V polovině března definitivně zkrachovala společnost RP Invest. Její zakladatel Roman Petr, který nabízel investorům lákavé zhodnocení peněz v projektech například v oblasti nemovitostí, skončil svůj neslavný podnikatelský příběh s více než miliardovými závazky vůči stovkám poškozených. Vedle toho, že šlo o jeden z největších krachů posledních let, se případ propíral ještě z jednoho důvodu. Na seznamu poškozených figurovala řada jmen, která zná každý fanoušek českého fotbalu. Vlastně by se z nich dal sestavit skoro celý reprezentační tým. Bulvár s gustem počítal, o kolik desítek milionů přišli třeba Patrik Berger, Milan Baroš nebo Tomáš Vaclík.

Z celé kauzy tak vyšli nejhůř sportovci. Na fakt, že právě oni jsou v podobných případech nejvíc „na ráně“ a jejich neúspěch nejlépe ukojí škodolibost veřejnosti, upozornili i účastníci debaty týdeníku Ekonom, která se konala na konci března.

„Příkladů zkrachovalých investic bez možnosti návratu kapitálu se odehrálo mnohem více. Na prvních místech pak v článcích bývají slavní sportovci. Svádí to k tomu myslet si, že o financích nic nevědí. Mám ale jiný názor,“ říká Štěpán Lacina, partner společnosti Accredio zabývající se správou aktiv privátních osob. Podvodníkům nabízejícím zázračné zhodnocení investic v minulosti ovšem podle něj naletěli i mnozí úspěšní podnikatelé. Potvrzuje to ostatně i příběh RP Investu, kde se mezi podvedenými objevilo i jméno bývalého ministra financí Ivana Kočárníka. Podle Laciny jsou sportovci na předních příčkách také proto, že o jejich penězích se všeobecně ví, a tak jsou častějším cílem „supů“, kteří se kolem potenciálních obětí slétají.

Bere i vlastní rodina

Nejde přitom jen o podvodníky. Jeden z účastníků diskuse, bývalý slovenský fotbalový gólman Kamil Čontofalský, upozornil, že zájemců o sportem vydělané miliony je více, a to včetně členů rodiny nebo zdánlivě blízkých kamarádů a přátel. „Půjčoval jsem hodně peněz. Myslel jsem si, že když rodině a přátelům dopřeju, aby se měli tak dobře jako já, budu šťastný,“ vypráví Čontofalský. Když ale penězovod kvůli konci kariéry vyschne, příjemci navyklí na bezpracný vysoký standard to obvykle nenesou dobře. „Nakonec jste za toho zlého vy,“ dodává někdejší reprezentační brankář.

Co by tedy sportovci měli dělat, aby se sami nestali tématem novinových titulků a nepřišli o vydělané peníze, z nichž by měli financovat dalších 40 nebo 50 let „civilního života“? Zásadní rada je podle účastníků diskuse nepodlehnout v raném mládí, po podpisu první lukrativní smlouvy, svodům života v luxusu.

„Život se dá užít i bez toho, abyste se museli vidět na titulní straně bulváru, že jste si koupili nejnovější lambo,“ vysvětluje Čontofalský, který nedoporučuje ani vyhazování peněz za nemovitosti. „Když jste aktivní sportovec, nepotřebujete je. A po skončení kariéry zjistíte, že luxusní apartmán na horách nebo u moře stojí každý měsíc spoustu peněz. Vy už ale nemáte ten někdejší příjem,“ upozorňuje slovenská fotbalová legenda.

Sportovci jsou první na ráně. Obecně se o nich ví, kolik mají peněz, a tak se kolem nich nejčastěji slétají supi nabízející „výhodné“ investice.

Někteří ze sportovců mají to štěstí, že jim i s financemi pomůže klub nebo jejich agent. To je třeba případ hokejisty Jakuba Voráčka. Agenti se kolem talentovaného hráče točili od jeho 14 let, nakonec ale podepsal smlouvu s menší agenturou Sais až v sedmnácti. „Nebyla to obrovská firma, ale měli tam s námi klienty osobní vztahy. Neřešil se jen hokej, ale i osobní problémy. Pro mě je hrozně důležité, abych člověku, který mě směroval od začátku kariéry, věřil. Aby to nebyl jen byznys, ale i lidskost,“ tvrdí Voráček.

Podobný přístup není samozřejmostí. Obzvláště velké agentury mají prý zájem o hráče hlavně v době, kdy se mu daří a vydělává. „Jakmile ale přijde problém, třeba zranění, hned přeběhnou k lepším hráčům a vy jste v háji,“ konstatuje hokejista. Další věc je, že na osobní vztahy v rámci společností se stovkami klientů ani není prostor.

Poněkud jinou zkušenost má Čontofalský. Když přestoupil do Ruska, trenér mu „nadiktoval“, s kterým agentem má podepsat smlouvu. „Ten mi pak řekl, máš vyjednaný kontrakt s takovým a takovým platem. Když jsem ale přišel s vedením klubu smlouvu podepsat, byla částka o polovinu nižší. Musel jsem přes překladatele asi čtyři hodiny vyjednávat lepší kontrakt,“ vypráví bývalý brankář. Dnes je podle něj situace jiná a určité základy finanční gramotnosti prý učí hráče i samotné kluby.

Trénovat a učit se finanční gramotnosti

Podle Radany Mokrycki z M3 Sports Agency je ale osvěty stále málo. „Většina hráčů, ať jsou to fotbalisté nebo hokejisté, řeší v mládí hlavně kontrakty. Otázka financí je u nich nízko na seznamu priorit. Přitom tyto znalosti by měli získávat už v době, kdy ještě nevydělávají,“ myslí si specialistka na správu financí. V minulosti se prý snažila dohodnout kurzy finanční gramotnosti pro fotbalisty přímo na Fotbalové asociaci ČR. Kvůli personálním změnám ale na ně nedošlo.

Jakou strategii by tedy měli sportovci zvolit? Stejně jako u všech investic platí také pro miliony vydělané sportem zlaté pravidlo diverzifikace. „Vždycky je potřeba rozložit peníze mezi více kupiček. Doporučuju klientům mít většinu majetku v konzervativních investicích. Se zbytkem peněz si pak mohou hrát,“ popisuje Lacina.

Brankář Čontofalský pak za vůbec nejlepší investici považuje peníze vložené do vlastního zdraví a vzdělání. Fotbalisté prý nemají řešit, že se jim ostatní spoluhráči budou smát kvůli studiu. „Ano, když někdo čte knížku, místo aby hrál na PlayStationu, tak vyčnívá. Například bývalý reprezentační gólman Petr Čech na sobě tvrdě pracoval a nebyl tím v kabině úplně populární, dnes mu ale většina jeho bývalých spoluhráčů závidí,“ vysvětluje Čontofalský.

Klíčové pak je připravovat se s postupujícím věkem také na konec kariéry, kdy pravidelný přísun peněz ustane. Dobré je podle Voráčka přizpůsobit cash flow. „Nejlepší je nemít po konci kariéry pravidelné závazky – tedy třeba každý měsíc nemuset platit splátky na auto nebo hypoteční úvěr,“ doporučuje Voráček.

Článek vznikl ve spolupráci se společnostmi Accredio a M3 sports agency.

Související