Vybudoval nejlepší vinařství v Česku. Díky za to, soudruzi, říká ironicky

Když přijíždíte od Znojma k vesnici Havraníky na moravsko‑rakouském pomezí, už z dálky se před vámi jako zjevení vynoří rozsáhlý architektonický komplex. Nad krajinou ční čtverhranná budova někdejší sýpky, kterou ze stran kryjí dva dlouhé trakty se zvlněnou střechou pokrytou tradičními taškami bobrovkami. Tato moderní architektura uprostřed jihomoravských vinohradů je sídlem vinařství Thaya, které patří podnikateli Josefu Trávníčkovi.

Podnik o sobě dává hodně vědět. Svou čtvrtou účast v prestižní soutěži Vinařství roku 2023 proměnil v dokonalý triumf. Nejenže Thaya obhájila vítězství v kategorii střední vinařství, zároveň byla vyhlášena vůbec nejlepším vinařstvím v Česku.

Cesta Josefa Trávníčka k vínu přitom nebyla úplně přímočará, jeho doménou je trochu jiný druh byznysu – prodej zemědělských strojů. V 80. letech vystudoval Vysokou školu zemědělskou a dovoz zemědělské techniky si zvolil, protože uměl dobře německy. „Školu jsem skončil v roce 1989, revoluci jsem strávil na vojně, pak jsem nastoupil do zemědělského družstva Práče, a jelikož jsem uměl německy a trochu anglicky, začal jsem dělat zahraniční obchod,“ vzpomíná.

Už o dva roky později pak spoluzaložil společnost Agrall na dovoz zemědělské techniky. „Měl jsem tehdy cíl vydělávat slušné peníze, takže jsem trávil v práci všechny soboty, a když byla sklizeň, tak i neděle, doma si mě moc neužili. Ale ty peníze jsem nakonec opravdu vydělal,“ říká. Společnost Agrall dnes ročně prodá v Česku zemědělské stroje zhruba za 2,5 miliardy korun a další zhruba miliardu utrží na Slovensku.

Sídlo vinařství od špičkového architekta

Za jeho lásku k vínu ostatně také mohou zemědělské stroje. Traktory nakupuje ve Francii a před zhruba 20 lety jej ředitel jedné francouzské fabriky kvůli utužení vztahů pozval na týden do Burgundska. „Víno mě tam úplně uchvátilo a řekl jsem si, že když tam dělají tak skvělé Chardonnay a Pinot Noir, tak to na Znojemsku zvládnu taky. Podcenil jsem ale to, že Burgundsko dělá marketing na víno od roku 1050,“ říká v nadsázce.

Procestoval jsem celý svět, nechci a nepotřebuji ležet na Havaji týden na břiše a další týden na zádech a pak umřít se spoustou peněz na účtu.

Produkci vína se začal věnovat v roce 2008 a jeho původním záměrem bylo vybudovat malé butikové vinařství, které udělá kolem 40 tisíc lahví ročně. Jak ale záhy zjistil, jestliže se chce věnovat pěstování vína skutečně obchodně, tak bude zapotřebí, aby jeho vinařství těch lahví produkovalo mnohem víc. Postupně proto přikupoval další vinice, dnes jich má zhruba 105 hektarů. Základ výroby táhne pět vlajkových lodí: Ryzlink rýnský, Sauvignon Blanc, Veltlínské zelené, Chardonnay a Pinot Noir. Roční produkce jeho vinařství činí asi 200 tisíc lahví, přičemž naprostou většinu prodá v Česku, na export jde jen pár tisíc lahví. Výjimkou je jen Jižní Korea, kam se loni podařilo prodat hned 12 tisíc lahví.

Současné sídlo vinařství Thaya bylo původně areálem JZD, který Trávníček koupil v roce 2017. Povolení stavět získal nakonec až po dvou letech tahanic s místním Národním parkem Podyjí. Autorem moderního komplexu, v němž je výroba, hotel i wellness, je architekt Jakub Cígler, který mimo jiné projektoval obchodní a rezidenční centrum Quadrio či administrativní komplex Florentinum v Praze. Jako centrum vinařství slouží bývalá sýpka z roku 1962, v níž najdete recepci, kanceláře, restauraci a na její otevřené střeše zahradu, ze které se při hezkém počasí dá dohlédnout až na vrcholky Alp. Kolem sýpky jsou pak rozmístěny výrobní haly i ubytovací prostory, jež pojmou až 80 hostů. Část pokojů má pak poněkud netradiční vstup ve stylu hobitích nor.

Kolik peněz do výstavby vložil, Josef Trávníček prozradit nechce, ale jak obratem říká, nikdy nepočítal s tím, že by se mu tahle investice někdy vrátila. Celý projekt podle jeho plánů musí vydělat na mzdy, na opravy, na běžný provoz. „A to je na dobré cestě. Hotel je životaschopný, ekonomika vinařství se také zlepšuje, to začne vydělávat za rok, za dva. Ale ty peníze, které jsem do toho vložil, se mi samozřejmě nikdy nevrátí, to je jasné,“ říká.

Jak ale dodává, rozhodně investovaných peněz nelituje. „Procestoval jsem celý svět, nechci a nepotřebuji ležet na Havaji týden na břiše a další týden na zádech a pak umřít se spoustou peněz na účtu,“ směje se. Ze Znojemska jsou jeho rodiče i prarodiče a je prý rád, že takto může rodnému kraji něco málo vrátit. Na spojitost s jižní Moravou ostatně odkazuje i samotný název vinařství Thaya neboli Dyje, tedy řeka, která ovlivňuje a tvoří velkou část znojemského regionu.

Proč si před ochutnávkou nečistit zuby a nepít kafe

Trávníčkovým největším plánem je teď prý vytvořit spolu s enologem vinařství Jakubem Smrčkou skutečně kvalitní sekt. Jak také říká, jedny z nejkrásnějších dnů v roce zažívá právě tehdy, když spolu míchají sekty. „Vždycky se na to strašně těším. A protože nos a pusa jsou nejčerstvější ráno, tak se vždy sejdeme dopoledne a degustujeme. Chce to jen dvě drobnosti: nečistit si zuby a nepít kafe, abyste si neponičili chuťové pohárky,“ vysvětluje.

Jak na závěr dodává, za to, jakým směrem se jeho životní cesta ubírala, mohou vlastně poněkud paradoxně předlistopadoví soudruzi. „Chtěl jsem původně studovat žurnalistiku, máma tehdy ale koupila Rudé právo, strčila mi ho před obličej a říkala: Tohle chceš psát?“ vzpomíná. Jeho otec byl vyloučený z KSČ, a tak bylo pravděpodobné, že bude mít při přihlašování na vysokou školu potíže. Jelikož se ale podle svých slov dobře učil, bylo mu doporučeno, aby se přihlásil na Vysokou školu zemědělskou. „Že prý mi nakonec doporučení napíší. A bylo to musím říct fajn rozhodnutí, měl bych vlastně soudruhům poděkovat, že mi takhle v životě pomohli,“ říká.