Boj o kuřata, banány, lososy, ocel či opium. Obchodní války nejsou výdobytkem moderní doby a stejně jako ozbrojené konflikty patří k lidstvu od nepaměti. Vedly se už o ledasco. V každé epoše se najdou politici a vůdci, kteří ve snaze ochránit domácí výrobce nebo spotřebitele sklouznou k protekcionistickým praktikám. Zvedají cla, zavádějí kvóty na zboží, zpřísňují dovozní předpisy či devalvují vlastní měnu, aby zlevnili export. Oblíbené jsou i státní dotace pro vývozní podniky či celá odvětví. Obvykle takové kroky nezůstanou bez odezvy z druhé strany a nezřídka mohou přerůst i v řinčení zbraní.
Argumenty, které k tomu využívají, se opakují: „Musíme ochránit pracovní místa či klíčová odvětví, na nichž stojí naše ekonomika, potřebujeme bojovat proti nekalé konkurenci.“ Obchodní válka proto často vypukne i mezi zeměmi nebo regiony, které k sobě mají blízko a v geopolitice se považují za přátele. Příkladem z historie je třeba válka o kuřata. V polovině roku 1962 zvedla šestice zemí tehdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS), předchůdce Evropské unie, dovozní cla na kuřata z USA.
Boj o americká kuřata
Americká kuřata totiž v té době díky intenzivnímu chovu ve velkých halách podstatně zlevnila. Z luxusní a drahé pochoutky se stala běžná potravina, která si našla cestu na větší počet nejen amerických, ale i evropských talířů. Chovatelé drůbeže na starém kontinentu nicméně začali vůči svým americkým protějškům ztrácet konkurenceschopnost. Západoevropští politici kritizovali kdeco – že se americká kuřata prodávají za dumpingové ceny pod výrobními náklady, že je farmáři dokrmují arzenem či hormony, které ovlivňují potenci.
Vyřešili to zvýšením cel, díky čemuž se ceny kuřat z dovozu i domácí produkce srovnaly. List The New York Times tehdy poznamenal: „Bylo to s pobavením považováno za malichernou hádku ve světě mnohem závažnějších problémů. Ale kuřecí válka vyvolala více hněvu než zábavy.“ Američtí drůbežáři přišli o významný trh a kuřata – v době jednoho z vyhrocenějších období studené války – představovala hlavní bod řady jednání mezi USA a EHS.
Snaha řešit vše diplomatickou cestou však nebyla úspěšná, a tak Američané přišli s odvetou. Na bramborový škrob, dextrin, brandy a lehká užitná vozidla od počátku roku 1964 uvalili clo ve výši 25 procent, což byl desetinásobek průměrného amerického cla. Opatření zasáhlo i japonské automobilky a importované lehké dodávky zmizely z amerického trhu. Některé zahraniční značky ho obešly tím, že tento typ vozidel začaly montovat ve svých severoamerických továrnách. Cla na malé dodávky platí dodnes, i EU se brání dovozu americké drůbeže poukazem na to, že tamní farmáři dezinfikují kuřata chlorem, což je na společném trhu nepřípustné.
Mementem v obchodních vztazích mezi USA a Evropou je kuřecí válka. Nebyla to jen malicherná hádka ve světě problémů studené války.
Kuřecí válka je mementem v obchodních vztazích mezi Evropou a USA. Přestože jsou oba hospodářské bloky vzájemně hlavními obchodními partnery, podobných bitev svedly v posledních desetiletích několik. Spolu s některými státy Latinské Ameriky se na přelomu století střetly kvůli dovozu banánů do EU, která kvótami a cly zvýhodňovala bývalé evropské kolonie. V 90. letech minulého století se zase EU bránila dovozu amerického hovězího masa kvůli používání růstových hormonů – USA se bránily odvetnými cly.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později