Aktuální číslo časopisu Ekonom
Petr KainBudování dálniční sítě v Česku drhne. Podle Jiřího Nouzy i kvůli odporu lidí, kteří sice po dálnicích jezdit chtějí, ale zároveň odmítají, aby vedly blízko jejich bydliště. „Takhle to ale fungovat nemůže,“ stěžuje si prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Povídali jsme si o tom, proč je budování infrastruktury důležité pro ekonomiku země, o stavu stavebnictví v Česku i o tom, jak ho proměňuje automatizace a robotizace.
V jakém stavu je české stavebnictví?
Nedávno jsem byl na konferenci, kterou pořádal majitel Central Group Dušan Kunovský a ten tam říkal, že české stavebnictví je v krizi. S tím nesouhlasím. Samozřejmě je fakt, že loni meziročně mírně klesalo. Na stranu druhou byl rok 2022 mimořádný svou vysokou srovnávací základnou. Osobně si myslím, že situace ve stavebnictví je relativně stabilizovaná, podle mých informací je smluvní naplněnost stavebních firem pro letošek na úrovni 95 až 97 procent. Pravda ale je, že české stavebnictví drží veřejné investice. Ať už jde o ministerstvo dopravy se Státním fondem dopravní infrastruktury, kde je bezprecedentní výše rozpočtu 150 miliard ročně, nebo o kraje, města či obce. Nejvýznamnější pokles v bytové výstavbě je logicky způsoben zvýšením úrokových sazeb a dalších restriktivních opatření ČNB. Z nich vyplývá zdražení a nedostupnost hypotečních úvěrů. Podle ekonomických predikcí a nakonec i názoru mých kolegů by mohlo v tomto ohledu dojít k mírnému oživení po polovině letošního roku. Určitě bych tedy nemluvil o krizi. Spíše o stagnaci.
Jedním z neduhů Česka jsou pomalé povolovací stavební procesy. Od poloviny roku by měl platit nový stavební zákon a má situaci zlepšit. Zlepší ji podle vás skutečně?
Nemůžu na to odpovědět, protože by to byla čirá spekulace. Pokud bude všechno fungovat, o čemž panují pochyby, začnou se stavby povolovat prvního července, což znamená, že se dozvíme až koncem roku, jestli se stavební řízení díky novému zákonu skutečně zrychlilo.
V celé ekonomice je problém nedostatek lidí, ve stavebnictví byla situace horší, když řada Ukrajinců pracujících v Česku odešla do války. Trvá tedy nedostatek pracovních sil a vidíte nějaká řešení, jež by to mohla zlepšit?
Odchod pracovních sil ze stavebnictví začal už mnohem dříve. V krizi v letech 2010 až 2013 zmizelo primárně do průmyslu kolem 60 tisíc lidí a už se nevrátili. Budeme se muset smířit s tím, že budeme nuceni ve větším využívat zahraniční pracovníky. Byznys se na tom musí domluvit s vládou, což asi v nějakém časovém horizontu půjde. Daleko horší a obtížně řešitelný problém je, že mladých lidí ochotných pracovat v tomto oboru je strašně málo. Ať už jde o řemeslníky, nebo třeba projektanty, kteří by měli stavby řídit. Nová generace nechce technické obory studovat a ten problém je v podstatě celoevropský. Nejen ruce, ale i mozky si tedy budeme muset do stavebnictví přivézt. Přirozeně to bude spojeno s mnoha otázkami, včetně bezpečnostních. Ale například z Indie by sem mohlo přijít mnoho lidí. Inteligentních, kteří chtějí pracovat, jsou tam mraky.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
