Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan NěmecObdivovat zvířata do zoologické zahrady, vykoupat se v aquaparku anebo poznat historii na hradech a zámcích. Tak nejraději tráví volný čas Češi, soudě alespoň ze statistik návštěvnosti turistických atrakcí, kterou každoročně vydává agentura CzechTourism. Její vítězové se v posledních letech nemění a pravidelné místo v čele zájmu zaujímají i letos třeba jihočeský zámek Hluboká nebo hrad Loket na Karlovarsku.
Návštěvníci jednotlivých oblíbených památek se počítají ve statisících, nasčítáno ze všech jde už o miliony. Například podle údajů Národního památkového úřadu, který sám dohlíží na stovku státních hradů, zámků, klášterů nebo kostelů, se za loňský rok prodalo na jejich pokladnách zhruba 4,2 milionu vstupenek, tedy o desetinu více než v roce 2022.
Památkáři zároveň upozorňují na další zajímavost: největší nárůst návštěvnosti zaznamenávají památky, které se v posledních letech dočkaly nákladných rekonstrukcí či otevření nových prostor a prohlídkových okruhů.
Třeba státní hrad Kunětická hora, který loni na jaře poprvé otevřel dosud nepřístupné severní křídlo hradního paláce, si přišel prohlédnout trojnásobek lidí oproti roku předtím. Stejný nárůst návštěvnosti zaznamenal také zámek v Telči, veřejnosti otevřený po více než třech letech oprav.
Milovníci podmanivé atmosféry středověkých sídel, dýchajících historií, si mohou všimnout ještě jedné věci: na drtivé většině opravených památek je k vidění také typická cedulka s vlajkou Evropské unie. Právě z evropských fondů totiž pochází podstatná část peněz, za které se hrady, zámky a kláštery dočkaly nových krovů, střech, fasád nebo návštěvnických center.
Patrně i nejzarytější odpůrci dotací nejspíš připustí, že bez evropských peněz by domácí památky byly v podstatně horším stavu – neviditelná ruka trhu by na jejich oživení nestačila.
Dědictví jako priorita
Stejně jako u dalších dotací, také v případě kulturních památek má na starosti většinu dotací ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Podle jeho statistik se od roku 2014 podařilo s pomocí evropských fondů zrekonstruovat celkem 573 památek po celém Česku.
Statistika MMR, kolik peněz na opravu a zpřístupnění hradů a zámků či vytvoření nových expozic z Evropy přiteklo, eviduje v minulém programovém období, tedy mezi lety 2014 a 2021, více než 11 miliard korun. V současném programovém období, které potrvá do roku 2027, následuje dalších 8,8 miliardy. V obou případech peníze pocházejí z Evropského fondu pro regionální rozvoj a rozdělují se přes takzvané integrované regionální operační programy.
11 mld. Kč
činil objem dotací z EU, za něž se mezi lety 2014 a 2021 opravily stovky kulturních památek.
4,3 mil.
činil počet návštěvníků kulturních památek v roce 2023. Meziročně se zvýšil o desetinu.
Loni MMR vypsalo dvě nové výzvy. Obě se týkaly revitalizací národních kulturních památek a památek UNESCO a příjem žádostí skončil letos na začátku června. Celkem se mezi zájemce o dotace bude rozdělovat na 1,5 miliardy korun.
„Rozvoj českého kulturního dědictví patří mezi dlouhodobé priority našeho ministerstva. Finance pomohou například s modernizací návštěvnických center a expozic, s vybudováním a opravou parků a parkovišť nebo s ochranou a zabezpečením památek. Zvýší se tak jejich atraktivita,“ komentoval vypsání výzev ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Národní klenot v novém
Už před pěti lety přikleplo MMR dotaci pro jeden z nejikoničtějších českých hradů: středočeský Karlštejn. Z českých památek je čtvrtý nejnavštěvovanější a jen za loňský rok si ho přišlo prohlédnout přes 175 tisíc turistů.
Rozsáhlá rekonstrukce s rozpočtem 95 milionů korun, z nichž 80 milionů představovaly peníze z evropských fondů, začala v roce 2018. „Majestátní silueta hradu Karlštejn sice vyvolává pocit stability, nicméně i tento velikán trpí jak skrytými neduhy, tak vysokým návštěvnickým provozem. Proto již nestačí údržba a památka vyžaduje větší stavební zásah,“ komentovala nutnost oprav před jejich zahájením generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
V současném programovém období jsou na obnovu hradů, zámků a dalších památek vyhrazeny dotace za 8,8 miliardy korun.
Původní plány na rekonstrukci se ovšem neobešly bez komplikací. Tou hlavní byl příchod pandemie koronaviru a s ní související ekonomické potíže. „Jednalo se především o zvyšování cen stavebních materiálů nebo prodloužení termínu realizace projektu například z důvodu archeologických nálezů. Přes všechny obtíže se však revitalizaci podařilo úspěšně dokončit a návštěvníci díky ní mohou začít prozkoumávat doposud nepoznaná zákoutí hradu,“ zhodnotila celou investiční akci Anna Kreutziger z Centra pro regionální rozvoj České republiky.
Díky rekonstrukci se podařilo po více než sto letech zpřístupnit třeba původně zasypané gotické sklepy Císařského paláce. Poslední stavební práce dokončili dělníci loni na jaře a od konce dubna návštěvníci nejenže poznávají hrad jako nikdy předtím, ale vítá je i pohodlnější návštěvnické centrum. V rámci oprav vznikly také některé nové expozice – například ta věnovaná vinařství, které má na hradě mnohasetletou historii.
Součástí investice bylo i vybudování nového multifunkčního sálu, kam správci Karlštejna umístili expozici dochovaných tesařských prvků hradu. A jako bonus se tu dají pořádat kulturní a společenské akce.
Od roku 2014 se díky evropským fondům podařilo zrekonstruovat 573 nejrůznějších kulturních památek po celém Česku.
Rekonstrukce za čtvrt miliardy
Ještě podstatně nákladnější renovací prošel státní zámek Telč. Tříleté opravné práce skončily loni v červenci a vyšly na více než 240 milionů korun; z toho bezmála 180 milionů opět pocházelo z evropských fondů zaměřených na regionální rozvoj.
Za tuto sumu návštěvníci mohou od loňského léta obdivovat mnoho novinek a rekonstrukce si dokonce vysloužila titul Stavba roku Kraje Vysočina. Nové prohlídkové trasy pro turisty zahrnují například oratoř kaple Všech svatých, hostinské pokoje s výhledem na telčské náměstí nebo budovu bývalého zámeckého pivovaru. „Největší přidanou hodnotou obnovy jsou dvě nové prohlídkové trasy. A to zpřístupnění veřejnosti doposud utajených prostor bývalého zámeckého pivovaru se sýpkou a především vznik zámeckého muzea s celoročním provozem,“ dodává ředitelka Národního památkového ústavu Goryczková.
Některé opravy tak vidět nejsou, třeba výměna krovů, které napadl dřevokazný hmyz, a dělníci vyměnili také střešní krytiny a opravili komíny. Nádvoří se dočkalo předláždění a nové jsou také všechny vnitřní fasády. A to není zdaleka celý výčet prací tříleté přestavby.
Zámek ve Smetanově městě se zpožděním
Opravu další z památek, kterou dává za příklad úspěšného využití evropských fondů ministerstvo kultury, pocítili v posledních letech návštěvníci jednoho z nejznámějších českých festivalů vážné hudby. Kvůli rekonstrukci zámku totiž museli pořadatelé přesunout tradiční koncerty Smetanovy Litomyšle ze zámeckého nádvoří do místní sportovní haly. A to od loňska až do roku 2027, kdy má rekonstrukce zámku skončit.
Ze zmiňovaných revitalizací památek jde o zdaleka nejdražší akci: celkové náklady se počítají zhruba na půl miliardy a financovat se práce mají jak z národních, tak evropských dotací – ty činí přibližně 200 milionů. Zároveň jde patrně také o jednu z nejkomplikovanějších oprav památek. Do příprav zasáhl mimo jiné Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Kvůli odvolání jednoho ze zájemců o zakázku se nezačalo včas a projekt přijde o evropskou část dotací. Nakonec se ale loni v zimě revitalizace „Božského zámku“ rozjela. Objem prací je skutečně rozsáhlý. Jako první přišla na řadu oprava zvlhlých střech a krovů napadených rovněž dřevomorkou. Další na řadě je například restaurování osmi tisíc sgrafit na fasádách zámku, které se naposledy opravovaly v 70. letech. Vedle oprav chátrajících částí zámku jsou v plánu i novinky. Díky rekonstrukci se například budou moci otevřít návštěvníkům dosud nepřístupné prostory ve třetím patře zámku, které sloužily jako sklady.
V kůži Metternichů
Mezi nejzdařilejší projekty posledních let řadí památkáři také jednu církevní památku, konkrétně rekonstrukci části cisterciáckého kláštera v Plasích. Na ni se podařilo obstarat stamilionovou dotaci z evropských fondů, která pokryla zhruba polovinu celkových nákladů.
Hlavní stavební práce, které začaly v roce 2020, se týkaly rozsáhlé obnovy starého opatství. To dostalo během rekonstrukce původní podobu z počátku 20. století, než začalo sloužit jako internát.
Opatská rezidence je od loňského léta přístupná návštěvníkům v rámci nové prohlídkové trasy, která se věnuje především šlechtické rodině Metternichů. K vidění jsou například pokoje zařízené autenticky v duchu druhé poloviny 19. století, a to včetně replik metternichovského nábytku nebo garderóby. Kromě samotných budov, zatékajících střech a oprýskané fasády se opravy dočkala také část místní zahrady. Kompletně hotovo má být v Plasích v příštím roce.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
