Slogan „Nehera šije šaty dobře“ výstižně charakterizoval podnik Jana Nehery, jednoho z nejtalentovanějších byznysmenů první republiky. Během krátkých deseti let se s kvalitními pánskými obleky, dámskými plášti a kostýmy a sportovním oblečením dokázal prosadit v Československu i řadě zemí Ameriky a Afriky. V Prostějově vybudoval moderně řízený podnik s tisícovkou zaměstnanců. Vsadil podobně jako obuvnický král Tomáš Baťa na strojovou výrobu, vlastní obchodní síť, rychlou obměnu modelů a chytlavou reklamu. Šlo o natolik životaschopný model, že jeho firma dokázala růst dokonce za světové hospodářské krize, která ve třicátých letech minulého století dusila domácí ekonomiku.

Od strojů k oblekům

Jan Nehera se narodil v roce 1899 v Kostelci na Hané v rodině vesnického krejčího. Otec svému oboru mnoho nevěřil a dal raději syna do učení do prostějovské strojírenské firmy bratří Kováříků. Na jedné straně chlapci učarovala mechanika – stal se strojním zámečníkem – stejně tak ho však přitahoval svět oblékání. Není divu, nedaleký Prostějov byl centrem rakousko‑uherského konfekčního průmyslu a šaty šité 15 tisíci krejčími z města a okolí byly známé po celé Evropě. Později Nehera obojí dokázal s úspěchem spojit.

Nejdříve začal pracovat v otcově dílně, pak obleky prodával a později vykupoval rozešité oděvy od drobných živnostníků a po dokončení je nabízel dál. Když se vrátil z vojny, dal v roce 1923 s kamarády dohromady 117 tisíc korun a společně založili v Prostějově první podnik. Finančně pomohl i otec. O čtyři roky později, ve chvíli, kdy se malá firma s názvem Oděvní služba už trochu rozrostla, měla devět stálých pracovníků a zaměstnávala i 50 domácích krejčích. To bylo v té chvíli velkou výhodou, protože se nemuselo mnoho investovat do budov a strojů a výrobu bylo možné rozšiřovat při malé režii.

Nehera se ale společníky nepohodl: firmu zrušil, vyplatil bývalé kamarády a začal podnikat samostatně. Staronová společnost rostla a měnila se ve skutečnou továrnu. Podnikateli nahrávalo, že v letech 1924 až 1929 panovala hospodářská konjunktura – v některých letech ekonomika rostla až o deset procent. To přineslo rozmach oděvního průmyslu na celém Prostějovsku.

V polovině 30. let minulého století Nehera propočítal, že strojová výroba obleků centralizovaná na jedno na jednom místě vyjde levněji, a tak se s domácími krejčími nekompromisně rozloučil. Začal kupovat a budovat výrobní haly a potřebné strojní vybavení.

K tomu dokázal oslovit širokou skupinu zákazníků, většinou lidí z úřednického prostředí. Do té doby pořízení nového oděvu znamenalo pro středostavovské Čechy sáhnout hluboko do peněženky, zatímco nákupy u Nehery umožnily mít v šatníku více sak či kostýmů. Šil také pro velké zahraniční firmy, zboží nabízel v několika kvalitativních, a tím i cenových skupinách.

Postupně nabízel rozmanité doplňky, například obuv, a služby, jako třeba úpravy zakoupeného zboží a šití na míru či žehlení a čištění. Cílem bylo získat co nejvíce zákazníků. To nešlo bez sítě vlastních obchodů. Ty vystřídaly úvěry obchodníkům, kteří jeho obleky prodávali.

To vše se dělo i díky přímému přístupu k zákazníkům prostřednictvím vlastních prodejen. Ty vystřídaly původní externí obchodníky, kteří dosud jeho zboží prodávali. Definitivně se tak podle autorky jeho byznysového životopisu Aleny Buršíkové rozhodl, když při krachu plzeňského obchodu Popper a synové přišel o čtvrt milionu korun.

3,3 mil.
Tolik korun představoval v roce 1938 zisk Neherovy společnosti. Oproti předchozímu roku se zdvojnásobil, protože firma vydělala na výrobě uniforem pro československou armádu.

První obchod Nehera otevřel v roce 1931 v Praze na Václavském náměstí se sloganem „Od výrobce rovnou ke spotřebiteli“ a spolu s tím změnil také název firmy, který pak už zněl „Nehera, oděvní služba“. Reklamní kampaň zabrala dokonale, obrat v prvních prodejnách se vyšplhal na 100 tisíc korun denně. Vždy také dbal, aby jeho prodejny dobře vypadaly a měly vlastní styl.

V 1935 už měl 78 prodejen a neopomenul ani východní cíp republiky, chudou Podkarpatskou Rus. Neherovu expanzi přitom brzdily úřady ve snaze zachovat prostor pro malé prodejce. Těsně před druhou světovou válkou provozoval v republice i po celém světě, hlavně v Africe, 130 prodejen.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.