Před necelými deseti lety požádali při jednom experimentu australští výzkumníci studenty, aby se zapojili do nudného úkolu, při kterém mačkají klávesu počítače, když na obrazovce blikají určitá čísla. V polovině úkolu si měli dát na 40 vteřin pauzu a zadívat se na střechu budovy. Vtip byl v tom, že půlka studentů se dívala na betonovou střechu, zatímco druhá sledovala střechu pokrytou rozkvetlou zelení. Jak se následně ukázalo, druhá polovina studentů dělala ve zbytku testu výrazně méně chyb než první.

Podobných výzkumů dokládajících, že příroda má blahodárný vliv na fyzickou i psychickou pohodu člověka, najdeme desítky. Jak třeba zjistili psychologové na Chicagské univerzitě, zelené plochy v blízkosti škol zlepšují kognitivní rozvoj dětí a výhledy do zeleně v blízkosti dětských domovů zase podporují chování zaměřené na sebekontrolu. Podle dalších experimentů zlepšuje vystavení přírodnímu prostředí pracovní paměť a kontrolu pozornosti.

Vliv přírody na naše duševní zdraví nedokládají jen experimenty prováděné v laboratorním prostředí. V jedné obří studii obyvatel Dánska vědci použili satelitní data, aby zjistili, zda má větší vystavení zeleni do deseti let života vliv na duševní zdraví lidí. Zkoumali údaje od více než 900 tisíc obyvatel narozených v letech 1985–2003. Jak se ukázalo, děti, které žily ve čtvrtích s větším množstvím zeleně, měly v pozdějším věku nižší riziko mnoha psychiatrických poruch, včetně depresí, poruch nálady, schizofrenie, poruch příjmu potravy a užívání návykových látek.

Z podobných výzkumů jsem si vzal ponaučení, minulý pátek si udělal v práci volno a chodil celý den přírodou. A můžu jen potvrdit, že podobně intenzivní pocit klidu a štěstí jsem už dlouho nezažil.

Přeji pěkné čtení.

Související