Počet zaměstnanců v IT službách vzrostl podle Českého statistického úřadu mezi lety 2005 a 2021 o více než dvojnásobek na hodnotu 127 tisíc zaměstnanců. V evropském srovnání je Česko, co do podílu zaměstnaných v odvětví informačních a komunikačních technologií (ICT), nad průměrem. I přesto však tuzemským firmám chybí podle různých odhadů od 14 do 30 tisíc vývojářů a poptávka po nich se podle odborníků každoročně zvyšuje.

„Za rozmachem digitálních služeb u nás stojí nejen vývojářská centra, ale i interní oddělení firem a jejich klientů, neboť každá firma musela na digitalizaci reagovat. Jen v IT České spořitelny pracuje 1500 lidí a neustále hledáme nové,“ říká Pavel Běťák.

AI mění pravidla

S rozvojem umělé inteligence však firmy mají přísnější požadavky třeba na juniory. Oceňují však jejich dobrovolné aktivity, open source tvorbu i stáže během studií. „Je vidět velký rozdíl mezi absolventy, kteří školou prošli pouze podle plánu, a těmi, které obor a vývoj v něm skutečně zajímá,“ míní šéf vývojářů České spořitelny. Šikovné začínající programátory tak banka oslovuje třeba pomocí firemního hackatonu DevOps pro studenty, kde zároveň testuje jejich praktické i komunikační dovednosti, nebo během brigád, které nabízí IT resource pool oddělení spořitelny.

Je přitom běžné, že programátoři začínají kariéru jako samouci. I bez formálního vzdělání se lze podle Běťáka vypracovat na vysokou úroveň a zaměstnat se ve významných technologických firmách. Sebekázeň, nadšení a léta zkušeností jsou však klíčové.

Ani ostřílení programátoři ale nemusí získat práci stejně jednoduše, jak tomu bylo ještě před pár lety. Kvůli propuštěním během energetické krize, kdy inflace vystřelila na dvojciferné hodnoty, firmy už nepřijímají prvního průměrného uchazeče, který se přihlásí. Zejména ajťáci na mediorních pozicích by proto měli své kompetence posilovat a rozšiřovat.

Podle Běťáka by měli sledovat aktuální trendy, naučit se zacházet s umělou inteligencí, delegovat jí rutinní práci a co nejvíce vlastní činnost automatizovat. Pavel Běťák také upozorňuje, že kvalitní vývojář by měl umět víc než jenom zdrojový kód. „Většinou jsou dobří programátoři plně zapojení i do věcí okolo, jako je architektura, tracing, HW platformy, CI/CD nebo cloud infrastruktury,“ vyjmenovává.

Vzdělávání jako nutnost

Vývojáři si podle něj nevystačí s tím, co se naučili ve škole nebo v posledním zaměstnání. „Musí neustále studovat nové technologie, kódovací jazyky a postupy, učit se je a zlepšovat se. Jen já jsem se za posledních 15 let učil čtyři různé programovací jazyky, a to vše za plného pracovního běhu. Kdo chvíli zůstane přešlapovat na místě, bude mít problém ten peleton dohnat,“ říká Běťák.

Požadavky na průběžné vzdělávání klade banka i na své současné zaměstnance. V seberozvoji a posílení kompetencí jim pomáhá firemními programy a akcemi.

Agilní řízení, které Česká spořitelna využívá, znamená, že jednotlivé týmy jsou úzce propojeny a dobře znají své potřeby. Tento systém však klade zvýšené nároky na soft skills, jako jsou komunikace, týmová práce a vedení projektů. Aby pracovníci mohli tyto dovednosti rozvíjet, banka jim poskytuje přístup k online vzdělávací platformě O’Reilly a umožňuje účast na konferencích a odborných školeních.

Významnou součástí rozvoje kompetencí v IT je také networking. Česká spořitelna se proto aktivně zapojuje do vývojářské komunity prostřednictvím projektu IT trendy, který se zabývá nejnovějšími trendy, novinkami a technologickými inovacemi v odvětví, a nabízí i kalendář IT akcí. Umožňuje tak nejen sdílení znalostí, ale také budování silných profesních vazeb.

Článek vznikl ve spolupráci s Českou spořitelnou.

Související