V čele obecního úřadu v severočeských Hrobčicích je Jana Syslová už čtvrté volební období. Oblíbená starostka má jako patrně každý komunální politik řadu zkušeností s čerpáním dotací. Příspěvek, který se jí s kolegy podařilo získat na rekonstrukci zámku v Mirošovicích, je ale přece jen jiný. A to nejen co do výše dotace, která dosáhla bezmála 50 milionů korun.

V dlouhém marném hledání dotačního titulu, který by obci pomohl s financováním nákladných oprav, už se zdálo, že historický objekt čeká podobný osud jako jiné v regionech, tedy úplné zchátrání. Pokud totiž starosta nemá to štěstí, že v jeho katastru leží památka národního významu, nepatří zrovna k favoritům na dotace ministerstva kultury. Syslová našla peníze jinde.

Zámek v Mirošovicích je památkově chráněný, jde o kulturní památku, přesto dlouhá léta chátral a měnil se v ruinu. Když ho obec koupila, věřila jste pořád v jeho záchranu, nebo byla ve hře i možnost, že ho zbouráte a postaví se tam něco jiného?

Právě proto, že jde o kulturní památku, jsme budovu strhnout nemohli, musela by spadnout sama. Rekonstruovat jsme tedy museli. Tím, že je v centru obce, bylo to nebezpečné – opěrné zdi byly rozpadlé, chodily si tam hrát děti. Tak jsme si řekli, že zámek zkusíme s pomocí dotací opravit. Protože se nám v dotacích poměrně daří.

Kde jste hledali vhodné dotační programy? S ohledem na status zámku se nabízí třeba ministerstvo kultury, zkoušeli jste ho oslovit?

Možností bylo víc. Hodně jsme stáli o program ministerstva kultury, který se vztahuje na záchranu architektonického dědictví. Jenže naše obec má velké území, je tu dvanáct katastrů: devět „živých“ obcí a tři zasypané takzvanou Radovesickou výsypkou. No a zámek není jediná podobná budova, která obci patří. Další, přímo v Hrobčicích, je objekt bývalé středověké tvrze. Podali jsme tedy žádosti o dotace na zámek i na tvrz a z ministerstva se nám ozvali, že mohou podpořit jenom jednu z nich. A ať si vybereme kterou.

Zámek v Mirošovicích je kulturní památkou. Zbourat ho nebylo možné – muselo se buď počkat, až spadne, nebo ho opravit.

Takže jste zvolila tvrz.

Ano, samozřejmě jsme museli vybrat projekt ve střediskové obci, volba padla na tvrz v Hrobčicích a Mirošovice zůstaly bez podpory. Už jsme plán na rekonstrukci skoro odepsali. Pak se ale objevil dotační program ministerstva průmyslu na přeměnu brownfieldů, a tak jsme si řekli, že ho zkusíme. Využili jsme třetí výzvu, v níž byl horní limit pro dotaci 50 milionů korun.

Jaké byly podmínky pro získání dotace, co jste museli předložit ministerstvu?

Musel být hotový projekt rekonstrukce, rozpočet, museli jsme mít vyřízené stavební povolení. Kromě toho jsme museli nechat udělat také různé průzkumy, aby se zjistilo, jestli pozemek není například ekologicky zatížený, aby náklady nečekaně nenarostly. A to je vlastně všechno, je to poměrně jednoduchý program.

Kolik dělaly celkové náklady na rekonstrukci? Kolik jste museli přidat z obecního rozpočtu?

Celkem to bylo asi 64 milionů korun. Na dotaci jsme dostali skoro 50 mi­lionů, takže z obecního rozpočtu jsme přispěli zhruba 14 miliony. Původně jsme plánovali doplatit jen asi osm milionů, ale rekonstruovalo se během pandemie covidu, šly nahoru ceny materiálů i stavebních prací, takže se to prodražilo.

Pro obec vaší velikosti asi nejde o úplně malou částku. Kolik je to v porovnání s vaším ročním rozpočtem?

Je to asi polovina našeho rozpočtu, takže to bylo těžké rozhodování. Ostatně projekt bylo těžké prosadit v zastupitelstvu právě kvůli vysokým nákladům v poměru k našemu rozpočtu.

Čím jste zastupitele přesvědčila?

Vlastně ani nevím. Pomohlo, když se v roce 2018 po volbách obměnilo zastupitelstvo, v tom novém bylo více stejně naladěných lidí. Předtím to byla spíš utopie, i když dotace v době, kdy jsme projekt na rekonstrukci tvořili, byly mnohem lepší. Kolem roku 2014 bylo mnohem jednodušší je získat.

Jana Syslová (37)

Vystudovala Střední zemědělskou školu v Žatci a Obchodní akademii v Teplicích.

Po studiu pracovala několik let ve finančnictví.

Ke komunální politice se dostala v roce 2007 nejprve jako zakladatelka neziskové organizace, která usilovala o záchranu kostela v jejím rodném Mukově.

V roce 2010 uspěla v komunálních volbách a stala se starostkou střediskové obce Hrobčice.

Jak obtížné bylo najít vhodný dotační program? Systém evropských a národních dotací je u nás poměrně komplikovaný, dotačních titulů hodně.

Přehled o dotacích na kulturní památky jsem získala díky tomu, že jsem před lety jako dobrovolník ve své rodné vsi chtěla opravit zchátralý kostel. Starostkou jsem od roku 2010, za tu dobu už máme dlouhodobé zkušenosti. Navíc existují různé agentury, které se tím zabývají.

Pomáhala vám některá se zámkem v Mirošovicích?

Ano, s tím pomáhala agentura CzechInvest.

Mluvila jste o druhém projektu v Hrobčicích, kde rekonstruujete historickou tvrz. Kolik jste získali na dotacích?

V tomto případě jde o dotace ze zmiňovaného programu na záchranu architektonického dědictví. To je dlouhodobější záležitost. Každý rok dostaneme zhruba milion z tohoto programu, přidáme dva z našeho rozpočtu a uděláme část prací. Takhle to posunujeme už čtvrtý nebo pátý rok, postupuje to pomalu.

Jak jste s opravou daleko?

Zatím pracujeme především na jedné části areálu, na bývalém hospodářském stavení, kde by mělo v budoucnu být kulturní centrum. Máme hotové krovy, střechy, hrubou podlahu, odvlhčili jsme celý objekt. Letos bychom chtěli dokončit okna a stropy. Teď se rozhýbaly peníze z ekomiliard, určené na odstraňování ekologických škod v těžebních oblastech v Ústeckém kraji, asi budeme úplně poslední projekt z tohoto programu. Konkrétně jsme získali dotaci na multifunkční sportovní hřiště, které v areálu vznikne. Na hlavní budovu tvrze, kam bychom jednou chtěli přesunout obecní úřad, zatím finance nemáme a poohlížíme se po vhodném dotačním titulu.

I do zrekonstruovaných prostor zámku by se nabízelo přestěhovat obecní úřad. Proč to není možné?

Dotační program ministerstva průmyslu neumožňuje, aby v budově sídlila veřejná správa. Těch omezení je více. Nemůže tam být třeba ani hotel nebo jiné ubytování, a to minimálně deset let od dokončení rekonstrukce. Proto jsme v zámku vybudovali kanceláře, celkem je to přes 600 metrů čtverečních, a nabízíme je k pronájmu.

Související
Proměny Česka