Loni v září ministr kultury Martin Baxa a zástupci koalice představili takzvanou velkou mediální novelu, jejíž součástí je i návrh na změny ve financování České televize a Českého rozhlasu. Po dlouhých letech ignorance technologického rozvoje tak vláda přišla s návrhem na zvýšení koncesionářských poplatků, rozšíření okruhu poplatníků a zpoplatnění konzumace obsahu veřejnoprávních médií prostřednictvím počítačů a mobilů.
Záměrem návrhu novely má být, v souladu s programovým prohlášením vlády, zajištění stabilního a nezávislého financování veřejnoprávních médií. Bohužel se tak stalo až v druhé polovině vládního mandátu, a jak se dalo očekávat, po nesnadném meziresortním připomínkovém řízení. Pokud kabinet návrh schválí, ani v Poslanecké sněmovně a Senátu nebude mít velká mediální novela jednoduchou cestu. Plánované změny měly být původně implementovány od ledna 2025. To se ale už takřka jistě nestane. Je polovina dubna 2024 a návrh po zapracování připomínek z meziresortního připomínkového řízení ještě nebyl předložen Legislativní radě vlády.
Na tiskové konferenci ministr zdůraznil nutnost aktualizace poplatků, které nebyly dlouhou dobu zvýšeny, aby odpovídaly rostoucím nákladům na produkci kvalitního obsahu. Takzvaný rozhlasový poplatek je v současné době ve výši 45 Kč měsíčně, a to již od 1. října 2005. Jak uvádí důvodová zpráva předkladatele, vlivem inflace se reálná hodnota poplatku do roku 2022 snížila na 25 Kč. Televizní poplatek v současné výši 135 Kč platí poplatníci od roku 2008. Jeho reálná výše je aktuálně zhruba 61 Kč. Když se podíváme do archivu televizního vysílání z té doby, určitě se shodneme, že minimálně technické prostředky a kvalita vysílání od té doby doznaly řadu pozitivních změn (nemluvě o nárůstu personálních nákladů).
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později