Přišly teplé letní dny. A s nimi ochlazení na pracovním trhu

Nebývá zvykem, aby počet lidí bez práce na začátku léta stagnoval. Rozbíhá se sezona, volné ruce jsou potřeba na polích, na silnicích při letních uzavírkách i v cestovním ruchu. Jenže letos zůstala červnová nezaměstnanost na hodnotě 3,6 procenta, stejné jako v květnu. Podle analytiků může být důvodem pokračující propouštění v průmyslu, které se dotýká už i kmenových zaměstnanců.

„Současně ubývá i volných pracovních míst, je jich nyní méně než lidí bez práce,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Méně neobsazených míst těsně před hlavními prázdninami než letos bylo k dispozici naposledy v roce 2017.

Připomeňme si: od roku 2018, a to i během koronavirové pandemie, se české firmy potýkaly spíš s nedostatkem pracovních sil. Počet volných míst významně převyšoval počty uchazečů. Teď se však oba ukazatele v zásadě vyrovnaly. „Mimo jiné to vysvětluje, proč i přes období vysoké inflace zůstává růst mezd umírněný. Trh práce přestává být přehřátý,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Nezaměstnanost pozvolna narůstá už více než dva roky. „Na konci roku se přiblíží čtyřem procentům,“ odhaduje Dufek. V mezinárodním srovnání je však počet lidí bez práce stále nízký. Promítá se to do reálných mezd, tudíž se zahrnutím inflace. Ty za posledních pět let klesly o více než sedm procent, tedy nejvýrazněji ze zemí OECD.

Lidé váhají se změnou místa

Průzkum, který provedla agentura Talk Online Panel pro personální společnost Předvýběr.cz, ukazuje nejistotu mezi zaměstnanci. Takřka 30 procent lidí si myslí, že je nyní složitější najít dobrou práci. Hodně respondentů odpovědělo, že si více váží stabilního místa a víc přemýšlejí, jestli by případná změna byla opravdu k dobrému. Mírně také proti polovině roku 2020 ubylo lidí, kteří během následujícího půlroku plánují převléknout firemní dres. Jinými slovy, méně zaměstnanců je rozhodnutých pro změnu než v době, kdy se uprostřed covidu nevědělo, co bude.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Tato váhavost odpovídá slabšímu náboru firem. „Zaměstnavatelé jsou opatrnější při odhadu ekonomického vývoje, a zároveň si uvědomují, že pokud mají nějaké expanzivní plány, nemůžou vyčkávat dlouho,“ shrnuje šéf Předvýběru.cz František Boudný. Nervozitu prohlubuje slabá poptávka ze zahraničí, hlavně pohled na chřadnoucí německý průmysl. Marek zmiňuje i odezvu škrtů z konsolidačního balíčku či dosavadní přísnou měnovou politiku. Nejistotu prohlubuje i byrokracie a technologické zaostá­vání země.

Je těžší získat novou práci. O jedno místo soupeří více uchazečů než dříve, v některých oborech jsou to dokonce násobky.

Jsou to tedy dva protichůdné trendy. Lidé nemají příliš touhu přecházet jinam a firmy zároveň propouštějí. „Je těžší práci získat, protože o jedno místo nyní soupeří mnohem více uchazečů než dříve. V některých oborech jsou to dokonce násobky,“ říká šéf portálu StartupJobs Filip Mikschik. Firmy jsou díky tomu schopny pozice obsazovat rychleji, inzeráty se na portálu moc dlouho neohřejí. Podle něj nicméně teď začalo přibývat firem, které hlásí, že budou dál nabírat. „Věřím, že koncem prázdnin se trh začne hýbat, pracovních míst bude více a uchazeči budou mít z čeho vybírat,“ říká.

S popsaným jevem se setkávají firmy napříč ekonomikou. Filip Hrubý z České spořitelny uvádí příklad bankovních poradců. Zatímco v letech 2019 až 2022 je takřka neustále hledali mezi stovkou a dvěma stovkami uchazečů o volné pozice, od loňska jsou více méně obsazené. „Navíc nám stoupla zaměstnanecká spokojenost. Mírné ochlazování pracovního trhu vnímáme jako jeden z faktorů, díky nimž máme v této oblasti stabilizovanou zaměstnaneckou strukturu. Daleko víc jsme se zaměřili na mladé maminky a na lidi přes padesát,“ říká.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Zamrzlý trh práce potvrzuje i Karolína Topolová, šéfka společnosti Aures Holdings, která provozuje sítě autocenter AAA Auto a Mototechna. „Počet kandidátů se zájmem o volné pozice se viditelně snížil. Lidé váhají se změnou místa, ochlazení je patrné už od března,“ říká. Na druhou stranu „ceny“ práce podle ní již narazily na strop. „Nerostou už dokonce ani v oboru IT, což je pozitivní,“ tvrdí manažerka.

Méně nových, ale zkušenější

Situace, kdy se na pracovním trhu nachází největší množství kandidátů od covidu, nahrává personalistům. „Uvědomují si, že si zase mohou víc vybírat, a tak jsou vůči uchazečům častěji náročnější,“ říká Boudný. Oslovené firmy se však shodují, že se současně snižuje kvalita kandidátů. Podle Topolové mimo jiné i proto, že do produktivního věku přicházejí nejslabší ročníky 1997 až 2005, kterých je zhruba polovina proti takzvaným Husákovým dětem s datem narození kolem roku 1975.

Vyšší počet kandidátů, kteří odpovědí na náborové kampaně, s sebou pro oddělení lidských zdrojů nese i potíže. „Markantně se zvýšil počet těch, kteří neodpovídají inzerovaným požadavkům. Některé podniky a odvětví lidi propouštějí a ti se hlásí o práci bez ohledu na odpovídající profil,“ říká HR manažerka společnosti Agromex Hana Bachárová. Nejvíce se podle ní nyní zvýšil počet uchazečů na manažerské a IT pozice. „Doufáme, že do konce roku se to promítne i v nárůstu kandidátů z řad modrých límečků,“ přeje si.

Jsou to právě dělnické profese, kde se podniky o volnou pracovní sílu stále poměrně hodně přetahují, a to i za pomocí atraktivních mzdových balíčků. Působí však krátkodobě, a navíc mohou naštvat již zavedené pracovníky. U vysoce kvalifikovaných pozic je nyní tato praktika méně častější. „Doba, kdy se člověk skoro bál své zaměstnance pustit na ulici, aby je tam někdo neulovil, je aktuálně pryč,“ říká Mikschik. Některé firmy podle něj využívají současného stavu trhu k osvěžení svých pracovních kolektivů. Nahrazují méně efektivní zaměstnance, které musely nabrat ve chvíli, kdy nebylo z čeho vybírat.

S tím souvisí i další fenomén, který se postupně prosazuje napříč celou ekonomikou. Firmy hledají méně lidí, ale zkušenější. Takové se nebojí zaplatit. Souvisí to s efektivitou, budování velkých týmů není v módě. Vzhledem k většímu množství lidí na trhu firmy preferují zkušenější kandidáty. Od nich pak podle Mikschika také zaznívá kritika personalistů. „Firmy neplánují nabírat ve velkém, a proto mnohde zmenšují svá personální oddělení. Když se teď hlásí více zájemců, nestíhá oslabené HR tento nával zpracovat. Kandidáti pak často nedostanou zpětnou vazbu,“ říká. Je to snad podle něj jen dočasný stav.

U brigád je situace trochu odlišná. Ochlazení touto oblastí podle všechno prošlo v první polovině roku. Michal Harásek z brigádnické online platformy Tymbe říká, že pracovníci sice zatím měli nabídek méně, než bylo zvykem, ale s nástupem léta se situace obrací. „Zatímco loni si mohli vybírat, letos si dobré místo na brigádě bylo třeba více hlídat. Větší zájem společně s omezenější nabídkou volných míst zvýšil konkurenci mezi brigádníky. I proto je zatím nižší tlak na růst odměn, meziročně do jednoho procenta,“ srovnává.

Střízlivější vztah k Ukrajincům

Týdeník Ekonom společně se společnostmi Talk Online Panel a Předvýběr.cz také zkoumal, jak se v poslední době změnily postoje k ukrajinským zaměstnancům. Ukazuje se, že přesvědčení Čechů o jejich dobrém přístupu k práci za více než dva roky intenzivnějšího soužití kleslo. Názor, že Ukrajinci pracují stejně dobře jako Češi, má 30 procent lidí. Před dvěma lety to bylo 34 procent. A zatímco těsně po vypuknutí válečného konfliktu si 35 procent lidí myslelo, že Ukrajinci jsou pracovitější či snaživější, naposledy tento postoj sdílelo jen 23 procent respondentů.

Přesvědčení Čechů o dobrém přístupu Ukrajinců k práci za více než dva roky intenzivnějšího soužití výrazně kleslo.

Podle expertů vzájemné soužití trvá už dost dlouho na to, aby lidé nabrali reálnější zkušenost se spolupracovníky ze země napadené Ruskem. „Češi už měli větší příležitost poznat, v dobrém i zlém, jací Ukrajinci doopravdy jsou. Už je nehodnotí jenom soucitně jako na začátku války, ale vycházejí z konkrétních zkušeností s nimi jako s kolegy v práci nebo personálem v obchodech a ve službách. Já mám spíš zkušenost, že jsou to pracovití lidé, kteří se snaží ve své práci uspět,“ říká Boudný.

Ukrajinci jsou na pracovním trhu velkou silou. „Hlásí se jich víc – a už nejen na skladové pozice. Často jsou to velmi vzdělaní lidé se zajímavými životopisy,“ přibližuje HR manažer české módní značky Vuch Josef Jankovský.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Firemní sociolog Vojtěch Bednář říká, že proměna vztahu k ukrajinským kolegům záleží na tom, zda se integrovali, či ne. Zaměstnavatelé, kteří se je snažili zapojit nejen do práce, ale i do života firmy, vidí, že fungují spolehlivě a od českých zaměstnanců je lze rozlišit často už jen přízvukem či jménem. „Problém je tam, kde se to nedělo nebo kde se ukrajinští zaměstnanci sami spíše drželi stranou. V takových případech jsou vnímáni s odstupem. Obzvlášť vezmeme‑li v potaz přetrvávající nejistotu, která panuje hlavně ve výrobních společnostech,“ říká Bednář.

Vedle nejasného ekonomického vývoje podle Bednáře do budoucna také záleží na tom, jak dlouho zde Ukrajinci zůstanou. Neznají‑li zaměstnavatelé odpověď, nemusí mít motivaci je kvalifikovat, více zapojovat či plánovat jim kariéru. Bednář říká, že nejlepší je nechat je dělat práci pokud možno v prostředí českých zaměstnanců a ukázat, že pro ně platí stejná pravidla a že nemají žádné zvláštní výhody. „Předností Ukrajinců je to, že se vesměs snadno a rychle naučí český jazyk a že mohou snadno vytvořit sociální vazby,“ tvrdí sociolog.