pro náboráře má i nabídka práce z domova. Zoomer Lukáš, který pracuje jako IT expert v nadnárodní společnosti, tvrdí, že sedět denně v kanceláři by pro něj bylo neakceptovatelné. „Nevidím pro to důvod, když mám konkrétní úkol, který má být hotový do nějakého data a času, a nepotřebuji s někým něco řešit,“ říká.

Statistická data týkající se home officu jsou nicméně různá. Podle studie GenSight by jen 12 procent lidí z této generace preferovalo práci čistě z domova. Samotná možnost práce na dálku je ovšem podle průzkumu společnosti Randstad podstatná pro 40 procent zoomerů a mileniálů (tedy starších lidí z generace Y). U ještě starších tato potřeba klesá zhruba o 10 procent.

Dávají o sobě vědět a firmy se přizpůsobují

Jestli lidé z praxe potvrzují nějakou zažitou představu o generaci Z, pak je to potřeba balance mezi osobním a pracovním životem. „Aby měli možnost rozvíjet se a pracovat na dalších oblastech, které jsou pro ně důležité,“ říká Andrea Černá, expertka na HR trendy v poradenské a technologické společnosti Deloitte.

Související

Generace Z

Dělat dusno u generace Z nefunguje. Sbalí se a jdou jinam

10 minut čtení

Generace Z bude během 15 let hlavní pracovní silou. Přestože spousta zaměstnavatelů tvrdí, že je na generaci, která se začala rodit v druhé...

Sem patří například i zvýšená péče o duševní zdraví nebo práce na projektech, které přispívají k budování silnějších komunit. „Může se jednat i o projekty, na kterých pracují mimo svůj hlavní pracovní poměr,“ přidává další aspekt Černá. Společnost Deloitte zveřejnila letos výsledky studie, podle níž bylo skloubení pracovního a soukromého života jedním z hlavních důvodů, proč tito lidé pracují pro daného zaměstnavatele.

Vysoký plat označilo za důvod, proč pracují, 21 procent účastníků studie. Na druhé straně oslovení odborníci vidí, že i nízké finanční ohodnocení může být pro ně důvodem změnit práci. A když ajťák Lukáš vypráví, proč si svého zaměstnavatele vybral, vyjmenovává postupně výši platu (bere si hypotéku), pak flexibilitu a vědomí, že dělá pro stabilní a etablovanou společnost.

Zoomeři, jejichž cílem je již zakotvit, narážejí na problém nízké dostupnosti vlastního bydlení, především v Praze, kde často hledají uplatnění, ale i v jiných velkých městech nebo atraktivních lokalitách. Tento problém se pak přenáší do firem – najít mezi mladšími generacemi dobré pracovníky je stále těžší. „Do advokacie proudí čím dál méně schopných lidí – kdo by takovou dřinu za ty peníze taky dělal?“ popisuje Petra Stupková, zakladatelka advokátní kanceláře Legitas. „Jestli si vyděláte 80 tisíc měsíčně a budete víceméně v klidu, nebo 120 tisíc a budete se muset hodně otáčet, tak to si současná generace zvolí klid a peněz tak akorát na sójové latté. Na byt v Praze to už stejně asi nebude.“

Firmy, které chtějí mladé uchazeče oslovit, tedy musí k náboru přistupovat jinak než jen dát inzerát na pracovní portál. Souvisí to s přístupem mladých k technologiím, zmíněným v úvodu. Klíčovou roli, především pro první kontakt, hrají sociální sítě. „Pohybují se na platformách typu TikTok, a pokud je pracovní portál či zaměstnavatel chce zasáhnout, musí být tam, kde jsou oni. S tím souvisí i změna formátu. Velké procento obsahu, který konzumují, je video, takže to vyžaduje trochu více kreativity, aby bylo možné takovou generaci oslovit,“ říká Filip Mikschik, zakladatel StartupJobs.

Vyzdvihuje rovněž význam rychlosti komunikace. Podle Mikshika nefunguje to, na co jsou starší generace zvyklé, tedy že se jim firma ozve do dvou týdnů. Pokud je konkurenční zaměstnavatel s nabídkou rychlejší, může se otálející firmě stát, že o vhodného kandidáta přijde. Společnosti se proměnám trhu práce začínají přizpůsobovat. Česká spořitelna, která příští rok oslaví 200 let existence, přišla s novým projektem. V současnosti hledá šest mladých lidí do stínového představenstva. „Bude složené z mladých lidí a po celý rok 2025 bude pracovat na rozvoji a případné revizi strategie banky v tandemu s členy stávajícího představenstva. Zároveň by mělo zejména skrze sociální sítě akcelerovat zapojení dalších mladých lidí do širší diskuse nad růstem finančního zdraví a prosperity Česka,“ říká mluvčí banky Filip Hrubý.

„Každý z členů stávajícího představenstva bude primárně spolupracovat s jedním ze členů stínového představenstva, s nímž se bude účastnit interních jednání, práce v týmu i zasedání představenstva. Stínové představenstvo bude zároveň fungovat jako samostatný tým, jehož primárním úkolem bude rozvinout a případně revidovat misi a strategii spořitelny,“ dodává Hrubý.

Jak ukazuje příklad České spořitelny, generace Z představuje pro firmy silnou výzvu. „Na napnutém trhu práce s nízkou mírou nezaměstnanosti mají zaměstnavatelé menší výběr, což vytváří větší tlak na to, aby nabídli konkurenceschopné podmínky. Generace Z tak má v mnoha ohledech navrch,“ říká Petr Douda, tiskový mluvčí personální společnosti Randstad Česká republika. Její požadavky jsou však udržitelné pouze tehdy, pokud firmy investují do změn a do určité míry se přizpůsobí. Pokud se tyto dvě skupiny neshodnou, povede to k vyšší fluktuaci a hledání alternativních pracovních modelů, což zásadně změní dynamiku trhu práce v budoucnosti. Už teď přitom experti čekají, že v důsledku těchto změn budou firmy častěji vznikat i zanikat.